Příběh čtenářky: Můj přítel mi zakazoval jíst

Trend zdravých a bio potravin je určitě dobrá věc, ale všeho moc škodí. Občas si i my rády zamlsáme a věříme, že to máš podobně. Co když ale potkáme partnera, který to se zdravou výživou přehání a zakazuje nám úplně všechno? Takovou situaci zažila naše čtenářka Tereza (31 let). Přečti si její vyprávění o vztahu, který rozhodně zdravý nebyl.

Nikdy jsem nežila nějak zvlášť nezdravě, nekouřila jsem a nepřeháněla to ani s pitím, ale jsem taky jen člověk, takže si občas dopřeji pořádný čokoládový dortík nebo hamburger s velkou porcí hranolek. Když tak o tom přemýšlím, vlastně jsem nikdy nebyla náročná a vždy jsem se dokázala přizpůsobit. Takže když jsem se seznámila s Jirkou, tak mi nevadilo, že je vegan a docela jsem si oblíbila veganské restaurace, kam mě zval na večeře. Po čase jsme spolu začali bydlet a já automaticky vařila jen bezmasá jídla a musím říct, že mi chutnala a maso mi nechybělo. Ze svých nákupů jsem vyřadila i smažené brambůrky a čokoládové tyčinky, protože Jirka vedl opravdu zdravý život. Po večerech u televize jsme chroupali mrkev a dýňová semínka a já zjistila, že jsem shodila dvě kila a cítila jsem se lehčí.

Tajný chlebíček

Po půl roce jsem ale přeci jen začala mít chutě i na něco nezdravého a sem tam si někde na stojáka slupla chlebíček s majonézou. Ale tajně. Jirka byl zdravou výživou úplně posedlý a totéž očekával i ode mě. Veganství a odmítání přesmažených pokrmů jsem znala od mých přátel, ale nikdy jsem se nesetkala s tím, že by i mě do toho nutili. Jenže Jirka žil ve své bublině zdravého života a čím dál více se snažil mě do ní zatáhnout. A nejen mě.

Když nás moje máma pozvala na oběd, nedopadlo to nejlépe. Samozřejmě že jsem ji informovala o Jirkově veganství a tak nám připravila zapečené brambory se zeleninou, ale i to bylo Jirkovi málo a stěžoval si, že je tam příliš oleje. Ovšem pravý konflikt nastal, když si můj táta po obědě dal pivo a můj mladší bráška schroupal půl tabulky čokolády. Jirka okamžitě začal s výčtem škodlivých látek, které v mléčné čokoládě jsou, a doporučil mu, když už ji prý musí mít, ať si dá čokoládu hořkou. S tím se samozřejmě u mého malého brášky nechytal, tak se pustil do táty. O pivu mluvil jako o největším zlu a přednáška mu vydržela na rovných dvacet minut. Když jsme z návštěvy odcházeli, vyčetla jsem Jirkovi, že naši ho přijali takového, jaký je, ať udělá totéž. Ale on mě odbyl s tím, že přeci nemůže nečinně přihlížet, jak si někdo kazí zdraví.

Chtěl zdravou matku svých dětí

Jedli jsme zdravě, alkohol kromě nějaké té skleničky vína nepili a hodně jsme sportovali. Jenže já se přestala cítit dobře. Občas mě honila mlsná, a když jsem si tajně koupila balíček chipsů a Jirka na to přišel, byl oheň na střeše. „Fakt musíš jíst ty odporné jedy?“ zaútočil na mě a já se cítila jako malá holka, co něco provedla. Místo toho, abych se mu postavila, slíbila jsem mu, že už to nikdy neudělám. Jenže seznam zakázaných potravin rostl a já tak nesměla kupovat kečup, bílé pečivo, ale když mi sáhl i na mé oblíbené špagety, řekla jsem si dost.

Došla si pro dva chlebíčky s vajíčkem a majonézou a dva větrníky. S chutí jsem to před ním stláskala a pak mu oznámila, že je moje věc, co jím. Jenže jsem narazila. „Jednou s tebou chci mít dítě a potřebuju, abys byla fit,“ oznámil mi nakvašeně. Namítla jsem, že děti mají i masožravci a ženské, co chodí do cukráren, ale jen jsem přilévala olej do ohně a ten večer jsme se pohádali. Byla jsem rozhodnuta, že od něj odejdu, ale ráno ke mně přišel s omluvou, že to tak nemyslel, že chce pro mě jen to nejlepší. Já, protože jsem ho milovala, zase, husa hlupá, ustoupila. Dál jsme chroupali mrkev a já zase podnikala tajné výlety do lahůdek na chlebíček nebo špičku. Asi jsem si i zvykla. Ale…

Když se ucho utrhne

Jednou jsme pozvali naše přátelé, Moniku a Pavla, kteří si sebou přinesli „hromadu jedů“, jak okomentoval Jirka. Otevřeli jsme si víno a popíjeli, ale když Pavel načal druhou láhev, Jirka rázně řekl, že my si už víno nedáme. Kdyby řekl, že on si nedá, bylo by to v pořádku, ale to slovo „my“ ze mě udělalo ženskou, co musí poslouchat. Pavel se to snažil zachránit a prohlásil, že já si třeba dám, ale Jirka znovu opakoval, že nám už to stačilo. Pohár mé trpělivosti přetekl a já víno přijala a dokonce jsem se natáhla pro jeden brambůrek z jejich balíčku. „Budeš nemocná,“ varoval mě Jirka, ale já byla lehce ovíněná a tak jsem jen pokrčila rameny. Když se do mě před přáteli pustil, jak do malé holky a vytrhnul mi další chipsu z ruky, pohádali jsme se tak, jako ještě nikdy.

Rozchod? Otevřela jsem si chipsy a víno

Druhý den jsme spolu nemluvili a já už tentokrát věděla, že to je konec. Když jsem si balila věci, omlouval se mi, ale trval na tom, že prostě šíří osvětu, a že chce pro mě jen to nejlepší. Řekla jsem, že já snad moc dobře vím, co je pro mě nejlepší a odešla. Je to rok, co jsme od sebe a já v klidu můžu u televize otevřít balíček brambůrek a láhev vína. Ale nepřeháním to, občas si do misky nasypu dýňová semínka a k večeři uvařím zeleninu, ale držím se hesla všeho s mírou.

Co tomu říkáš? Myslíš, že Tereza udělala dobře? A chodila jsi někdy s někým, kdo to s životním stylem přeháněl tak jako Jirka v Terezině zpovědi? Napiš nám do diskuze. A pro všechny ty, co občas rádi zhřeší, je tu galerie dortů, kterým fakt nejde odolat. A navíc s vánoční tématikou. Nááádhera. 🙂

Foto: shutterstock.com, facebook.com

18.11.2016 4:00| autor: Alžběta Bublanová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist