Chcete být zdraví? Dopřejte si více spánku

Spánek považujeme za samozřejmost. Někdo jej považuje dokonce za zbytečnou ztrátu času. A to je chyba! Spánek je totiž nedílnou součástí obranného mechanismu lidského organismu. Odpočatý jedinec je mnohem méně náchylný k nemocem než člověk, který již trpí chronickým nedostatkem spánku.

wellness-spanek-1100x618.jpg

Jak ukazují nejrůznější průzkumy, lidstvo spí stále méně. Výjimku tvoří jen několik přírodních národů, které žijí mimo dosah civilizace, tudíž i mimo moderní vymoženosti jako je elektřina a s tím související umělé osvětlení. Před vynálezem elektřiny spali lidé podstatně déle. Řídili se totiž podle denního světla. Když zapadlo slunce, uléhali naši předci ke spánku a spali až do rozbřesku. My jsme oproti nim zhýčkaní umělým osvětlením, které nám umožňuje si bez námahy prodloužit fází bdění – stačí zmáčknout vypínač.

Chcete být fit a spokojení? Spěte 6 až 8 hodin denně!
Nedostatek spánku či méně kvalitní spánek mají však zásadní vliv nejen na náš zdravotní stav, ale i na naši schopnost soustředění. Spánek zlepšuje paměť a pomáhá zmírňovat stres. Dospělý člověk by měl v průměru spát šest až osm hodin. Existují však i lidé, kterým stačí denně naspat pět až šest hodin, přesto se cítí odpočatí, jsou plní elánu a nemají žádné zdravotní komplikace. Přibližně dvě procenta populace spí dokonce méně než pět hodin a stejné množství lidí potřebuje spát více než devět hodin denně.

článek

Potřeba spánku je vrozená, nelze ji změnit
Podle délky spánku, která je individuální, se členíme na tzv. krátké a dlouhé spáče. Tuto potřebu máme pravděpodobně vrozenou a po celý život se nemění, svou roli hrají i rodinné predispozice. Důležitý vliv na potřebu spánku má také náš věk. Během života se tato potřeba mění. Zatímco novorozenci spí osmnáct až dvacet hodin denně, dítěti předškolního věku stačí maximálně dvanáct hodin denně. Dospívající by měli spát stejně přibližně jako dospělí alespoň osm hodin denně. Ve středním věku, tedy od třiceti let výše, se pak už s konečnou platností projevuje, zda jsme spíše krátcí, nebo dlouzí spáči. Senioři spí zpravidla méně než lidé mladšího středního věku.

Novorozenci a senioři mají podobné spánkové návyky
Během života se mění nejen doba, kterou člověk potřebuje k tomu, aby si dostatečně odpočal, ale také rozložení spánku během dne. Novorozenci a někdy i staří lidé mají tzv. polyfázický spánek, což znamená, že spí během dne v pravidelných intervalech, například každé dvě až tři hodiny. Kojenci pak mají tzv. trifázický spánek, který se skládá ze tří fází: dlouhé noční, krátké dopolední a krátké odpolední. U předškoláků zmizí dopolední spánek a zůstává (v ideálním případě) už jen spánek odpolední, tedy ten poobědový. A jakmile dítě nastoupí do základní školy, je na tom stejně jako dospělí lidé v produktivním věku. Všichni mají tzv. monofázický spánek, což znamená, že spí jeden dlouhý noční spánek. Senioři někdy mají sklon k tzv. invertovanému spánku, což v praxi znamená, že spějí přes den a v noci pak bdí.

článek

Melatonin řídí naše biologické a hormonální procesy
Během spánku se vytváří melatonin, tzv. spánkový hormon, který řídí jak biologické, tak hormonální procesy lidského organismu. Nejvíce melatoninu se tvoří přibližně kolem půlnoci. Aby si tělo vytvořilo dostatečné množství spánkového hormonu, je nutné dodržovat alespoň minimální délku spánku. K tvorbě melatoninu musíme spát za tmy. Jeho tvorbu tak může narušit jakékoli světlo – lampička, televize, veřejné osvětlení z ulice, ba dokonce svit měsíce. Trpíme-li dlouhou dobu spánkovým deficitem, může se tvorba melatoninu zcela zastavit, což může mít velmi závažné důsledky pro naše zdraví. Ohroženi jsou také lidé, kteří pracují na směny. Děti by proto neměly spát při rozsvícené lampě.

Nedostatek spánku snižuje obranyschopnost organismu
Trpí-li člověk dlouhodobě nedostatkem spánku, začíná tělo vysílat varovné signály. Člověk se najednou cítí vyčerpaný, fyzicky slabý, objevují se například zažívací potíže, zvýšená podrážděnost. To vše může nakonec zapříčinit rozvoj deprese. Spánek totiž není jen lenošení, ale čas, kdy dopřáváme organismu čas na regeneraci po fyzické i psychické stránce. Odpočaté tělo se dokáže mnohem lépe bránit potencionálním infekcím. Má-li člověk dostatek spánku, je spokojený, výkonnější a obecně lépe naladěný než člověk frustrovaný nedostatkem spánku. Objeví-li se u vás nespavost, snažte se co nejrychleji odstranit její příčinu.

Foto zdroj: profimedia.cz

15.8.2013 12:00| autor: Jana Hlavatá

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist