Srdce se dá zlomit, a to doslova!

Srdce se dá zlomit, a to doslova!

1 fotografií

Syndrom zlomeného srdce, známý také pod pojmem stresová kardiomyopatie, vykazuje symptomy podobné srdečnímu infarktu. Potíže s dýcháním, bolest v hrudníku a náhlá změna krevního tlaku vás mohou donutit k zavolání záchranky. Na rozdíl od pravé srdeční příhody ale tyto příznaky nepoškozují srdce trvale, jsou jen dočasné a organismus zanechají bez následků. Při správném léčení se pacient zbaví obtíží během týdne. Navíc, infarkt je způsoben blokádami v koronárních cévách, zatímco ke stresové kardiomyopatii dochází bez hmatatelné příčiny.

Ta proto zůstává pro lékaře záhadou. Američtí výzkumníci před pěti lety studovali činnost srdce pacientů, kteří prošli životními otřesy typu úmrtí v rodině, těžká autonehoda, finanční krachy apod. V jejich krvi zaznamenali vysoké množství stresových hormonů, jež zatěžují srdce a oslabují jeho běžnou funkci. To by mohlo být klíčem k odhalení tajemství „falešného infarktu“, nicméně jde zatím o teorii, která si žádá další výzkum.

Stejně jako se na zdravotním stavu podepisují rozchody a úmrtí blízkých osob, stejně tak tělu nesvědčí ani špatně fungující vztah. Negativní emoce a stres oslabují tělesnou obranyschopnost a zvyšují náchylnost k různým onemocněním. Podle studie londýnské univerzity je u lidí žijících ve špatném vztahu riziko srdečních problémů o 36 procent větší než u jedinců, kteří si na partnerské soužití nestěžují.

Téměř děsivá je skutečnost, že smrt milované osoby může vést ke smrti vlastní. A nemluvíme o sebevraždě, kdy se pozůstalý partner rozhodne dobrovolně odejít za svým zesnulým protějškem. Deprese a nechuť do dalšího života může vyústit v náhlou smrt, ačkoli dotyčný dosud netrpěl vážnou nemocí. Psychiatr George L. Engel popsal už v roce 1971 nesčetné případy lidí, kteří zemřeli jen krátce po svých milovaných. Poměrně nedávná studie výzkumníka Ivana Mendozy pro změnu zmapovala 102 případů náhlých úmrtí – třináct z těchto osob zemřelo ve výroční den úmrtí jejich rodičů, a třetina z nich dokonce ve stejném věku.

Co z toho všeho vyplývá? Můžeme jíst pět kousků ovoce a zeleniny denně, můžeme pravidelně cvičit, ale pokud jsme na tom špatně psychicky, zdraví stejně nebude stoprocentní. Duševní hygiena je stejně důležitá jako ta tělesná a jestliže jsme spokojeni se svým životem a vztahy, bude si spokojeně broukat i tělo.

Podívejte se i na článek: Je horší kopačky dát nebo dostat?