Zajímavá fakta o lidském oku: Jak je to s barvou očí a kdo by měl vynechat 3D filmy?

Jak je to s mrkví a zdravím očí? Kdo by se měl vyhnout 3D filmům a proč? Proč bys měla dát pozor na náhlou změnu barvy očí? Přinášíme ti zajímavá fakta o lidském oku, která jsi možná netušila.

fakta-o-ocich-1-1100x618.jpg Zdroj: www.shutterstock.com

Oko je jedním z nejmenších orgánů v lidském těle – jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. Člověk zrakem získává kolem 80 procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. To je ale jen zlomek poznatků, které o jednom z nejsložitějších orgánů v lidském těle víme.

Lidské oko se vyvíjí až do sedmi let

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět, zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka. Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. „V období devíti měsíců je zraková ostrost deset procent. V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění

Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. „Pouze u zhruba 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění,“ varoval Pavel Stodůlka.

Oko umí rozeznat 10 milionů barev

Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.

Se slunečními brýlemi nebo bez?

Možná si říkáš, že je lepší si vzít nějaké sluneční brýle než žádné, ale tmavé brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. „Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic a do očí, nejsou-li chráněny kvalitním UV filtrem, tak proniká více škodlivých paprsků, které mohou vést k trvalému poškození zraku,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

Horské slunce škodí víc

V zimě dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. „Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření,“ popsal Pavel Stodůlka.

Špatný zrak a řízení = pohroma

Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je nebezpečná pro řízení. Velká část řidičů vyššího věku není schopna zaostřit na palubní desku bez brýlí. „Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Čtvrtina vitamínů je určena jen pro zrak

Až 25 procent vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. „Takto získané látky ale často k dobrému vidění nestačí. Proto je vhodné používat doplňky stravy. Často stačí jedna kapsle denně k tomu, aby byly dodrženy minimální dávky látek na den,“ doporučil Pavel Stodůlka.

Mýty kolem mrkve

Jedním z nejčastějších mýtů, které kolem mrkve kolují, je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ne ale o moc víc než řada jiných potravin. Zraku prospěšných potravin je celá řada. „Například málo známá je kurkuma, u které je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak působí také proti nádorovým onemocněním. Pro dobrý zrak je podstatný také lutein – ten je obsažen například v obilí, ovoci a zelenině nebo ve vaječném žloutku. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál. Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.

3D filmy nejsou pro každého

„Někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině či televizi. Potíže se objevují zejména v případě tupozrakosti a šilhavosti, při velkém rozdílu v dioptriích nebo u lidí, kteří mají funkční jen jedno oko,“ řekl Pavel Stodůlka.

Foto: Shutterstock.com

11.1.2019 10:00| autor: Redakce z dostupných zdrojů

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist