Když máme nízky, či vysoký je tlak, ptáme se co pak

Vysoký tlak nebolí, ale…
Dvaačtyřicet procent mužů a třicet procent žen trpí vysokým krevním tlakem. Nic je nebolí a na problém se většinou přijde až po několika běžných kontrolách u praktického lékaře. To on většinou podotkne, že ten tlak, no opravdu to není nic moc. A trend tohoto zdravotního problému je podle nejnovějších výzkumů vzrůstající… Trpíte-li tzv. syndromem bílých plášťů, osvojte si domácí monitorig.

Syndrom bílého pláště

Co nám hrozí Třeba srdeční infarkt nebo mozková mrtvice, ale také třeba ledvinový kolaps. Čím déle se vysoký tlak neléčí, tím hůře pro nás. Včasná léčba udržující krevní tlak v normálních hodnotách prodlužuje život postižené osoby.

Řada pacientů však tvrdí, že tlak má normální, ale v lékařské ordinaci jde prudce nahoru. Tomuto jevu se říká syndrom bílého pláště a skutečně na něm může být něco pravdy. Většinou to v praxi funguje tak, že jednou či spíše dvakrát je pacientovi v ordinaci naměřen vyšší tlak.
S lékařským doporučením, že to tedy není až tak normální, a že by se na to bylo dobré zaměřit. Pacient znejistí a při příštím měřením má panickou hrůzu z toho, co mu bude naměřeno, a to ještě předtím, než lékař či sestra vůbec vytáhnou tlakoměr. Začne se potit, cítí napětí, rozbuší se mu srdce a ze všech sil se snaží být klidný. Pochopitelně marně.

Měření několikrát denně

V těchto případech se doporučuje domácí monitoring, to znamená, že si člověk několikrát denně měří tlak sám v domácím prostředí. Existují také přístroje, které umožňují čtyřiadvacetihodinové měření. Ty se většinou pacientům zapůjčují ze zdravotnického zařízení a pak se také tam provádí vyhodnocení naměřených hodnot. To odhalí, jak to s krevním tlakem skutečně je.

Normální tlak se pohybuje kolem 130/80 mm Hg
a méně

Názor, který se před lety mezi lidmi vžil – že horní tlak stoupá podle věku, to znamená, že když je pacientovi padesát, tak horní tlak 150 je normální, se ukázal jako naprosto mylný.

Krevní tlak se v průběhu dne mění, proto je vhodné jej měřit několikrát, stále ve stejnou dobu. Například ráno po probuzení, v poledne a večer. V potaz je také potřeba brát fyzickou aktivitu, rozrušení, nemoc a podobně. O tom všem by měl být lékař informován, aby bylo jeho posouzení zdravotního stravu a případné předepsání léků co možná nejobjektivnější.

(foto: internet)

26.2.2007 12:00| autor: Lenka Mašová
Více o tématu: infarktkrevní tlakmrtvice

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist