Diskuze

Děkuji za komentáře pod článkem. V době, kdy mi konečně došlo, s kým žiji, mi trošku pomohlo přečíst si, že v tom „nejsem sama“. A opravdu lituji všech, kteří mají zkušenost s bájivým lhářem. Já sama neupřímné a prolhané lidi nesnáším a obvykle, když jsem přišla na nějaké lži, tak jsem si od takových lidí držela odstup. Nicméně se mi povedlo se zamilovat do člověka, se kterým jsem teď desatým rokem, a kterým trpí touto nemocí. Na základě toho, co jsem si přečetla, to musím nazvat nemocí, protože ten člověk z toho nic ale absolutně nic (krom lenivosti, marnivosti a vyhýbání se zodpovědnosti) nemá a nechápu, proč lže – on sám tvrdí, že to taky nechápe, ale že si neumí pomoci. Ale o to se předtím nepokusil ani on ani jeho rodina ani přátelé, kteří to ví a maximálně se mu za to posmívají. Takto ho v tom vlastně vědomě podporují. Nicméně jeho rodina je katastrofa sama a tím jak se k němu chovali v dětství to duši možná zavinili.
Trvalo mi spoustu let, kdy jsem si sama často myslela, že se jen ztrácím v souvislostech a nijak jsem to neřešila anebo jsem na to ani nepřišla (zejména proto, že jsem s tak prolhaným člověkem neměla předtím zkušenost a navíc jsem ho moc milovala a chtěla mu vše věřit). Vždycky jsem se to snažila nějak zdůvodnit i s ohledem na jeho intelekt a vzdělání.. časem i náročnou práci lékaře. Postupem času jsem sice zjistila, že občas lže (dokonce jsem se snažila na tom s ním pracovat a ulehčit mu to tím, že mu sama řeknu, že očividně lže, že se mi může přiznat), ale nenapadlo mě, jak moc a jak velké důsledky to pro ně bude mít. On si stejně – dokud se to na něj neprovalilo v mnohem větším – stál za svým…. Léta mě ujišťoval, jak spolu založíme rodinu, budeme mít děti, jak mě miluje. Žvanit opravdu dokázal skvěle. Spoustu věcí a problémů jsem za něj a pro něj řešila a dělala. Měli jsme teď před podpisem hypotéky… Teď tvrdí, že vyhledá odbornou pomoc a půjde se léčit. Po  tomto vztahu mám zničenou důvěru v jakéhokoliv partnera, cítím se úplně vysátá – stál mě spoustu energie, peněz, lásky a nadějí ve společný život.

Já takovýho cvoka potkal v práci a teď si jednoho našla moje ex – přehršel historek , které ovšem nejdou nijak doložit. Taky sem na to zprvu koukal jako blázen. Já určitě mluvky neuznávám.

Je to perfektní chlap který trpí touto nemocí nevím jestli si to uvědomuje,ale jako blbec jsem vypadala já. Všichni radí uteč ublíží ti i těm v okolí,ale to přeci není řešením.Je jiná řada.

Ano, bohužel! Můj přítel, se kterým jsem pět let, neustále lže. Při prvních seznamováních mi vlastně neřekl ani pravdu v tom kdo je.. Vymýšlel si, jak je jeho rodina bohatá, v tom kde bydlí, v tom co dělají jeho rodiče, v tom co všechno umí.. Potom jsem se dozvěděla, že to není pravda a hned jsem kontakt utnula. Potom mi to vysvětlil stylem, že si myslel, že kdyby mi řekl kdo je, tak mě nesbalí.. Ok, začali jsme se zase vídat. Po seznámení s jeho rodinou jsem přicházela na další lži, ale neřešila jsem je.. Několikrát jsem od něj odešla jenom skrz ztracenou důvěru. První tři roky to byly lži úplně zbytečné (typu: byl jsem tam a dělal jsem to a to.. a přitom dělal něco jiného..) Většinou ho prozradili kamarádi, kteří vyprávěli historky s ním a byly úplně jinak, než mi povyprávěl on – přitom o nic nešlo! Pak jsem měla strach už se kohokoliv na něco zeptat abych zase nebyla za blázna. Samozřejmě se začalo vykládat o údajné nevěře mého přítele, které jsem nevěřila (musím podotknout, že jsem realista a ne naivní holka), přišla jsem za ním a začali jsme to řešit.. Potvrdilo se že nevěrný nebyl, ale jeho slovům věřit neumím.. Věřila jsem důkazům a ostatním.. A teď stojím zase před lží kterou mi zapíral do poslední chvíle! Měli jsme našetřené společné peníze, které bez mého vědomí vzal. Věděla jsem že má dluh, který jsem počítala, že splatí. A taky splatil a tvrdil mně, že si vydělal. rok jsem to neřešila a na pokladničku s penězi jsem ani nesáhla. Teď jsme se stěhovali a já jsem balila věci včetně pokladničky, která byla prázdná. Do poslední sekundy dělal, že o ničem neví. Pak se přiznal.. Nešlo o to, že to vzal. Kdyby se se mnou o tom bavil, tak bych mu dala své svolení na to, aby ten dluh zmizel, protože vím, že vydělává slušné peníze (bohužel neumí šetřit) – ale vadila mi ta lež a to zapírání. Teď když to tady píšu, tak si říkám že jsem hloupá, že s ním stále ještě jsem. Miluji ho a vím, že on mě taky.. Udělá všechno co mi na očích vidí. Je jinak moc hodný jenom to lhaní.. Ještě bych měla napsat, že jeho otec se mi za to omlouval, že po rozvodu s jeho matkou ho nutil lhát hlavně matce.. a to si myslím, že přerostlo v chronické lhaní každému.. Myslíte, že je nějaké řešení? Díky..

bohužel,mám takovou vnučku,lže.lže a lže.A já jí dlouho věřila.Celých 10 let nepracuje,ale vždy tvrdila,že ano,tam a tam,půjčuje si peníze,které nevrací a stále si vymýšlí,proč to nemůže vrátit a nebo to klidně pomine.Navíc krade,už mě připravila o 8 zlatých šperků.Už jí nechci nikdy vidět,už mě ublížila dost.Měla by jít na léčení,ale to je dobrovolné…

otec byl takto postižen….v dospělosti mám problém věřit čemukoli…