Buď stylová, zkus jízdu na koni, zlepšíš si zdraví i fyzičku

Pravda, není to zrovna náročný sport, ale pravidelné návštěvy jízdárny ti zaručí vypracované stehenní a lýtkové svaly i pořádné břišáky. Po té co slezeš z koně, možná nebudeš cítit zadek (alespoň ze začátku), ale endorfiny v hlavě vystřelí až do stratosféry.

Cesta ke zdraví i kvalitnímu sexu

Co má společného jízda na koni se sexem? Hodně. Při ní se totiž posilují kromě jiného svaly břicha, nohou i pánve. A ty všechny používáš při sexu. Jejich posílení pomůže k mnohem delším sexuálním hrátkám.

Tím ale zdravotní výhody rajtování nekončí: Houpání koně při chůzi pomáhá zlepšovat rovnováhu a tento trojrozměrný pohyb umožňuje zapojení všech svalů v těle – i těch, o nichž jsi neměla ani tušení, že je máš. Toho se s úspěchem požívá při hipoterapii (léčbě koněm). Při této proceduře mohou být na hřbet koně položeni i lidé, kteří vůbec neovládají své svaly, pohupování zvířete pak nutí pacienta nevědomky zapojovat svaly a posilovat je.

Pokud sedíš celý den v kanceláři a od počítače se hneš maximálně na oběd, měla bys jízdu na koňském hřbetě rozhodně vyzkoušet. Už jedna jediná projížďka bude mít doslova zázračný vliv na tvá bolavá záda a krční páteř.

Pobyt mezi těmito úžasnými zvířaty má ale i významný vliv na psychiku. Příznivě působí na hyperaktivní jedince a ty, kteří trpí poruchami chování nebo duševními chorobami, jako je neuróza, mánie, deprese či schizofrenie. Ale i psychicky zdravý člověk si u koní najde své, ježdění pomáhá zlepšit koncentraci a snižuje agresivitu (třeba tu nabranou po náročné poradě s kolegy). Navíc tu najdeš lidi podobného smýšlení a zaměření, což je vždycky fajn.

Kde jezdit?

Najít jízdárnu není dnes žádný problém. Koně se po dlouhých letech vrátili zpět do našich životů a alespoň jednoho najdeš prakticky v každé vesnici. Stejně tak výběr jezdeckých klubů je široký a je jen na tobě, jakou jízdárnu si vybereš. Můžeš zvolit luxusní s krásně upravenými stájemi a krytou jízdárnou. Pokud ti nevadí trocha bahna a nepořádku, vyber nějakou neformálnější, ale za to možná přátelštější. Co bys měla vědět, než se rozhodneš?

• Hodina s trenérem se pohybuje od 300 do 1000 korun.
• Poptej se známých nebo se rozjeď na prohlídku několika klubů. Vyber místo, kde se budeš cítit dobře.
• Podívej se, jak probíhá trénink. Věnuje se trenér jezdcům, napomíná je a radí jim – slyšíš často: „Paty dolů! Lokty k tělu! Opírej se do kolen!“ Pak je vidět, že tady se jezdit opravdu naučíš.
• Prohlédni si také, jak vypadají koně. Jsou přátelští a klidní, nebo naopak vyplašení či apatičtí? V dobrém klubu se o koně skvěle starají, mají vždy čistou podestýlku, dostatek sena i pohybu a hlavně lásky.
• Nejen s koňmi však budeš trávit čas. Vyhovovat by ti měli i lidé a trenér.

Co na první jízdu?

Jezdecká výbava není z nejlevnějších, ale na první jízdu nemusíš dělat žádné zvláštní nákupy. Důležité jsou boty, ideálně kotníčkové, s hladkou podrážkou a asi centimetrovým podpatkem. Ostatně momentálně jsou jezdecká perka v kurzu a možná i nějaké vlastníš, aniž bys o tom měla tušení. Těmi se inspiruj, každopádně u bot je nejdůležitější rovná, hladká podrážka. Docela určitě zapomeň na pohorky. Oblékni si pevné kamaše nebo legíny. Abys je dobře zafixovala a při jízdě se ti nevytáhly nahoru, oblékni si přes ně podkolenky.

Důležitá je helma. Do osmnácti let je dokonce povinná, pak je to už na zodpovědnosti jezdce. Ale ve tvém vlastním zájmu bys na ni neměla zapomínat,  přeci jen hlavu máš pouze jednu. A nemusíš hned letět na nákupy. Na první trénink ti poslouží i cyklistická, případně si můžeš helmu půjčit přímo v jezdeckém klubu.

Zdroj: profimedia

Základní výbava

První jízdu máš za sebou a víš, že už nikdy neuvidíš svět krásnější, než je z koňského hřbetu? Pak je nevyšší čas na nákupy základní výbavy. Měla bys mít:

• jezdecké rajtky,
• perka (boty),
• helmu,
• chránič páteře nebo jezdeckou ochrannou vestu,
• bičík (používá se k pobízení, nikoli jako nástroj k bití),
• sadu na čištění koně.

Kdy začít?

Je to sport pro všechny. Jezdit mohou malí, velcí, tlustí i tencí. Začít můžeš kdykoliv. Znám děti, které na koni seděly před jedním rokem věku (pochopitelně s jištěním dospělého). Četla jsem o paní, která poprvé osedlala svého oře v šedesáti. Znám pětiletou holčičku, která nemá nohu a jezdí a moc jí to jde. Sama jsem začala v pětatřiceti. Vím, že nepojedu Velkou pardubickou, ale projížďky a lehčí skoky jsem zvládala už po dvou letech. A neodradilo mě ani zlomené žebro. Když spadneš, musíš si na koně opět sednout. Hned, bez přemýšlení, dřív, než se začneš bát.

Jak to bude vypadat poprvé?

Je dost možné, že ti jako nezkušenému jezdci přivedou už osedlaného a připraveného koně. Obvykle  ale jezdec před a po jízdě koně vyhřebelcuje a vyčistí mu kopyta. Je to hezký zvyk, za odměnu, že tě kůň vozil a pracoval s tebou, zase ty věnuješ péči jemu. Hřebelcováním nejenže zbavíš jeho srst nečistot a prachu, ale také mu uděláš příjemnou masáž. Kopyta prohlížíme, abychom se přesvědčili, zda kůň neztratil podkovu a nemá v kopytech zaražené kamínky. Ty mu vydloubeš háčkem na kopyta. Se svolením majitele můžeš nabídnout nějaký pamlsek za odměnu – mrkev, jablíčko nebo dobře usušené pečivo.

Přečti si také:

• Divné činnosti, které se nazývají sportem. Je k nim potřeba sýr, koště i fretka
• Sportuj podle svého temperamentu
• Běh už je nuda. Vyzkoušej parkour nebo free running

Kdo jezdí, padá

Zodpovědný trenér tě hned první hodinu nevezme na projížďku, a jestli ano, pak ti přidělí vodiče, který bude zvíře jistit. Jezdit na koni není těžké, je to snadnější než řídit auto, ale musíš počítat s tím, že kůň má svoji hlavu a i ten největší flegmatik se může leknout a vyběhnout. Nezkušený rajťák obvykle krizovou situaci nevysedí a padá.

Trenér s tebou bude v chůzi obcházet jízdárnu a vysvětlovat ti, jak s koněm komunikovat a řídit ho. Kůň se neřídí otěžemi, ale sedem a holeněmi –  zatlačíš pravou holení a kůň jde doprava, zatlačíš oběma koleny a zastaví – není to žádná věda, chce to jen cvik a vypracovat si potřebné svaly.

Velmi příjemné jsou různé protahovací cviky, které ti během pobytu na koňském hřbetě uvolní namáhané svaly. Pravděpodobně se dočkáš i poučení, co je stehenní sed a hned si ho vyzkoušíš. To je v jezdectví základ (to je přesně ten „záchodový“ postoj, ve kterém se dostihoví závodníci řítí po dráze), používá se při klusu i cvalu.

Odvážnější trenér tě zasvětí i do tajů klusu a hned ho s tebou vyzkouší. Po celou dobu by tě měl mít na lonži (dlouhé lano, kterým jistí koně, aby nevyběhl).

Po prvních jízdách tě asi bude bolet zadek a stehna. Ale to přejde. Odměnou ti bude první jízka, kdy si svého koně povedeš sama, kdy mu silou osobnosti a umu vysvětlíš, kdo je tady pán a kam se pojede. Až se budeš cvalem řítit po čerstvě posekaném strništi, pochopíš, co je opravdová radost.

Koně jsou nádherná zvířata s fantastickým smyslem pro humor a velkou moudrostí. Když se o ně budeš s láskou starat, odmění tě pravým koňským přátelstvím.