Při milování jsem dostala záchvat smíchu…

Petra jsem poznala při sportu. Oba jsme dělali karate a oba jsme byli velmi soutěživí, chtěli jsme to dotáhnout co možná nejvýše. Trénovali jsme jako o život a je fakt, že se mi líbil i jako chlap, svalnatá a pevná postava mu dodávala erotickou jiskru.

Mimo tělocvičnu byl pozorný, milý a dokázal naslouchat. Šílely po něm všechny holky, ale žádná nevydržela jeho sportovní nasazení, jen já, trénovali jsme i mimo tělocvičnu, karate bylo náš život.

Všechen volný čas jsme věnovali naši zálibě a přiznám se, že to mezi námi začalo jiskřit i jinak. Dřív jsem si nechtěných dotyků nevšímala, teď to mezi námi jiskřilo jako vysoké napětí, polibky, tréninky, jemné dotyky, to bylo něco. Oba jsme po sobě toužili a já přesto, že jsem měla pevnou zásadu, nikdy, opravdu nikdy si nezačínat s žádným klukem z oddílu, jsem své „Nikdy“ nedodržela.

článek

Po tréninku jsme se rozhodli pro společnou večeři i noc. Moje fantazie pracovala na plné obrátky a vůbec jsem nebyla schopná myslet reálně. Představovala jsem si nás v různých polohách, viděla jsem, jak se navzájem dráždíme a nakonec jeho penis pronikající do mne.

Sotva otevřel dveře bytu, začali jsme se svlékat a na večeři neměli ani pomyšlení. Petr se mnou hodil na postel a začal mne dráždit na těch nejerotičtějších místech. Chtěla jsem ho také dráždit, ale nedovolil mi na sebe sáhnout, ruce mi držel za hlavou a já byla úplně mimo. Věnoval se jen mému tělu a to mne vzrušovalo ještě víc.

článek

Toužila jsem už jen po spojení a hlasitě zasténala: „Vraž mi ho tam!“ Petr na nic nečekal a lehl si na mně, čekala jsem mohutný příraz a ono nic. Když se začal pohybovat jako při souloži, necítila jsem vůbec nic, tak jsem mu jemně sáhla mezi nohy a snažila se jeho penis pohladit. To, co vychvaloval jako obrovské mužství, se kterým uspokojil spoustu žen, byl podměrečný červík, teď už jsem se nedivila, že jsem necítila hluboký a vášnivý průnik do mé vagíny.

Začala jsem se smát jako blázen a nebyla k zastavení. Petr celý vzrušený myslel, že je to jen hra a snažil se stále s červíčkem uspokojit alespoň sám sebe. Když viděl, že smích nepřestává a já ho od sebe odháním, pochopil, že něco není v pořádku a zařval: „Šmárjá,máš ji jako vrata, úplně jsem se tam ztratil!“ Se smíchem jsem vystartovala z postele, oblékla jsem se a mazala domů. Vůbec nevím, co mě to popadlo, ale nedovedla jsem se ovládnout. Řeči o tom, jak jde s „malým kašpárkem“ zahrát velké divadlo, jsou lež. Věřte mi, nejde to! Přešla jsem do jiného oddílu a od té osudné noci, jsme, se již nikdy neviděli.

Foto: profimedia.cz

17.3.2014 12:00| autor: Sam

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist