Zběsilé rozchody: Při hádce o psa mi zlomil ruku

Začalo to velkou láskou, společným bydlením a také společným zakoupením zvířecího mazlíčka. Vždyť, my se přeci nikdy nerozejdeme, máme Šaryčka, Bobíka, Ivánka a již jen kvůli němu se nikdy, ale opravdu nikdy, nepohádáme. Jenže rozchod je někdy nevyhnutelný a jaké mohou vznikat hádky o zvířecí miláčky si ani neumíte představit. Přečtěte si příběhy našich čtenářů…

I naši čtenáři si lásku přísahali až za hrob, ale přišel rozchod a strhla se nečekaná bitka o čtyřnohé miláčky. Nevěříte? Poslechněte si krátké příběhy našich zamilovaných hrdinů.

Radka a Pavel

Chodili jsme spolu tři roky a společné bydlení navrhl Pavel. Děti jsme ještě nechtěli, tak jsme si pořídili společného psa. Byl to náš miláček, mazlíček a díky němu, jsme se dokázali pohádat, ale také usmířit. Pavel zastával mírnější výchovu a já byla ta, která chtěla mít v určitých záležitostech pravidla. Např. máš svůj pelíšek, do postele nesmíš, máš svoji misku, na můj talíř nečmuchej. Pavel zastával pravý opak, postel samozřejmě můžeš, můj talíř je také tvůj talíř, že nám na vycházce utečeš, no a co, však jsi náš miláček. Vůbec si neuvědomoval, že za psa, je zodpovědný majitel. Přiznám se, že mě tím šíleně vytáčel a naše společné venčení se proměnilo v boj a hádky. Po roce neshod jsme se rozešli a přišel další boj. Pavel, protože jsme bydleli v jeho bytě, bral zcela automaticky, že si našeho miláčka nechá on. Byla jsem ochotná se domluvit, ale pouze za předpokladu „střídavé péče“, až si najdu své vlastní bydlení. Hádali jsme se jako šílení a nakonec spor skončil u přestupkové komise, když mě Pavel ať již chtěně, či nechtěně zlomil ruku mezi dveřmi. Uvědomila jsem si, že takový život je k ničemu a ustoupila jsem. Teď mám již nový vztah a v žádném případě nehodláme naši lásku potvrdit nákupem společného čtyřnohého kamaráda.

článek

Jana a Adam

Náš Bobík byl ten nejúžasnější králík pod sluncem. Pořídili jsme si ho s Adamem pro radost. Jenže po roce společného žití, nám náš vztah začal skřípat. Snažili jsme se, abychom problémy vyřešili, ale nakonec jsme se dohodli na rozchodu. Netušila jsem, jaký boj a válka se strhne. Adam se choval jako šílený, křičel na mě, že pokud odejdu, Bobíka si nechá on. Vůbec se nestyděl a bezostyšně mne vydíral. To mi jen potvrdilo, že rozchod byl ta správná volba, protože mi předvedl, jak by asi dopadl náš spor o děti, které jsme v budoucnosti plánovali. Odešla jsem bez Bobíka a je pravda, že se mi stýskalo, ale využít zvíře jako náplast na smutek a pořídit si nové, nebyl můj styl. Zaměřila jsem se na práci, a tak jsem poměrně rychle na nepovedený vztah zapomněla.

Jitka a Boris

S Borisem jsme si pořídili čistokrevného pejska a věnovali mu veškerý volný čas. Milovali jsme ho oba stejně, a když jsme se po čase rozešli, dokázali jsme se opravdu dohodnout na „střídavé péči.“ Tak jak nám to dovolily naše pracovní povinnosti, půjčovali jsme si našeho miláčka a fungovalo to naprosto dokonale. Po roce „půjčování“, jsme zjistili, že náš rozchod byl vlastně hloupost a vrátili jsme se k sobě. Myslím, že naše „střídavá péče“ nám pomohlo a pročistila náš vztah, i když jsme rok žili v odloučení.

Tak co říkáte milí čtenáři na naše hrdiny? Zažili jste podobnou situaci se čtyřnohým miláčkem nebo vám zvíře nesmí domů?

Foto zdroj: profimedia.cz

26.11.2013 12:00| autor: Sára

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist