Červená řepa

Červená řepa je totiž bohatá přírodní zásobárna látek, které brání vzniku rakovinného bujení.

Co je na ní tak zvláštního?

Obsahuje mnoho křemíku, což je látka potřebná pro bezproblémový růst nehtů, vlasů a zdravé kůže. Dále prospívá cévám a mozku, odvádí z těla jedovatý hliník.
A samozřejmě, už s ohledem na barvu, obsahuje betakarotén, kyselinu listovou, vápník a železo. Obsahuje i velké množství cukru, snad proto, že je příbuzná s cukrovou řepou.

Málokdo ví, že se dají jíst i listy červené řepy – upravovat jako špenát, či do nich balit maso nebo jimi naopak plnit závitky. Ve starověku se dokonce konzumovali jenom listy, bulva byla rezervována pouze k léčebným účelům.

Červená řepa prospívá cévnímu systému, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, odstraňuje zácpu a zvyšuje tvorbu červených krvinek. Byl prokázán i její regenerační vliv na játra a tělesné buňky vůbec.

Vařenou či syrovou?

Z výživového hlediska je vařená řepa cennější než syrová. Vařením sice ubývá kyseliny listové a nepatrně vitamínu C, ale zlepšuje se využitelnost a stravitelnost ostatních látek.
To však nebrání její konzumaci za syrova, je výborná například do mrkvového salátu či její syrovou šťávu pít jako posilující a povzbuzující prostředek.

V kuchyni

Známe nakládanou řepu či kysanou, těmito úpravami se však snižuje obsah veškerých živin.
Vařenou lze využít do polévek, omáček, či jako přílohu v kombinaci s jinými zeleninami. Vařením též vynikne její sladká chuť, proto je možné ji využít i do sladkých náplní do koláčů či buchet. V potravinářském průmyslu se využívá jejího červeného barviva.

Růžové se nebojte

Po konzumaci červené řepy se můžete vylekat na toaletě, když poteče růžová. Nic se neděje, červené barvivo, které řepa obsahuje, projde zažívacím ústrojím a bez využití je vylučováno močí.