Už je čas na nočník? Kdy je vhodné na něj děti posazovat
Stále slyšíte od své maminky, že vy už jste v 1. roce chodila bez plínek, zatímco vaše dítě je stále nosí? Nic si z toho nedělejte. Vaše miminko musí nejprve dostatečně vyzrát, aby vůbec pochopilo, co se po něm chce.
Zdroj: archiv redakcePředpokladem úspěšného učení na nočník je věk dítěte. Nemá smysl na něj posazovat půl roční miminko, sice to může vypadat roztomile, ale ono samo nechápe, co po něm chcete. Učení na nočník je vhodné vyzkoušet po 1. roce života a klidně ještě později. Jejich močové ústrojí a mozek musí dostatečně vyzrát. Zkoušku si můžete udělat sama, abyste zjistila, zda je vaše dítě už dostatečně vyspělé: Řekněte mu, aby vám doneslo knížku nebo autíčko a pokud to udělá, nastal ten pravý čas, kdy zvládne i další věci, tedy i vykonávat potřebu do nočníku.
Nekupujte nočníky ve tvaru autíčka, medvěda nebo s hrající melodií. Dítě musí pochopit, že to není hračka, ale věc na konání potřeby a zbytečně by ho to rozrušovalo. Kupte raději klasický a velikost zvolte podle velikosti vašeho dítěte. Umístěte ho na jednom místě v bytě, aby byl stále na očích a vždy po ruce. Nejdříve na něj dítě posazujte vždy ve stejnou dobu a to buď po jídle nebo po spaní. Když nebude chtít sedět, zkuste ho nějak zabavit, třeba prohlížením knížky nebo stavěním kostek, ale nedržte ho tam déle než 5 minut. Když se nevyčůrá, nehněvejte se na něj, vše chce čas, když ano, pořádně ho pochvalte a jeho dílo mu ukažte. Důležité je každodenní opakování stejného rituálu. Dítě pak snáz pochopí, co se od něj žádá a za chvilku už si bude říkat samo. Vše chce čas a hlavně vaší trpělivost. Tento zvládnutý úkol, pro vaše dítě znamená velké posunutí v jeho vývoji.
Své o tom ví i čtenářka Mirka: „Učení mé malé dcerky na nočník bylo celkem bezproblémové. Vydržela na něm sedět dost dlouho a sem tam se jí i povedlo vyčůrat. Zlom nastal, když se jí do nočníčku jednou podařil udělat i bobek. Dostala strašný hysterický záchvat pláče. Poté chodila na nočník jen čůrat, ale velkou odmítla do něj vykonávat, což vedlo až k zácpě, kterou jsme museli rozhánět glycerinovými čípky a nasadit opět plenky, aby si mohla ulevit. Trvalo to nějaký čas, až se jí zase jednou omylem povedlo udělat do nočníku poklad. Sice už začala natahovat, ale my jsme jí rychle chválili a potvrzovali jí, že je vše v pořádku. Od té doby nebyl už žádný problém. Po pár letech to samé řeším i u svého syna. Ale vím, že vše chce čas a jednou se dílo zaručeně podaří“.
A jaké jsou vaše zkušenosti s učením dětí na nočník? V kolika letech jste začínali? A jaké byly vaše metody a finty? Povídejte…
Foto zdroj: profimedia.cz
