Typy lidí, co ti berou energii. Manipulátoři, depkaři i závisláci

Cítíš se pod psa, náladu máš pod bodem mrazu, a přitom nevíš proč? Vždyť jsi byla jen s několika známými na kávě. Dost možná, že mezi nimi byl někdo, kdo místo toho, aby ti energii načerpal, ti ji vysál. Je to možná kruté, ale některým lidem je lepší se vyhnout. Které typy to jsou?

vysavaci-energie1-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock

Typy lidí, co ti berou energii. Komu se raději vyhnout?

To, jak se cítíš, ovlivňuje řada faktorů a jedním z nich jsou i lidé, kterými se obklopuješ. Možná si to ani neumíš pořádně vysvětlit, proč ti někdo vysává energii, a někdo tě naopak nakopne více než deset energetických drinků, dej na svůj instinkt a scházej se s lidmi, se kterými se cítíš dobře. A kteří tě vysají natolik, že bys nejraději zalezla do peřin a nevylézala? Dali jsme se dohromady několik typů.

Depkaři a věčně smutní lidé

Na otázku, jak se mají, vždy odpoví negativně. Nic pro ně nemá smysl a ve všem vidí jen to špatné. Neříkáme, že každý musí být pořád vysmátý, ale jestli se pokaždé tváří tak, jako by jim ubližoval celý svět, něco není v pořádku. A když strávíš nějaký čas ve společnosti někoho, kdo jen vzdychá a naříká nad tím, jak je všechno špatně, rozhodně ti to na náladě nepřidá. Život by se přeci měl brát s nadhledem a humorem.

„Měla jsem jednoho kamaráda, který byl pořád smutný. Mně ho bylo líto a tak jsem se mu snažila pomoci, ale postupem času mi došlo, že změnu musí chtít on sám. Rád se utápěl ve všem, co mu nevyšlo. Nechala ho holka? Tak to byla voda na jeho mlýn, jak se říká. Dostal v práci výpověď? Viděl v tom jen to, že je oběť. Celý svět mu podle něj křivdil a neměl jiné téma, než to, jak je on nešťastný. Ale takovým lidem nepomůžete, oni se chtějí litovat, tak ať to dělají, ale beze mě,“ má jasno Pavla (32 let).

Závisláci na druhých

Ať uděláš cokoli, opakují to po tobě. Zvou tě na každou party, a když jim řekneš, že nemáš čas, protože jdeš do kina, změní plány a jdou s tebou. Že to zní jako stalking? Ale ne, je to prostě závislost na druhém člověku a není tak výjimečná. Zkrátka některé kamarádky, ale i kamarádi to s přátelstvím poněkud přehání a chtějí s tebou všechno sdílet. Na jednu stranu je hezké, pokud máš kamarádku, která s tebou chce trávit co nejvíce času, ale není nám už patnáct, a každá máme svůj život.

„Tak to mi mluvíte z duše. Když mi bylo tak okolo pětadvaceti a nastoupila jsem do nové práce, tak se ke mně upnula holka, co tam byla na brigádě. Ze začátku jsem byla ráda, že tam mám někoho blízkého, ale později mi pěkně lezla na nervy. Nemohla jsem jít ani sama na oběd a všechno si plánovala se mnou. Tak například se mě nezeptala, jaké mám plány na víkendy, ale co my dvě budeme dělat v sobotu. To mě štvalo. Musela jsem k ní být až zlá, aby pochopila, že chci mít taky svůj klid,“ svěřila se nám Jitka (28 let).

Nerozhodní

Je sice lidské vyslechnout toho, kdo se utápí v problémech a pomoci nějakou tou radou, ale rozhodně není normální řešit cizí potíže neustále. A jsou typy lidí, co se nedokáží sami rozhodnout ani v tom, co si dají k obědu. Pokud máš v okolí někoho, kdo s tebou řeší každé dilema, není divu, že jsi z toho vyčerpaná. Neříkáme, že nemáš s kámoškou probrat její obavy, ale jestli ti volá několikrát denně a chce po tobě neustále rozebírat svůj vztah nebo trable v práci a očekává od tebe, že to za ni nějak rozhodneš, buď přísná a řekni, že tohle si musí vyřešit sama. A až se s ní sejdeš na kávě, dej jí jasně najevo, že chceš mluvit i o něčem jiném, než jí pořád dokola radit, co má dělat.

„Mám jednu kamarádku, která je vlastně taková ztracená. Neumí sama říct, co chce a co ne. Už tisíckrát jsme spolu řešily nějaké její spory, ať v práci, nebo s partnerem. Ale když to tak vezmu zpět, stejně to bylo k ničemu. Rozebíráme to dlouho do noci, ale ona s tím stejně nic neudělá. A tak pořád dokola řešíme, jak je v práci nešťastná, ale výpověď nedokáže dát a jak ji štve její přítel, se kterým pořád zůstává. Připadá mi to jako ztráta času a kolikrát se vymluvím, že jsem nemocná, jen abych s ní nemusela zase jít na kafe řešit její trable,“ přiznala Eva (31 let).

Čtěte také:

Sebestřední a narcisové

Pořád dokola ty samé historky, co se jim povedlo a jak je ostatní chválili? Tak to máš co dělat s narcisem, který nevidí nic jiného než sebe. Od něj raději dál. A v čem by ti takový člověk mohl brát energii? Právě v tom, že není vůbec empatický, nezeptá se, jak se máš ty, ale naopak ti dává najevo, že ho máš neustále obletovat. Když se k tomu přidá dlouhý výčet toho, jak je dokonalý a co celý den udělal práce, tak se připrav na pořádnou nudu, která ti vezme zbyteček sil.

„Podle mě takoví lidé mají vlastně nízké sebevědomí.  Můj švagr na každém rodinném setkání vypráví o své firmě, a mluví jako nějaký manažer. Ve skutečnosti má malý podnik se suvenýry, který mu ani nevynáší. Ale ty řeči okolo by vydržel snad jen svatý. Všem nám je jasné, že to pramení z neúspěchu, ale nikdo mu to neřekne a tak si vždy vyslechneme, jak on je jednička na trhu,“ směje se Tereza (37 let).

Manipulátoři

Největšími energetickými upíry jsou ti, co s tebou hrají falešnou hru. Neustále se tě snaží do něčeho manévrovat a dělají vše ve svůj prospěch. Používají k tomu věty typu „tohle bys pro mě udělat mohla“, „jsi moje poslední záchrana“ nebo „nic ti to neudělá a mně to pomůže“. Nedávají ti na výběr a prostor pro to, aby ses sama rozhodla, jestli jim vyhovíš nebo ne. Svými řečmi a technikami tě dostanou tam, kam přesně chtějí. A ty pak později lituješ, že jsi opět udělala to, co ti řekli. A je jedno, jestli jde o nějakou pomoc nebo společně strávený večer, jedno je jisté, dělá se přesně to, co chtějí oni, ale ne to, co si přeješ ty. Takže trávíš páteční večer na mejdanu, kam jsi vůbec nechtěla jít, nebo jsi celý víkend ztratila tím, že jsi pomáhala kamarádce s jarním úklidem. A ne proto, že ses sama rozhodla, ale protože ti šikovně vysvětlila, že vlastně půjde o takovou menší holčičí party.

 „S jednou manipulátorkou jsem se dlouhá léta přátelila. Neříkám, že to byla vyloženě špatná ženská, ale necítila jsem se vedle ní dobře. A vím, čím to bylo. Musela jsem totiž neustále bojovat o to, co chci a co nechci, a hledat pořád nějaké argumenty, proč například nepojedu s ní na hory. A přitom by stačilo říct „ne“, ale to ona nebrala, snažila se mi vymluvit díru do hlavy, až jsem tedy jela. Kromě toho jsem jí neustále s něčím pomáhala, protože si to takovým zvláštním způsobem dokázala vynutit, a přitom jí bylo jedno, jestli já mám čas nebo něco zrovna neřeším. Takovou kámošku už fakt nechci,“ je rozhodnutá Lucie (31 let).

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist