Možná by vás zajímalo… JAK ČÍST OBALY. Poradí vám nutriční terapeutka!

Obaly potravin slouží především k ochraně jejich obsahu a uchování trvanlivosti či dalších důležitých vlastností výrobku. Kromě toho ale představují také důležitý zdroj informací – zatímco některé musejí být uváděny povinně, jiné umožňují výrobci zdůraznit specifické kvality výrobku. Informace musejí být na obale vytištěny tak, aby byly na viditelném místě, v českém jazyce, srozumitelné, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné. Tyto informace zároveň nesmí být klamavé, tedy nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné, přehnané nebo zamlčující.

Informací na obalech je poměrně velké množství. Základní pravidla pro to, co na obalech uvádět, stanoví zákon. Ten například detailně určuje způsob označení množství potraviny, způsob uvedení data minimální trvanlivosti, údaje o způsobu použití potraviny, o jejím složení, o přídatných látkách, o geneticky modifikovaných surovinách použitých ve výrobku či údaje o látkách určených k aromatizaci potravin atd.

Následující ilustrační tabulka znázorňuje výživové hodnoty ve 100 g rostlinného tuku:

Informacím na obalech potravin by spotřebitelé měli věnovat patřičnou pozornost, protože s jejich využitím si mohou sestavit zdravý jídelníček. Ze základních výživových hodnot každé označené potraviny vyčtete, kolik je v běžné porci obsaženo energie, tuku, sacharidů, bílkovin, někdy také např. vlákniny, cholesterolu, sodíku, vitaminů a minerálů. Na obale potraviny můžeme navíc najít informace týkající se dalších výživových hodnot. Údaje o výživových hodnotách umožňují sledovat příjem jednotlivých potravinových složek. Množství kalorií a živin v jedné porci je samozřejmě ovlivněno velikostí této porce.

Výživové hodnoty
Na výrobcích jsou zpravidla uváděny výživové hodnoty obsažené ve 100 g výrobku. V případě, že výrobek nedosahuje množství 100 g, najdeme někdy na etiketě také výživové hodnoty jedné porce nebo jednoho balení. Dáme-li si např. malou sušenku, výživové hodnoty v této jedné porci mohou být, oproti „stogramovým“, pouze čtvrtinové. Stát se však může i opak. Výživové hodnoty velkého hamburgeru se nemusí zdát příliš vysoké, protože jsou uvedeny na 100 g. Přitom velké hamburgery mohou mít i 250 g, tedy dvouapůlnásobek uvedených hodnot. Výživové hodnoty slouží k tomu, abychom si mohli vybírat výrobky, které nám vyhovují, ať už se stravujeme v rámci zásad zdravé výživy, či musíme dodržovat dietní doporučení.

Energetická hodnota
Energie je údaj, který udává množství kcal nebo kJ obsažených v dané potravině. Tuto hodnotu je dobré sledovat, jestliže potřebujeme ovlivňovat svoji hmotnost. Energie získaná z celodenní stravy by se měla rovnat energetickému výdeji, který zahrnuje energii bazální, potřebnou k tomu, aby nám pracovaly orgány, a dále energii potřebnou na pohyb a práci. Denní potřeba energie je velmi individuální. U dospělého člověka je to cca 7 000-13 000 kJ (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Jestliže je příjem energie vyšší než výdej nebo výdej nižší než příjem, může docházet ke vzniku nadváhy až obezity.

Energetická hodnota je uváděna buď v kcal (kilokalorie) nebo kJ (kilojouly). Přepočítávací koeficient je přibližně 4,2, tedy 1 kcal = 4,2 kJ. Kalorie vznikají při metabolizmu sacharidů, tuků, bílkovin a alkoholu. Množství kalorií získaných z těchto komponentů závisí na tom, v jaké míře jsou ve stravě zastoupeny :

– jeden gram bílkovin obsahuje čtyři kilokalorie (17 kJ)
– jeden gram sacharidů obsahuje čtyři kilokalorie (17 kJ)
– jeden gram alkoholu obsahuje sedm kilokalorií (29 kJ)
– jeden gram tuku obsahuje devět kilokalorií (38 kJ)

Jinými slovy, bílkoviny a sacharidy obsahují méně než polovinu kalorií, které jsou obsaženy v tucích, a přibližně polovinu kalorií obsažených v alkoholu.

V povědomí lidí přetrvává z dřívějších dob dešifrace pojmů jako bez kalorií, light, nízký podíl tuku atd. způsobem uvedeném v následující tabulce.

Zde je nutné zdůraznit, že definice těchto pojmů není uzákoněna. Jsou to jen jakási doporučení, která nejsou legislativně podložena. Otázku přesné definice toho, co je například bez cukru či bez tuku by měla do budoucna vyřešit vyhláška.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou organické látky složené z aminokyselin. K našemu životu je nezbytně potřebujeme, jsou hlavním stavebním prvkem svalstva a vnitřních orgánů, jednoduše řečeno všech tkání. Alespoň polovina všech přijatých bílkovin by měla být živočišného původu (maso, mléko, mléčné výrobky, vejce). Tyto esenciální bílkoviny mají totiž takové složení, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Rostlinné bílkoviny najdeme téměř v každé potravině rostlinného původu. Množství bílkovin musí sledovat zejména lidé s ledvinovými onemocněními, v období rekonvalescence a léčby některých onemocnění, kdy je jejich příjem zásadní. Množství bílkovin pro dospělého člověka na den by mělo tvořit cca 10-20 % z celkové denní energie, což představuje množství 60-100 g bílkovin na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Sacharidy

Sacharidy jsou jednou ze základních živin a také nejrychlejším zdrojem energie. Jsou nezbytné pro správnou funkci mozku a centrálního nervového systému. Sacharidy také chrání svalstvo tím, že pomáhají tělu zužitkovat energii uloženou ve formě tuku, namísto aby tělo použilo jako zdroj energie bílkoviny ze svalů. Čokolády, sladkosti, bonbóny, bílé pečivo, většina sušenek nebo dorty obsahují velké množství tzv. jednoduchých sacharidů. Ty jsou pro organismus rychlým zdrojem energie, která v případě, že ji nebudeme kompenzovat výdejem, se ukládá do zásob v podobě tuku. Navíc nás zasytí pouze na krátkou dobu a brzy zase máme hlad a tedy potřebu něco sníst. Naopak ovoce, zelenina, celozrnné výrobky
a luštěniny, které také patří mezi potraviny, převážně tvořené sacharidy, obsahují tzv. polysacharidy a vlákninu, které mají za následek delší nasycení. Energii z vlákniny organismus téměř neumí využít, nezvyšuje tedy energetickou hodnotu. Hodnotu sacharidů musí sledovat především lidé trpící cukrovkou. Diabetici I. typu by měli dávat přednost výrobkům bez cukru, případně s přídavkem umělých sladidel. U diabetiků II. typu je většinou současně žádoucí snížení tělesné hmotnosti; zde je třeba sledovat nejen množství sacharidů, ale také celkové množství energie a tuků. Dávka sacharidů u dospělých na den je cca 55 % z celkového denního příjmu energie. V množství to znamená dávku 245 – 499 g na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži).

Tuky

Tuky jsou nositeli největšího množství energie (oproti bílkovinám a sacharidům). Jsou nezbytné pro růst, vývoj a udržení dobrého zdraví. Tělo využívá tuky k produkci biochemických prvků, například hormonů. Tuky také napomáhají ke vstřebávání v tucích rozpustných vitaminů a představují energetické zásoby v těle. Kolik jich máme ve stravě přijímat? Tuky by měly tvořit max. 30-35 % denní dávky energie pro dospělé, v množství je to cca 50 – 105 g na den (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži). Na obale je důležité všímat si nejen množství tuku, ale také jeho druhu. Ve výživě bychom měli dávat přednost kvalitním tukům rostlinným. Jednak neobsahují cholesterol a navíc mají pro naše zdraví příznivější složení jednotlivých esenciálních mastných kyselin (s výjimkou palmového a kokosového oleje). Obdobné složení má také tuk rybí, který je zase výjimkou v oblasti tuků živočišných. Rostlinné tuky jsou obsaženy v olejích, rostlinných tucích z nich vyráběných, olejnatých semenech, oříšcích. Živočišné tuky jsou nositeli cholesterolu a jejich složení není tak vhodné z hlediska působení na náš srdečně cévní systém. Mezi živočišné tuky patří máslo, sádlo, najdeme ho v hojném množství také v uzeninách, tučných mléčných výrobcích, masových konzervách apod. Tuky jsou tvořeny následujícími mastnými kyselinami:

Nasycené mastné kyseliny (SAFA) L. Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Měli bychom je ve stravě omezovat (měly by tvořit max. 10 % z celkové denní energie). Velké množství nasycených mastných kyselin se například vyskytuje v másle, nebo ve skryté formě v tučném mase, uzeninách, v tavených sýrech a ostatních tučných mléčných výrobcích.

Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) K. V působení na hladinu cholesterolu jsou spíše neutrální, pro naše zdraví jsou však důležité. Pozitivní vliv je zaznamenán v případech, kdy nahradí ve stravě nasycené mastné kyseliny.

Vícenenasycené (polynenasycené) mastné kyseliny (PUFA) J. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi a snižovat riziko vzniku krevních sraženin. Mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Mezi PUFA patří také tzv. esenciální mastné kyseliny, které si naše tělo samo vytvořit neumí, proto je musíme přijímat stravou. Jedná se
o omega-3 (n-3) a omega-6 (n-6) mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny najdeme např. v listové zelenině, některých rostlinných olejích (např. řepkový a lněný) a ve vybraných rostlinných tucích. Dobrým zdrojem jsou také tučné ryby. Množství ve stravě by se mělo pohybovat v množství 1-2 % z denního příjmu energie.
Omega-6 vícenenasycené mastné kyseliny se vyskytují především v semenných olejích (slunečnicovém, kukuřičném a sojovém) a výrobcích vyráběných z těchto olejů. Ve stravě by měly být zastoupeny 5-8 % z denního příjmu energie.

Transmastné kyseliny (TFA). Podílejí se na zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Vznikaly při starších technologických postupech výroby, kterými se ztužovaly rostlinné oleje. V menším množství jsou přítomny i v mléčném tuku. Nejmodernější výrobní postup rostlinných tuků – tzv. interesterifikace – vzniku transmastných kyselin zabraňuje. Jejich množství ve stravě se doporučuje limitovat do 1 % denního příjmu energie.

Vitaminy

V případě, že výrobek obsahuje vitaminy a minerální látky v množství překračujícím hodnotu stanovenou vyhláškou, musí být na obale uvedeno množství vitaminů a minerálních látek, včetně údaje, kolik toto množství tvoří % denní doporučené dávky (DDD).

Sušina

Někdy se na obalech potravin setkáme také s údajem o množství sušiny a obsahu tuku v sušině (zkratka t. v s.). Sušina je to, co zbude po vysušení výrobku. 50 % sušiny tedy znamená, že po odpaření vody zbude polovina původního množství. Obsah tuku v sušině je množství tuku, jež je obsaženo v tomto zbytku. Pokud tedy má výrobek 100 g hmotnost, 50 % sušiny a 50 % t. v. s., znamená to, že tuku je 50 % z 50 g; ve 100 g výrobku je tedy 25 g tuku.

Věra Králová
Nutriční terapeutka

29.9.2005 12:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist