Kouření – epidemie budoucnosti
Kolem roku 2020 by nemoci a úmrtí na následky kouření mohly být větší epidemií než AIDS. Na celém světě kouří 35 procent populace, přičemž pravděpodobnost, že kuřáci zemřou právě na následky své neřesti, je 50 procent.
Kouření způsobuje celkem 50 zdravotních komplikací, přes 25 z nich ohrožuje život. Mezi ně patří srdeční infarkt, mrtvice, chronická bronchitida, rozedma plic a další plicní choroby, mezi nimiž je nejnebezpečnější a nejznámější rakovina.
U těhotných žen kouření zvyšuje riziko spontánního potratu či předčasného porodu. Dále kouření poškozuje plodnost u mužů i žen, pánům pak přivodí lehce impotenci. Působí rychlý nástup vrásek, žluté zuby, povadlá prsa, nepříjemný dech a předčasnou degeneraci svalů, ztrátu chuti a čichu, choroby kůže, kašel, dušnost a plešatost.
Kouření také dvakrát zvyšuje šanci na rakovinu tlustého střeva. Riziko výskytu polypů se každých deset let kouření zvyšuje o 13 procent. Takže po padesáti letech kouření dvaceti cigaret denně je riziko již dvojnásobné. Podle Světové zdravotnické organizace vzniká až 25 procent střevních polypů právě působením kouření.
