Technická kontrola

A zas je to tady. Ta největší noční můra všech majitelů vozidel, povinná dvouletá technická kontrola. Jsem majitelkou vozidla, které už by mělo být dávno odepsané do šrotu, ale výše mého konta ukazuje jasně, že na nové auto prostě peníze nestačí a hned tak ani stačit nebudou. Co taky čerstvě rozvedená matka samoživitelka zmůže.

Tak nezbývá než s pomocí svého otce auto (skoro veterána) na koleně poopravit tak, aby alespoň na další dva roky prošel. Ale kde sehnat někoho, kdo mi mého stařičkého Wartburga takzvaně protáhne technickou kontrolou? Světe div se, bývalý manžel se mi nabídne, že to zařídí. A skutečně, má kamarády všude, i na stanici technické kontroly. Za pár dní zavolá: „V pondělí nachystej auto a zařiď si volno v práci na celé dopoledne“.

Konečně ten den D nastal. Byla jsem nervózní jak prvnička před porodem, co když to nevyjde, co když najdou nějakou závažnou závadu a já budu v háji. Nebudu moct jezdit do práce 25km vzdálené od bydliště, jak pak budu jezdit na víkendový směny, když od nás jezdí dva busy za den? Jde o hodně, ztratit tak práci, která mě živí a hlavně hodně baví!! Ze zoufalých myšlenek mě vytrhl můj ex, kupodivu přijel i přesně na čas ve svém kočáru Peugeot 406. Vyběhl nahoru po schodech, rychlá pusa na přivítanou na chodbě a pojď jedem, pojedeš za mnou. Nejdřív pojedeme do jednoho servisu na emise a pak do druhého na celkovou technickou. Překvapil mě tou pusou, ale pro samou nervozitu jsem to brala jen jako pusu na přivítanou. Až v autě mi to došlo, když jsem jela svým vozem za ním, proč mi dal pusu? Vždyť jsme už přes rok rozvedení, bydlí jinde, má jinou ženskou, co to mělo být, ále byla to jen pusa přece! Už ti z té technické straší ve věži, pomyslela jsem si v duchu.

V servisu na emisích to šlo dost rychle, zašel dovnitř a za chvíli vítězoslavně donesl protokol a emisní nálepku. V tom sluníčku, co na něj dopadalo, vypadal úžasně. A teď rychlý přesun do dalšího servisu. Tam už svému známému předal klíčky od mého auta, s tím že to bude chvíli trvat, ať si jdu sednout do jeho Peugeotu, přece nebudu čekat hodinku na ulici, že známý už všechno zařídí.

Podlamovaly se mi kolena z té nervozity a všeho, že jsem nabídku přijala. Najednou jsem byla blízko něho, jeho vůně, jeho jiskřivý pohled, úsměv, začal mě líbat na ústa na krk, rukou pomalu, pomalinku přejížděl po břiše níž a níž. Áno ty jeho dotyky, tolik mi chybí a stýská se mi po jeho hřejivých a něžných prstech, které ví za ty roky, kde a jak sáhnout. Je to jak elektrický výboj, jen se mě dotkne a už přeskakuje tisíc elektrizujících jiskřiček, neměla bych mu to dovolit, už mi nepatří, není můj, patří jiné! Kašlu na to, užívám si to. Rozepíná mi zip u riflí. Už jsem dlouho neměla krásně žhavý sex a v autě ještě nikdy.

[[=====]]

Ne, je to šílenství, jsme ve městě, je pracovní den. Uvědomuju si to a odstrčím ho od sebe. „Co děláš, vždyť máš přece JI!!!  Kvůli ní jsi odešel!“  „Ano, ale tebe miluju a moc mi chybíš, tvoje tělo, tvoje vášeň,“ šeptá mi do ucha a ruku sune do vlhkých kalhotek. „Vím, že tobě se to taky líbí,“ prsty hbitě roztahuje pysky a prostředníčkem přejíždí poštěváček. Sakra, neubráním se, nastavuji  ji do jeho zručné dlaně, sakra proč musí být tak šikovný, nenávidím ho za to, že od nás odešel k jiné, ale jeho sex miluju, polévá mě horko, musím své vzdechy tlumit, jsme na ulici! Jeho prsty zrychlují, přesně ví, že se blížím k extázi, chci mu jeho ruku dát pryč, prosím, aby přestal, ale nepřestává, masíruje mi ji uvnitř, cítí teplo a vlhko, jak se stupňuje a pomalu stahuje a svírá jeho prsty, už už už buduuuuu, neovládám se a zmítám se v agonii šílenství. Čím víc se zmítám, tím víc a víc jeho prsty uvnitř mne zrychlují. Sune je stále hlouběji.

Ano udělal mě rukou, aniž by ho do mě zasunul. Nádherný orgasmus. Celá se třesu klepou se mi stehna. Ještě že sedím, stát, tak bych se klepala jak ratlík. Ale ten krásný moment je hned pryč, když si vytáhne kapesník a začne si otírat mokré prsty. Já rychle zapínám zip od riflí, právě včas. Moje auto vyjíždí z vrat technické kontroly. Stařeček prošel, jen se musí vyměnit pojistky.

S velkou radostí přesedám do svého staříčka, mám velikou radost anebo je to velké uspokojení? Po zbytek dne jsem skvěle naladěna, na odpolední směnu do práce přijíždím celá rozesmátá a plná energie, tak velké energie, že jsem ji musela někomu předat. První mi do cesty přišla kolegyně, hned, jak jsem ji uviděla, musela jsem ji obejmout. „Maru, já mám takovou radost, že mi vyšla ta technická, já můžu jezdit do práce!“ vypadlo ze mě.  Ale ve skutečnosti jsem chtěla říct: „Právě jsem prožila svůj první báječný orgasmus v autěééé!“ Celý den mi bylo nádherně, skvěle a usmívala jsem se nejen na svou protivnou šéfovou, ale i na zákazníky.

Foto: Profimedia.cz
30.4.2013 12:00| autor: Vanesa Meyer

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist