Při milování jsem dostala záchvat smíchu…

Petra jsem poznala při sportu. Oba jsme dělali karate a oba jsme byli velmi soutěživí, chtěli jsme to dotáhnout co možná nejvýše. Trénovali jsme jako o život a je fakt, že se mi líbil i jako chlap, svalnatá a pevná postava mu dodávala erotickou jiskru.

profimedia-0010332613-1100x618.jpg Zdroj: archiv redakce

Mimo tělocvičnu byl pozorný, milý a dokázal naslouchat. Šílely po něm všechny holky, ale žádná nevydržela jeho sportovní nasazení, jen já, trénovali jsme i mimo tělocvičnu, karate bylo náš život.

Všechen volný čas jsme věnovali naši zálibě a přiznám se, že to mezi námi začalo jiskřit i jinak. Dřív jsem si nechtěných dotyků nevšímala, teď to mezi námi jiskřilo jako vysoké napětí, polibky, tréninky, jemné dotyky, to bylo něco. Oba jsme po sobě toužili a já přesto, že jsem měla pevnou zásadu, nikdy, opravdu nikdy si nezačínat s žádným klukem z oddílu, jsem své „Nikdy“ nedodržela.

článek

Po tréninku jsme se rozhodli pro společnou večeři i noc. Moje fantazie pracovala na plné obrátky a vůbec jsem nebyla schopná myslet reálně. Představovala jsem si nás v různých polohách, viděla jsem, jak se navzájem dráždíme a nakonec jeho penis pronikající do mne.

Sotva otevřel dveře bytu, začali jsme se svlékat a na večeři neměli ani pomyšlení. Petr se mnou hodil na postel a začal mne dráždit na těch nejerotičtějších místech. Chtěla jsem ho také dráždit, ale nedovolil mi na sebe sáhnout, ruce mi držel za hlavou a já byla úplně mimo. Věnoval se jen mému tělu a to mne vzrušovalo ještě víc.

článek

Toužila jsem už jen po spojení a hlasitě zasténala: „Vraž mi ho tam!“ Petr na nic nečekal a lehl si na mně, čekala jsem mohutný příraz a ono nic. Když se začal pohybovat jako při souloži, necítila jsem vůbec nic, tak jsem mu jemně sáhla mezi nohy a snažila se jeho penis pohladit. To, co vychvaloval jako obrovské mužství, se kterým uspokojil spoustu žen, byl podměrečný červík, teď už jsem se nedivila, že jsem necítila hluboký a vášnivý průnik do mé vagíny.

Začala jsem se smát jako blázen a nebyla k zastavení. Petr celý vzrušený myslel, že je to jen hra a snažil se stále s červíčkem uspokojit alespoň sám sebe. Když viděl, že smích nepřestává a já ho od sebe odháním, pochopil, že něco není v pořádku a zařval: „Šmárjá,máš ji jako vrata, úplně jsem se tam ztratil!“ Se smíchem jsem vystartovala z postele, oblékla jsem se a mazala domů. Vůbec nevím, co mě to popadlo, ale nedovedla jsem se ovládnout. Řeči o tom, jak jde s „malým kašpárkem“ zahrát velké divadlo, jsou lež. Věřte mi, nejde to! Přešla jsem do jiného oddílu a od té osudné noci, jsme, se již nikdy neviděli.

Foto: profimedia.cz

17.3.2014 12:00| autor: Sam

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist