Dr. Ludský: Bezdětná proti své vůli

Také vás při procházce parkem nebo jen vaší ulicí rozesmějí roztomilá batolátka marně se snažící o své první velké kroky? Možná se, stejně jako já, bezděky usmíváte nad malými dětmi skotačícími na dětském hřišti a rádi se necháte nakazit jejich bezstarostným smíchem. Pokud nepatříte mezi tu skupinu žen, u nichž se mateřské pudy nikdy neprojeví, pak prostě děti máte jako srdeční záležitost. Ovšem jen do té doby, dokud jsou roztomilé. Ve chvíli, kdy hodí rajčetem, které se nemilosrdně rozprskne na vašem zánovním kostýmku, jdou všechny mateřské pudy stranou a jediné po čem toužíte, je dát malému syčákovi co proto. A co teprve, když se jedná o dítě romské…

Problematiku romské menšiny si tentokrát vzali na paškál i autoři i u nás poměrně hojně sledovaného seriálu Dr. Ludský. Možná i vy si pamatujete případ, který rozvířil vody našeho nejen politického dění, v němž hlavní roli hrála údajně nevyžádaná sterilizace romské ženy. Také Dr. Ludský, kromě starostí s otcem, kterému se v ústavu, kam jej odložil vůbec nelíbí, řeší stejný problém. Na gynekologii totiž přicházejí romští manželé Čonkovi řešit, proč nemůže paní Čonková otěhotnět. Zjistí se, že při posledním porodu podepsala kvůli zdravotnímu stavu souhlas se sterilizací. To však žena popírá a spustí tak lavinu událostí, v nichž nechybí ani vražda primáře, který má s tímto problémem co do činění.

O tom, že jde o záležitost hodnou minimálně diskuze svědčí i fakt, že v době, kdy byl problém údajně neoprávněné sterilizace řešen v našich médiích, se společnost rozdělila na dva tábory. Jedna skupina lidí souhlasně pokyvovala hlavami a tvrdila, že je dobře, že se k tomu někdo odhodlal a začal řešit situaci nadměrného počtu dětí v romských rodinách. Druhá půlka zvedala varovně prst, že jednou nemusí lékaři rozhodovat jen v případě romské menšiny, ale u nás všech.

Sama za sebe říkám, že každá žena by měla mít právo rozhodovat o svém těle a o zákrocích, které na něm budou provedeny rozhodně a bez debat úplně sama. A je jedno o koho půjde, i zda má doma jedno nebo deset dětí. Ať si všichni ti, kteří souhlasí se sterilizací žen bez jejich vědomí, byť dané ženy nemají žádné vzdělání ani inteligeci, upřímě odpoví na otázku, jestli by s tím souhlasili také u své manželky, dcery, sestry, matky, tety…Docela určitě ne. Ač si plně do důsledku uvědomuji ten propastný rozdíl v počtu narozených dětí v romských a ostatních rodinách, myslím, že by to vše šlo řešit úplně jinak.

V době, kdy máme systém sociálních dávek nastaven takto štědře se asi nikdo nemůže divit, že je také hojně využíván. Nevím, ale nebylo by lepší omezit tuto štědrost a přispívat ze státních peněz třeba na maximálně tři děti? A pokud se někdo rozhodne pro čtvrté dítě, považovat jej za člověka, který na to zřejmě má i dostatek finančních možností a nechat jej ať se o něj postará podle potřeb, ale již bez pomoci státu? Myslím, že takový systém by byl podstatně efektivnější a hlavně srozumitelnější pro všechny. Chceš dítě a máš na něj, dobrá. Nemáš na něj, tak si ho holt nepořizuj, protože stát ti nedá ani korunu. Co myslíte, mohlo by to fungovat? Nebo myslíte, že snazším řešením je ona pověstná sterilizace?

10.8.2011 4:00| autor: Petra Martišková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist