Těžké životní situace. Kdy říct dost, jinak to odskáče tvé zdraví?

Necháváš si ledacos líbit, pracuješ od nevidím do nevidím a doma válčíš s krizí ve vztahu? Někdy už ale pohár trpělivosti přeteče a je potřeba si říct dost. Jsou zkrátka problémy, které nás přerostou a vážně ohrožují naše zdraví.

kdy-rict-dost-1-1100x618.jpg Zdroj: www.shutterstock.com

Pořád někomu pomáháš, trápíš se kvůli finanční situaci nebo se snažíš zachránit vztah, který už dávno vyhasl? Mysli více na sebe a zvolni, nemusíš vyřešit všechny problémy světa. Kdy je už potřeba říct dost, aby ses z toho nezhroutila?

Cizí problémy

Bližním se pomáhat má, to je jasné. Ale pokud už sama meleš z posledního, musí tvoje okolí pochopit, že už nemáš síly se starat ještě o jejich problémy. Ne všichni lidé znají míru, když žádají o pomoc a někteří laskavosti druhých využívají. Pokud ti tvoje kamarádka volá pětkrát denně a řeší s tebou svoje denní starosti, je na čase jí rázně vysvětlit, že taky máš svůj život. Je samozřejmě na tobě, jaké si nastavíš hranice. Někomu nevadí se zabývat dnes a denně cizími problémy, někdo jiný to zase do sebe nasává tolik, že se po půlhodinovém telefonátu s jeho blízkým cítí vyčerpaný více než po půlmaratonu.

Starost o druhé

S tím také souvisí péče o naše blízké. Nejsme z kusu železa a tak je jasné, že pokud nám například onemocní jeden z rodičů, uděláme vše pro to, aby mu bylo lépe. Pokud je nemoc dlouhodobá a vážná, obětujeme se a trávíme každou volnou chvíli u jeho postele. Tomu rozumíme, vždyť rodiče se o nás starali celé naše dětství a dospívání a my jim to chceme vrátit. Ale pokud tě to vyčerpává, neboj se zamyslet i nad jinými možnosti. Jsou zdravotnická centra, kde nemocnému pomohou třeba více než ty. Také zvaž, pokud jsou tví rodiče staří a nesamostatní, jestli by jim nebylo lépe v domově pro seniory. Domovy důchodců už dávno nejsou tím, čím bývaly dříve a některé jsou natolik kvalitní, že to tvému otci či matce prospěje daleko lépe než celodenní čekání na to, až přijdeš z práce. A tobě zase prospěje mít volné večery pro sebe.

Výčitky

Pocit, že jsme udělali něco špatně, mívá kdekdo. Od drobných maličkostí k těm větším. Trápíme se, že jsme neuklidili o víkendu byt, a vyčítáme si také, co jsme doposud udělali. Jestli jsme obětovali dost pro naši kariéru, manželství a děti. Pořád dokola se ptáme, zdali jsme tenkrát neměli na tu vysokou přeci jen jít, anebo se trápíme tím, že kdybychom v mládí nenasekali nesmyslně dluhy, mohli jsme mít vlastní byt. Jednou provždy se přestaň zabývat tím, co bylo a co jsi udělala či neudělala. Dívej se dopředu a nauč se sama sobě odpouštět. Jinak se z toho zblázníš.

Vysoké pracovní nasazení

Možná rozjíždíš vlastní projekt nebo máš jen náročného šéfa, ale jedno je stejné, už několik týdnů ses pořádně nevyspala a přes práci nevidíš, co se děje okolo tebe. Nechodíš do kina ani na večeře a na kávě s kámoškou jsi nebyla už pěkně dlouho. Tak to si řekni stop. Dát si pauzu a chvíli vypnout prospěje nejen tobě, ale paradoxně i tvé práci. Jen odstup ti pomůže vyselektovat, co je a co není důležité. Jestli podnikáš na své vlastní triko, a nevíš, kam dříve skočit, i když je pořád úspěch v nedohlednu, zastav se. A možná se začnou dít věci, které konečně tvůj byznys rozhýbou. A i kdyby ne, alespoň si odpočineš a nezhroutíš se.

Vztahové problémy

Pokud máš děti, víš moc dobře, jak je těžké se rozhodnout k tomu kroku, že práskneš do bot a svému manželovi dáš vale. A je rozhodně dobré se alespoň pokusit manželství zachránit. Ale jestli už nevidíš žádnou naději, že vám to zase bude klapat, nezůstávej ve vztahu, který nefunguje. Řešit pořád dokola neustálé hádky, žárlivé scény a přitom usínat sama v slzách tvému zdraví neprospěje. Jestli už to tvoje psychika neunese, odejdi od něj a začni konečně žít tak, jak sama chceš.

Zkušenosti čtenářek:

Pavla (38 let): „Já mám tedy nervy pevné a máloco mě položí, ale jednou jsem se dostala do situace, kdy jsem fakt nevěděla, jak z ní ven. Spadla jsem se do dluhové pasti a dlouho se z ní nemohla vyhrabat. Půjčila jsem si peníze na nákup malé garsonky a pak přišla kvůli nemoci o práci. Abych mohla splácet půjčku, vzala jsem si dluh jinde. Našla jsem si jinou práci, ale ne už tak dobře placenou, a tak jsem hledala ještě nějaké brigády. Bylo to k bláznění, bolela mě pořád hlava a byla jsem věčně podrážděná, ale pořád si říkala, že to dám a že si garsonku nechám. Nakonec jsem ale byt prodala, a šla bydlet ke kámošce, zřídila si splátkový kalendář a dala se postupně do kupy. Peníze ani majetek nejsou všechno,“ vypráví svůj příběh Pavla.

Jolana (31 let): „Tak já mám zkušenost přesně s tou pomocí bližšímu. Moje mladší sestra ve mně viděla matku. Nebylo divu, protože naše maminka nám umřela, když jsme byly ještě děti. Jenže Terka to dost přeháněla a chtěla, abych jí pomáhala ve všem. Učila jsem se s ní, později ji dokonce živila a dávala peníze, a také jí pořád sháněla práci. Jenže jsem každý její přešlap musela žehlit a zapomínala na svůj život. Vyřešila jsem to útěkem a využila pracovní nabídky zahraniční firmy. Před rokem jsem se z Rakouska vrátila zpátky domů a nestačila jsem se divit, jak moje sestra dospěla,“ má radost Jolana.

Jitka (43 let): „Víte, kdy jsem si řekla dost? Když už jsem nemohla dál snášet pokusy o to mít dítě. S mým manželem jsme se nejdříve snažili dva roky přirozenou cestou, pak přišli na řadu lékaři. Po několika neúspěšných pokusech o umělé oplodnění, jsem se rozhodla, že dítě raději nechci. Adoptovali jsme si pětiletého kluka a mně je dnes mnohem lépe. Možná jsme se mohli ještě více snažit a třeba bychom měli vlastní, ale já už to nedávala. Bylo to rozumné rozhodnutí,“ hodnotí Jitka.

Dostala ses někdy do situace, ve které sis nevěděla rady a cítila jsi, jak tě vyčerpává? Napiš nám do diskuze, kdy je potřeba podle tebe některé věci hodit za hlavu a přestat je řešit.

Foto: Shutterstock.com

28.3.2019 4:00| autor: Alžběta Bublanová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist