Tabu: Nevěra se přeceňuje…

Inu, podle veškerých možných průzkumů i obyčejných rozhovorů s kamarády to zas takové tabu asi není. Každopádně je však nevěra obecně ve společnosti odsuzovaná. Nebo ne?

Jeden můj kamarád mě pobavil tvrzením, že přece pokud jde jen o ten samotný akt, tak to opravdu nic moc neznamená, vlastně je to obyčejný fyziologický proces. „Prostě jako když se jdeš vyčůrat,“ zkonstatoval jednou u oběda a nevinně přihlížel, jak se dusím smíchy a řízkem. Jenže problém nastává právě v těch „věcech okolo“ – na tom jsme se shodli. Ať už jsou to lži, neschopnost myslet mozkem, ublížení, očekávání, křivda, zamilovanost, a cojávímcovšechnoještě…

Podobně pragmatický přístup mých kamarádů, kteří žijí v jednom z nejšťastnějších manželství, jaké znám, onehdy naprosto konsternoval zbytek společnosti, ve které Lenka s Tomášem se smíchem vzpomínali na Lenčino opilecké líbání s nějakým bývalým kolegou na večírku. Tomáš stál opodál, počkal až to přejde, pak si to vyříkali, a hotovo. Tomášovi se to mnohem později stalo taky. Zahleděl se do nějaké slečny servírky na firemní party, strávil s ní příjemný večer, ale zastavil to u polibků. Ti dva se vzácně shodují na tom, že když už se něco takového stane, líbání je naprosto v pohodě a že o nevěře v takovém případě nemůže být řeč. Že život je dlouhý, člověk potkává spoustu lidí, a někdy se může stát, že si prostě nemůže pomoct. Nicméně, podle nich to musí u toho polibku skončit. To je hranice, kdy si člověk sice dopřeje nějaké „dobrodružství“, ale vlastně nic neprovedl a nemusí tomu druhému lhát. Milují se, a nějaký platonický románek to nemůže změnit.

Mnohem dál má hranice nevěry posunuté moje kamarádka, která hodně cestuje po světě, stále studuje a zabývá se různými cestami sebepoznání. Kromě jiného tantrou. Má stálého partnera, ale další „dobrodružství“ si neodpírá. Jejím bodem zlomu je, a tady se uchýlím k poněkud anatomickému pojmu, samotná penetrace. Dovoleno je vše – naprosto vše – kromě toho jediného. Podle ní sex nastává až oním průnikem.
Co považuji v tomto případě za nanejvýš zajímavé, je, že její partner to respektuje a mají to nastavené stejně. Vzájemně si nabízejí tuto „exkluzivitu“ 🙂 A opět se obejdou bez lhaní.
[[related]]
Sice mi to připadá jako hodně velké sci-fi, ale…, konec konců, najít partnera, se kterým byste navzájem respektovali stejnou úroveň mimovztahových sexuálních zážitků a přitom uchovali vzájemnou lásku, je asi stejně lehké, jako najít někoho, s kým budete sexuálně, duševně i intelektuálně celý život šťastní, bez pomyšlení na kohokoli jiného…

Samozřejmě, druhá strana mince je o překonávání chtíče, o ctění „vyšších principů“, o nenechání se zmítat živočišnými pudy… Na to moje přítelkyně s úsměvem odpovídá, že sexuální energie je tvořivá síla, která by měla přirozeně proudit. Ovšem také naprosto nekompromisně stojí za tím, že nevěrní nejste jedině tehdy, když jste k partnerovi upřímní. Když nelžete a neubližujete jemu ani sobě. Protože mezi sexem a láskou není rovnítko, ale je to sakra těžké rozlišit.
A právě v tom bude ten kámen úrazu…

29.3.2012 2:00| autor: Adéla Seidlová
štítky: líbání

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist