5 největších mýtů o klíšťatech, kterým jsi dosud věřila

Počasí přímo láká k procházkám v přírodě, ale ty se bojíš vyrazit, protože právě začala sezóna tolik obávaných klíšťat? Bojíš se, že na tebe skočí ze stromu nebo si v živých barvách představuješ, jak s ním letíš na pohotovost, protože ho neumíš vyndat? Nemusíš se bát. Kolem klíšťat totiž panuje celá řada mýtů.

klistata-myty-1100x618.jpg

Klíšťata jsou v poslední době skloňovaná ve všech pádech, ale abys kvůli nim úplně přestala chodit do lesa? To je přeci hloupost. Možná stále věříš některým mýtům, které okolo nich panují. Tady jsou ty, které jsme vyvrátili:

Mýtus č. 1: Olej, krém či vazelína

Zapomeň na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhneš je, že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do tvého krevního oběhu. Následky mohou být fatální, protože jak jistě víš, klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy. K odstranění použij speciální pinzetu určenou přímo k vyndavání klíšťat, případně mýdlo, nebo jej jednoduše pinzetou vyviklej.

Mýtus č. 2: Klíště je nejlepší vykroutit

Pokud na sobě nalezneš zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruť. Tento dříve vžitý postup, že ho lze tzn. vyšroubovat, je naprosto mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je použít speciální kartu s průřezem, nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Můžeme si vzít na pomoc žínku, či froté textilii a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí. Pohyb může být podobný, jako když chceme z kůže setřít špínu.

Mýtus č. 3: Riziko nám hrozí pouze v létě

Myslela sis, že klíšťata jsou nejaktivnější v období prázdnin? Chyba lávky! Klíšťata mají nejraději vlhko, což při vysokých teplotách ve vzduchu chybí. Proto během horkých měsíců zalézají pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Období, kdy je nejpravděpodobnější, že chytíš klíště, je jaro a podzim. Možná tě to překvapí, ale klíště začíná být aktivní již při teplotě nad 5°C.

Mýtus č. 4: Klíšťata skáčou ze stromu

Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je, že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíš přisáté klíště na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolenní jamky či místo za ušima.

Mýtus č. 5: Encefalitidu přenáší jen klíšťata

Neustále jsme bombardováni reklamami a varováním, že klíště je přenašečem nebezpečné encefalitidy. Ale není to jediný způsob, jak se můžeš nakazit. Dalším je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až 600 lidí.

Co možná o klíšťatech nevíš?

  • Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku, či zevní genitálie.
  • Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psi, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dospělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým ty vůbec nemusíš přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.
  • Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.
  • Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200 x.

To jsou věci, co říkáš? A jak to máš ty? Máš z klíšťat panickou hrůzu, a proto raději do přírody nechodíš, nebo to vůbec neřešíš? Napiš nám svůj názor do diskuze, budeme se těšit na příspěvky. 

Foto: Profimedia.cz

7.6.2017 10:00| autor: Redakce z dostupných zdrojů

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist