Byla jsem nevěrná…..se ženou!

Vdávala jsem se nedávno a přesto, že bych si měla užívat ještě líbánky, tak tomu tak není a prožívám namísto toho velký strach. Pocházím z přísně katolické rodiny, kdy rodiče velmi přísně dbali na morální výchovu. Nikdy jsem nedostala polibek ani pohlazení a do vany jsem směla jen v plavkách.

lesbicky-1100x618.jpg

Všechno co souviselo s nahotou nebo byť jen náznakem mohlo pohoršovat, např. políbení, bylo jedno velké tabu. Dokud jsem byla malá, nepřišlo mi to divné, ale ve škole jsem začala mít problémy s kamarádkami, styděla jsem se převlékat i v hodinách tělocviku. Když holky prožívaly první lásky, políbení, já chodila na faru ke zpovědi a přijímání. Rodiče byli pyšní, jak dobře mě vychovali, vůbec jim nepřišlo divné, že jsem zaostalá a nemám žádné přátele mimo církev. Nakonec mi vybrali i ženicha, samozřejmě ze stejné rodiny i církve.

Honza byl fajn kluk, když nám rodiče řekli, že je na čase vstoupit do manželství, vůbec jsme neváhali. S bydlením problém nebyl, rodiče mého nastávajícího nám darovali jako svatební dar krásný byt. Těšila jsem se, že konečně odejdu od rodičů, kteří mi nedovolili volně dýchat. Mé panenství bylo samozřejmostí a sex byl povolen až po svatbě.
Těšili jsme se s Honzou na nový život bez rodičů jako malé děti a svatební noc v nás vyvolávala silné vzrušení.

Konečně jsme se dočkali a odjeli na svatební cestu. Vůbec jsem neměla představu, co mě čeká, ani teorii jsem pořádně neznala a tak jsme byli oba hodně nervózní. Honza se mi přiznal, že tajně četl erotické časopisy a díval se na filmy, aby se naučil alespoň teorii. Byl tak jemný a něžný, přesto jsem se nedokázala uvolnit, když mi jazykem chtěl dráždit přirození, celá jsem zrudla a utekla do koupelny. Styděla jsem se tak hrozně, že jsem proplakala celou noc a nebyla schopná pokračovat v milování. Honza mě uklidňoval a říkal, ať si z toho nic nedělám, že to příště bude mnohem lepší. Jenže já jsem se tak styděla, že mě chuť na další milování úplně přešla.

[[related]]

Abych splnila své manželské povinnosti, musela jsem si dát před každou nocí pořádného panáka, na uvolnění a Honza se do mě mohl bez problémů dostat. Bylo to hrozné, věděla jsem, že alkoholem nic nevyřeším a jsem na dobré cestě stát se závislou. Vůbec jsem netušila, jak se z toho šíleného kolotoče mám dostat. Až jednou přijela na návštěvu má dlouholetá kamarádka, která jako jediná vydržela útoky mých rodičů, protože nebyla věřící, přesto jsme zůstaly i po letech odloučení v kontaktu.

Přivezla nám svatební dar a Honza odešel k rodičům, abychom měly klid na povídání. Jana byla nádherná sebevědomá žena. Když jsem ji s pláčem vyprávěla, co prožívám za hrůzy při milování, myslela, že si dělám legraci. Ptala se mě pořád dokola: „Ty mu ho nekouříš a ani mu nedovolíš, aby ti ji pořádně vylízal? Kristepane, tak co vlastně spolu děláte. Dovnitř, ven a konec? No, teda zbláznila ses, odpírat si tu největší rozkoš, je hřích! Naučím tě, takový orální sex, že tvůj Honza bude bláznit a snít jen o tobě.“

Smály jsme se jako bláznivé a když mi na banánu ukazovala, jak se líže a saje pánské přirození, dostala jsem se takový záchvat smíchu, až jsem se málem počůrala. Při další lahvičce skvělého vína, jsem byla natolik uvolněná, že mi vůbec nevadilo, když mě Jana začala jemně přejíždět bradavky a její ruka sjížděla až k mému přirození. Dokonce se mi to začínalo líbit a cítila jsem velké vzrušení. Co se děje, tohle jsem s Honzou vůbec neprožívala, nechápala jsem a dovolila ji pokračovat.

Jana zkušeně přejížděla přes můj poštěváček a jazykem mě přiváděla k šílenství. Její prsty byly tak hbité, že jsem vůbec nestačila sledovat, kam mi je vráží. Nakonec vzala banán a dráždila mě také s ním. Myslela jsem, že se zblázním rozkoší. Vůbec jsem netušila, co všechno mohu při milování prožívat. Celou noc jsem byla v jedné velké rozkoši, ráno se nám nechtělo z postele, ale obě jsme musely do práce. V práci jsem pořád musela myslet na Janu a na naši společnou noc.

Mám v hlavě hrozný zmatek a vůbec nevím, co mám říct Honzovi. Co když jsem lesbička? Jak se mám zachovat, v hlavě se mi honí miliony myšlenek a já mám hrozný strach. Poradíte mi prosím, co mám dělat? Mám se Honzovi přiznat nebo mám raději zajít za odborníkem?

Foto zdroj: profimedia.cz

6.2.2013 12:00| autor: Čtenářka Dita

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist