Jak to vidí chlap: Mám zůstat sama s dítětem?

Když do krátkého vztahu náhle přijde dítě, může jít o pořádný kotrmelec, který s čerstvou láskou pěkně zamává. Nedorozumění, hádky a neshody jsou pak na denním pořádku. A najednou partneři stojí před rozhodnutím, jestli být spolu, nebo se raději rozejít. Tak přesně takový případ řeší naše čtenářka Nikola a ptá se Tomáše Erbena na jeho názor. Co na to říká jako chlap?

jak-to-vidi-chlap-1100x618.jpg Zdroj: Tomáš Erben

Dotaz čtenářky Nikoly:

Dobrý den, četla jsem si příběh Dagmar a napadlo mě, že se tedy zeptám, co byste poradili mně. S přítelem jsem 2 roky, bydlíme spolu a máme spolu už i ročního syna. Syn byl velké překvapení, ale jsem za něj hrozně šťastná. Už si to bez něj nedokážu představit. Bohužel s přítelem se vše po porodu změnilo, celý vztah už nebyl tak dobrý. Pořád byl a je v práci, nemá volný den a když už ano, tak ho s námi nic nebaví, ani si hrát se synem, ani nic se mnou. Ano, díky němu máme vše, kromě něho. Mně pak i vyčítá věci skrz finance, ale já jít pracovat nemůžu, abych přispěla víc.

No, a když už si udělal přes víkend čas, tak nic nechtěl dělat, procházky ho nebaví, u filmu nevydrží, hrát si se synem nevydrží, jezdit někam, to pak nadává, že se někam jede a zas není benzín.

Teď už jsem toho měla dost a rozešli jsme se. Bydlíme spolu zatím stále, ale on tu stejně jako obvykle skoro vůbec není. Od chvíle, co jsem mu řekla, že si najdu své bydlení, tak najednou chce další šanci a tvrdí, že se vše změní a zlepší. Už jsme si ale tímhle prošli víckrát a nic se nezlepšilo. Vždy jen slibuje a každou chvíli mluví jinak.

Jsem v koncích, nevím, zda mu dát další šanci, sice nechci, aby malej vyrůstal bez otce, ale taky nechci, aby vyrůstal ve špatném prostředí s hádkami. A byla bych nerada, kdyby mi to syn později vyčítal… Předem děkuji za názor.

Nikola

Odpovídá Tomáš Erben:

Milá Niky,

docela rád bych se s tebou pobavil o tom, co tě napadalo, když jsi četla příběh Dagmar. Potýkala se s vrtkavostí a nejistotou u svého partnera. Zkus si ho přečíst ještě jednou a zamyslet se nad tím, co bys poradila ty jí. Často nás napadají dobré věci u někoho cizího, komu dokážeme poradit objektivně, s nadhledem. Aniž bychom si uvědomili, že přesně takové rady, které máme pro ostatní, bychom potřebovali my sami. Vrať se tedy k tomu článku o Dagmar do diskuze a něco sama za sebe připiš. Může se to stát tvým vodítkem, někdy se ty věci propojí, aniž by to pobral rozum.

Možná sis už také všimla, že právě v téhle diskuzi pod článkem se objevily naprosto protichůdné názory. Jeden radil za lásku bojovat, druhý jasně přibouchnout dveře. Proto zkus můj vzkaz tobě číst tak, že přitom budeš vnímat, co se v tobě odehrává. Jak reaguje tvé nitro na který řádek. Protože právě ten tvůj vnitřní hlas je daleko moudřejší, než kdokoliv, od koho můžeš radu žádat. Není univerzální pravidlo, jak se zachovat. Prostě nežiješ v harmonickém vztahu, to je fakt. Ze všeho, co píšeš, je dost jasné, že ani tvůj partner ve vztahu spokojený není.

Pokud jste si nějakými přísliby prošli už víckrát a nikam to nevedlo, pak jste se možná ocitli ve slepé uličce. Sice nevím přesně, co tvému partnerství prospěje, ale celkem s určitostí mohu říct, že další opakované šance, na které se ptáš, žádnou změnu nepřinesou.

Co bys řekla, že je ten skutečný důvod, který ho k tobě přivádí zpět? A jaký je tvůj hlavní důvod, proč dokola zavíráš oči a necháš se znovu ošálit? Je to hlavně o tom, že chceš, aby váš synek neztratil tátu? Váš rozchod přeci nic takového znamenat nemusí. Sám jsem táta podobně staré holčičky. A musím říct, že i kdybych měl s manželkou kdovíjaké problémy, mou dceru nikdy neopustím, nikdy! Spousta partnerských vztahů nevyjde, ale že by rodič zanevřel na tak malé děcko, je už vzácnost, šílená. A to, že děcko bude mít dva spokojené rodiče, jen každého zvlášť, podpoříte tím, že se dokážete domluvit. A v dobrém domluvit se dokážete, pokud problémy nenecháte zajít zbytečně moc daleko.

Takže znovu, co je tvůj opravdový důvod? Říct si ho nahlas, uvědomit si, může být osvobozující.

Byli jste spolu krátce, než jste syna počali. A dítě všechno staví na hlavu, obzvlášť v tak čerstvém vztahu. Možná proto začal utíkat, protože ač pro ženu dítě bývá životním naplněním, pro chlapa nemusí být. Neznamená to, že bychom jako tátové méně milovali, jen pro nás bývá často naprosto zásadní svoboda.

Podobně jako jsem poradil Dagmar, pokud se někdo skutečně pustí do odloučení, měl by to i přes chvilkové zkraty, ke kterým může vést samota, touha,… prostě zkusit dotáhnout. Dotáhnout až tam, kde i ve smutku i v radosti oba svorně pocítí, že se k sobě chtějí vrátit. Pokud tohle u jednoho chybí, pak musí přijít fáze smíření se. Dej o sobě vědět.

Partnerství, intimita, vztah sama k sobě… Jsi trochu ztracená? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Prvním krokem vzhůru může být třeba to, že mi jen napíšeš… www.tomaserben.cz.

Nebo se můžeš obrátit na Tomáše přes nás, napiš mu svůj dotaz na adresu redakce@femina.cz a my mu jej předáme. A také zkus poradit Nikole, jak by ses na jejím místě chovala ty? Napiš nám do diskuze…

21.4.2021 2:00| autor: Tomáš Erben

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist