Byla jsem nevěrná. Mám zatloukat nebo se přiznat?
Rady a články o nevěre
Letošní dovolenou jsem si naplánovala sama, bez dětí a manžela. Už nějakou dobu jsem měla pocit, že se v manželství dusím a nenaplňuje mne. Neměli jsme čas na společné zájmy stále jen práce a povinnosti kolem dětí. Přiznám se,...
Vzhledem k tomu, že neumím lhát a každý to na mně hned pozná, zavedla jsem ve vztahu 100% upřímnost. Pokud chce být někdo z partnerů nevěrný, tak může, ale pouze za podmínky, že sex bude bezpečný a že nebude šetřit podrobnostmi při líčení zážitku. Mám 6-letý naprosto spokojený vztah a musím se přiznat, že jak já tak partner jsme jednou „ujeli“. A věřte mi, že představa a vyprávění, že jsme byli s někým jiným nás vždy nažhaví a to je potom milování 🙂
Jestli stojí udržet vztah, tak jak byl předtím, tak nic neříkat. Z vlastní zkušenosti vím,když jsem přišla na partnerovu nevěru, tak už jsem se na něj nemohla podívat jako dřív. I kdyby toho sebevíc litoval, tak už to prostě není ono. Prostě to ten vztah naruší. Osobně bejt na místě podvedeného, tak to nechci vědět. Hlavně, když ten dotyčný toho lituje a v životě už tu chybu nechce udělat. Proč ničit tím vztah? Aspon to přineslo sebou uvědomění, co člověk má doma, tak proč se v tom dál vrtat a riskovat, že o to příjde. Víjmka by byla, kdyby se do onoho milence zamilovala a měla románek. Tak by bylo slušné to tomu dotyčnému říct a netahat ho zbytečně za nos a podvádět ho za zády.
Ono někdy ty výčitky a vše okolo je dost velký trest a není potřeba to manželovi říkat…
Přiznáním uleví svému svědomí hříšník, ale přehodí zodpovědnost na podvedeného. Nepřiznávat je lepší, pokud nehrozí prozrazení. Tady je to pěkně zdůvodněné: http://www.portalprozeny.cz/clanek/priznat-nebo-zapirat
no tak pozri sa na to s čistou hlavou…manžel Ti pripadal nudne a po tom, čo si sa zobudila vedľa iného si si zrazu uvedomila ako ho miluješ…myslíš, že keby si sa mu s tým priznala, že ešte stále bude milovať aj on Teba? … ako sa vraví, všetko zlé je na niečo dobré, tak si z toho vezme to dobré a užívaj si to…
To je pravda, ale záleží jen a jen na ní, co bude dál…
Ono se ne celkem zbytečně říká, že :nejhůř je začít /začátek/, pak už to jde jako po másle…Zvláště, když začne srovnávat , kdo je lepší v posteli , pak už nebude návratu…
Asi zbytečně neříkají ženy, že „čím větší, tím lepší…“ Ale to víte nejlépe vy, ženy 🙂
… „začne srovnávat , kdo je lepší v posteli “ ?
… „čím větší, tím lepší…“ ?????
Tak to je opravdu reakce od chlapa, jen přemýšlím, jestli by něco takového napsal i zkušený chlap v letech.
Ženy jsou samozřejmě různé a každá to má jinak, ale většinou toto téma vidí jinak než ješitní a soutěživí samci.
Pokud to bylo pouze jednou, lituje toho, a vlastně jí to pomohlo uvědomit si, že svého manžela miluje, takže to jejich vztahu vlastně prospělo, neměla by mu to nikdy říct!
Nevím, co je tu k řešení. Co oči nevidí,srdce nebolí. Rozhodně nepřiznávat, proč zbytečně ubližovat?
určitě zatloukat a zase zatloukat:-)
rozhodně nepřiznávat. Věšet svýmu partnerovi na nos svoji nevěru je čirý sobectví. Člověk se tím vlastně vzdává zodpovědnosti za vlastní podlost. Čeká, že za něj ten druhej, kterej je v tom navíc nevinně, situaci „vyřeší“. Buď že mu odpustí a tím vlastně pofouká bebínko na svědomí nebo mu neodpustí a pak dřív nebo později ten, co neudržel prostěradlo, začne de facto považovat toho druhýho za viníka. Původní naštvání sám na sebe se mění v naštvání na toho druhýho, případně ukňučenou sebelítost.
Když už je hrdinka článku krůta, měla by se pokusit aspoň, aby jejím drůbežnictvím trpěli její blízcí co nejméně.
NEPŘIZNAT. Ano, svědomí „záletnice“ se sice uleví, ale manželovi rozhodně přitíží. Nic se tím nevyřeší, je to pryč. Nemyslím si, že by manžela potěšilo, kdyby se dozvěděl. A hryzavé svědomí je myslím hodně velký trest…
Radím nepřiznávat ničemu tím nepomůže a navíc způsobí bolest nejbližšímu který to nemusí unést protože ztráta důvěry se zpět těžko hledá ,myslím ,že dostatečný trest je svědomí .A pokud už nikdy?? tak pak je vše v pořádku kdo někdy nešlápne vedle??
Pokud ten úlet nezanechal následky, tak už to neřešte. Vesmír je v každé chvíli OK, možná Vás to poznání z dovolené ochrání před tím, aby jste „zabloudila“ v jiné situaci v ČR (a byl by z toho průšvih). Mlčte a važte si muže a rodiny.
Komu tím prospějete, když se přiznáte?? sobě těžko a manželovi – to bude pěkná rána do zad. Jen si to ve svém svědomí pěkně vyžerte a nezatěžujte tím ještě jeho.
já nevěruvůbec neuznávám, ale kdyby se mi to náhodou povedlo….asi bych zatloukala….já vím, asi to není ode mně moc pělné, ale třeba bych se taky přiznala….
já bych se nepřiznávala, ale nezažila jsem to, takže ty pocity neznám
v žádné případě nepřiznat, zapomenout na to
každá rada drahá. každý je jiný. obecná zkušenost je lépe to nést sama. Pokud už se to stalo, stalo se, a ted to také nes i se svým pocitem. Druhého tím jenom zatížíš a shodíš tu tíhu ze sebe na něj, takže to ještě zhoršíš. Váš vztah může fungovat, ale s velkou pravděpodobností jen pokus své tajemství udržíš. Nebud slaboch.