Příběh čtenářky: Chodím se zajíčkem, bojím se, že mě jednou opustí

Mít mladšího chlapa je fajn, omládne tě a v posteli dokáže být pěkný dravec. Nicméně to přináší oběť v podobě obavy, jestli si za několik let nenajde nějakou sobě věkově rovnou ženu. Když se k tomu přidá snaha o otěhotnění, které se stále nedaří, může z toho být docela dilema, jestli se nepoohlédnout jinde. Naše čtenářka Jitka řeší netradiční problém, kdy její o několik let mladší partner, v podstatě ještě zajíček, dítě mít nemůže a ona se bojí, že obětuje možnost mít vlastní dítě kvůli němu, kdo ji třeba za pět let opustí kvůli mladší.

vztah-s-mladsim-1100x618.jpg

Řeším věc, která v poslední době trápí čím dál více žen. Nemožnost mít dítě. Tedy já bych dítě mít mohla, ale podle lékařů má můj partner příliš pomalé spermie, takže jsme se dali do vyčerpávajícího kolečka umělého oplodnění a kdo to zažil, tak ví, jak je celá tato procedura náročná. Navíc s nejistým koncem a i nám se po dvou pokusech nezadařilo. Ale to není hlavní problém, se kterým jsem se rozhodla svěřit. Mému partnerovi je totiž o osm let méně než mně a já před měsícem oslavila třicáté druhé narozeniny. Je až s podivem, že u tak mladého kluka se vyskytl problém s neplodností, ale já jsem byla rozhodnuta s ním být, i za cenu toho, že nebudeme mít vlastní dítě.

Mám si najít někoho jiného?

Před časem mě však nahlodala moje máma, která si myslí, že bych to dítě měla mít s někým jiným. Když jsem se jí před třemi roky svěřila, že chodím s mladším mužem, byla na rozpacích a na rovinu mi řekla, že já bych měla mít přeci už brzo dítě a ona pochybuje, že takhle mladý muž, to mu bylo jednadvacet let, do toho půjde. Ale za rok o tom začal mluvit sám a pak jsme se další rok o dítě snažili. No a další rok jsme zkoušeli umělé oplodnění. A když to nevyšlo, tak moje máma začala mít opět pochybnosti, jestli je Lukáš pro mě ten pravý. Nejdříve jsem ji vůbec nechtěla poslouchat, vadilo mi, že to bere tak pragmaticky a vůbec nevidí to, jak se my dva máme rádi. Ale když jsem pak po večerech o tom přemýšlela, došlo mi, že má možná pravdu. Zkrátka jsem se musela sama sebe ptát, jestli Lukáše miluji natolik, že mu obětuji i možnost mít vlastní dítě.

Budeme spolu i za pět let?

Kdyby mu bylo tolik co mně, tak bych asi své úvahy dále nerozebírala a byla rozhodnuta s ním zůstat. Ale pravda je taková, že on je přeci ještě dost mladý a může se stát, že za pět let potká nějakou mladší. Vždyť on se může ještě změnit, a to i v pohledu na ženy. Navíc, já už mladší nebudu. Kromě toho si teď Lukáš vzpomněl, že by si chtěl udělat dálkově vysokou školu. On už sice několik let pracuje, ale uvědomuje si, že mu chybějící vzdělání brání najít lepší zaměstnání. Když mi to oznámil, byla jsem pro, ale pak jsem zase večer přemýšlela a došlo mi, že on má ta nejlepší léta před sebou, navíc teď bude studovat, seznámí se s mladými holkami, pozná jiný svět, než ten můj, tedy ten „dospělácký“.

Ještě si nic neužil, má život před sebou

On totiž nikdy nic pořádně nezažil. Pracovat začal okamžitě po střední škole. Nikdy necestoval, nic nepodnikal, ani nemá moc přátel, se kterými by chodil na pivo nebo jezdil na koncerty. Co když si teď tohle vše bude chtít vynahradit? Bude chodit na srazy svých spolužáků a dojde mu, že s nějakou mladší holkou by mohl ještě spousty věcí podniknout? Tak moc jsem se trápila, až jsem mu to jednou řekla a on se začal smát s tím, že školu dálkově už nedělají žádné mladé holky, ale lidi, co už dávno pracují a mají svá léta. Jenže to mě moc neuklidnilo.

Začal se měnit

Moje obavy vzrostly také tím, že jsem si všimla, jak je v poslední době jiný. Možná jsem ho jen začala více sledovat, ale přijde mi, že si chce přeci jen ještě užít, než se nám podaří založit rodinu. Stále totiž doufá, že to dítě mít budeme. Dokonce přišel s tím, že by chtěl s jedním svým kamarádem ze střední vyrazit někam na sever. Že prý ho to tam vždy táhlo, ale nikdy se tam nedostal. Mrzí mě, že to nenabídl i mně, ale on tvrdí, že jde vyloženě o chlapskou záležitost, žádný wellness pobyt. Takže takhle mě vidí? Ženskou, co už si může zajet maximálně na nějaký ten wellness pobyt?

Těžká volba

Čím dál více si říkám, že bych se měla okamžitě rozhodnout. Buď to risknout a zůstat s ním nebo si najít někoho jiného a mít s ním dítě. V případě, že se obětuji a zůstanu s ním, nebudu litovat, až mě třeba za pět let opustí a to už to dítě nebudu moci mít ani já? Taky mě napadá, že bych využila darování spermií, ale on o téhle možnosti nechce ani slyšet. Prý bude lepší, když si dítě adoptujeme, když nemůžeme mít vlastní. Ale já si nechci adoptovat dítě, chci nejdříve vyzkoušet všechny možnosti…

Co bys poradila Jitce ty? Myslíš, že zbytečně spekuluje nad něčím, co život vyřeší sám, nebo chápeš její obavy? A co bys dělala na jejím místě? Napiš nám do diskuze svůj názor.

Foto: Shutterstock.com

29.11.2017 4:02| autor: Alžběta Bublanová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist