S dítětem v ložnici: Je možné najít si chvilku soukromí?
Vše o sexu
Mnoho maminek přiznává, že křivka jejich sexuálního života po porodu prudce klesla. Běhání okolo dítěte vám nedopřeje chvilku času na sebe sama, natož na partera. Jak tu půlhodinku na intimnosti ukrást?
i společně s dítětem v ložnici, mlůžete mít souikromí a klid, žáleží na výchiově dítěte
Náš tříletý syn se každou noc k nám do postele přikrade někdy dřív v noci jindy až k ránu, jednou nás také překvapil a tak nějak nevěděl co si má myslet a jen se tetelil a ptal se co dělám, tak jsme mu řekli, že jsme se mačkali stejně jako se mačkáme s ním a žádné trauma z toho neměl a ani se už nikdy k tomu nevrátil, aby se ptal.
záleží na těch dvou a na jejich dětech. Někde to je možné, jinde ne. Já jsem se synem sama, tak nemohu posoudit.
tady opravdu soukromí není žádné ani v nici ani ve dne je jedno kde spí !
můj malá teda nespal se mnou v posteli, ale spal v postýlce v ložnici a my, abychom ho nerušili ve spánku jsme se milovali kdekoliv jinde v bytě, byt máme velký, tak jsme simohli vybírat a teď spí malý sám ve velké posteli ve svém pokojíčku a my se konečně můžeme milovat v ložnici, je to pohodlnější 🙂
podle mojich zkušeností- dítě v ložnici je pohroma pro spokojené manželství
To je dost velký problém. Dětem to celkem nejde moc vysvětlit, že chceme být chvilku sami.
Myslím si že dítě do ložnice nepatří.Mělo by mít svůj pokoj a naučit se spát tam…
Osvědčilo se mi miminko od narození naučit spát ve své postýlce. Položit, rozloučit se a jít a miminko si usne. Funguje nám to takto už 2,5 roku co je dcera na světě. Neuspávám a i čas na hrátky s partnerem je
Já jsem si naučila prcky spát u nás v pelíšku a je to super, neumím si představit spát bez nich. Když nemůžu usnout tak je hladím a ty kopance se dají zvládnout, kopali mne i zevnitř tak z venku je to lepší, můžu je odsunout 🙂 No a když se chceme s taťkou pomazlit, jdeme prostě jinam. Prý každý problém má minimálně tři způsoby jak se dá řešit a toho já se držím .
naše malá s námi spala donedávna než se narodil prcek, takže do pěti let, čas na soukromí a milování jsme si našli úplně v pohodě a teď když s námi nespí je mi smutno. Každý mi říká ať si hlavně do postele neučím malýho a já bych si ho tam ráda zase vzala, ale on nechce. To přitulení v noci a vztah s dítětem je úplně jiný než kdybych ho odšoupla hned po narození do vlastního pokojíku.
aj nasa mala s nami spava v posteli, ale ved, boze, mame aj ine miestnosti v byte! sice je 1-izb. ale je tam napr. kuchynoobyvacka!
mi vychovává dítě tak to bychom nedovolily
tak my to máme v pohodě, malá si o víkendu nedovolí vlézt do ložnice, trošku článek nechápu, proč by dítě mělo koukat vykuleně, když najde rodiče pod peřinou? to je trochu normální ne, že leží pod peřinou, děti prd ví, co se tam děje, naši malou by to teda nějak nezaskočilo
tak naše malá dcerka s námi také spí, je to pro mne pohodlnější skrz kojení…. jak říkáme, postýlku máme na okrasu. Ale to neznamená, že nemáme čas sami pro sebe, je více míst, kde se dá prokázat svá láska, nejen v posteli 😀
S dětmi je potíž. My jsme měli u sebe manželova tatínka. Byt kde jsou tři místnosti za sebou, ne z chodby a nemocný tatínek. Nechali jsme mu ložnici a spali jsme 10 měsíců na molitanové matraci na zemi. Děda si v noci šel ohřát kafe, pokud potřeboval na WC, cestou si ve všech místnostech rozsvítil. Soukromý život nula. Když se pak vrátil domů, spali jsme po 10 měsících konečně ve své postýlce. Nejenom malé děti přivodí půst a dusno v rodině.
Také jsem kdysi měla problém s návštěvou dětí v ložnici,ale v Tv jsem slyšela,že nemáme zoufat nad těmito návštěvami,že to nepřesáhne školní věk.Skutečně se tak stalo a děti spávaly ve svém pokojíku,aniž by se v noci budily a chodily za náma.Takže to chce jen trpělivost.
se sestrou spávaly také ve společné ložnici s rodiči. Kdysi to bylo častější… Ale vždy se chvilka najde, i když už to je jiné.
Jako malá holka jsem dost často a ráda spávala s maminkou v posteli, bohužel taťka musel jít spát do obýváku, ale já na to ráda vzpomínám a dodnes když přijedu k našim ráno přijdu a šoupnu k nim do postele a povídáme si.
spím s dětmi v posteli, nějaké mazlíkovaní s partnerem mě přešlo dávno.Dětem je 4 a 6 let a nevyháním je. Však samy na to příjdou, že spát s rodiči jim bude trapné. Ale mě bude pak smutno:)))))
dokud jsou děti maličké tak bohužel musí spát s námi, ale chvilka se určitě dá najít na pomazlení
Někdy mi připadá, že děti to mají načasované a vzbudí se právě v ten okamžik
Ked je mensie tak stale, ale uz tie vacsie no naj je zariadit mu izbicku.
Myslím, že to jde. Jde jen o to to správně načasovat. Sice to jsou potom rychlovky ale lepší než nic:)
My máme něco podobného doma.máme 3teho syna.Ten trpí epilepsii takže ho máme zatím usebe v pokoji.Ale když se chceme pomazlit a nebo neco více tak syn je žarliví.jen když si dáme pusu tak je zle.Ale večer,spí ve sve postely takže máme nasebe chvilku času po večerech až když syn spí
Manželé a děti v jedné posteli to nejde. Proto když manželé chtějí trochu soukromí, mohli by své dítka dát pohlídat babičce s dědečkem. Určitě by taky byli rádi 🙂
tak v tom članku jsem se našla-žádné soukromí nemáme.Dceři je teprve 10měsíců,a spí s námi v pokoji…jakmile by k něčemu mělo dojít,hned se vzbudí…
Je. Pokud jsou děti mimo domov…nabo rodiče.
jak to dokázali zvládat dřív, třeba dvanáct dětí a jenom jedna místnost
Tohle zatím řešit nemusíme, ale ten čas také přijde a jsem na to zvědavá, jak to budeme řešit my:) Jinak věřím tomu, že vysvětlit dítku, když přistihne rodiče při tom, co se děje, musí být dost těžké. A to jsem také zvědavá na to, jak bych to vysvětlovala já, ale to vše teprve uvidí:)
jojo taky máme takový problémy, holce je 15 let, s tou to už jde, ale klučíkovi je 22 . měsíců
no i nám trvá najít ten vhodný okamžik. Děti mají tolik energie, že my dřív spíme než oni. 🙂
A tak kolikrát trvá i týden, než se nám podaří neusnout.
Dítě v ložnici,jen když je malé, pak by mělo mít svůj pokoj.
Jak se říká:“Jaký si to uděláš,takový to máš!“Já mám také tři děti.9,8 a roční dceru.Naučila jsem je režimu,že po večerní pohádce se jde spát.Pokud však někdo z nich měl nějaké trápení a bolístku.Naše dospělácké soukromí samozřejmě šlo stranou.Funguje to do dnes.Jsou ale někdy chvíle,kdy chceme,aby i děti věděly,že patří k nám a díváme se tak večer společně na nějakou pohádku či film vhodný pro děti.Nebo si zahrajeme společenskou hru.Bylo by od nás sobecké nechávat zase denodenně děti chodit spát na čas jako někde na internátě.Záleží na nás dospělích,ja si zkloubit soukromí s výchovou dětí.
Mám 3 děti,dospělého syna ,dceru v pubertě a měsíčního syna.A musím říct, že neznám to co je v článku napsáno.Prostě dítě má svoji postel,svůj pokoj.Chodily k nám do postele,ale ráno když jsme si všichni povídali a hráli.V noci spinkaly ve svých postýlkách a my s manželem na sebe času měly dost.
je dítě vůbec nenaučit spát s rodiči v posteli. To jsem zakázala hned na začátku.
S dítětem v ložnici si těžko manželé hledají soukromí.