Na výlet do New Yorku. Tak trošku strašidelná historie Empire State Building

New York – město, které nikdy nespí – nabízí spoustu zajímavých výletů a míst, která by ti při jeho návštěvě rozhodně neměla uniknout. Ať už navštívíš Broadway, památník po Dvojčatech, Time Square, Burzu nebo Central Park, nudit se rozhodně nebudeš. A co teprve, když zjistíš, jak temnou minulost má třeba Empie State Building…

empire-state-1-1100x618.jpg Zdroj: www.shutterstock.com

Návštěva New Yorku pro mě byla docela určitě nezapomenutelná. Projít se místy, které člověk zná jen z filmů, přejít slavný Brooklynský most, dát si na Mahnattanu tu nejlepší pizzu, co jsem kdy jedla, navštívit Central park a odpočinout si ve stínu stromů stejně jako spousta lidí přede mnou, nechat se unášet barevností na Time Square, odkud se mi michochodem vůbec nechtělo, ochutnat tradiční pouliční jídlo a děsit se v místním metru – to všechno jsou zážitky, které mi zůstanou už navždycky hluboko v mé mysli. Stejně jako výhled z Empire State Building.

Troška historie

Budova Empire State Building byla postavena mezi lety 1929 až 1931. Náklady za stavbu se vyšplhaly na astronomickou částku 40 948 900 dolarů. Kromě své impozantní výšky (ve své době překonala ostatní výškové konkurenty ve městě) okouzlila tehdejší společnost i rychlostí výstavby. Důvodem nebyla snaha o rekord, ale spíše potřeba uspořit peníze i čas. A tak přišla řada na nové postupy a inovace ve stavitelství. Na místě byl například zřízen železniční systém s vozy, které dokázaly pojmout osmkrát více materiálu než obyčejné kolečko. Celkově byla budova dokončena za pouhých 410 dní, téměř tři měsíce před plánovaným termínem. O tom si v současné době mohou stavební firmy ve většině případů jen nechat zdát, nemyslíš?

Empire State Building je vysoká 381 metrů a návštěvníky okouzlí svým sofistikovaným stylem Art Deco, není divu, že je jednou z nejuznávanějších památek v New Yorku, ne-li na světě. Zatímco dnes je tento symbol světové metropole oblíbeným místem s nádhernou vyhlídkou na město, v minulosti stavba posloužila několika neúspěšným pokusům o sebevraždu nebo čelila haváriím letadel.

Smutné i dobré konce nešťastníků

Výška Empire State Building se od počátku stala magnetem pro zoufalé sebevrahy, podle zahraničních zdrojů zde došlo k více než 30 pokusům o sebevraždu. První tragická událost se tu přitom odehrála ještě předtím, než byla stavba dokončena. Propuštěný dělník se tu vrhl střemhlav dolů do otevřené výtahové šachty.

K jednomu z nejslavnějších incidentů však došlo 1. května 1947, kdy třiadvacetiletá Evelyn McHaleová, krásná mladá žena s perlami a bílými rukavicemi, skočila z vyhlídkové plošiny v 86. patře. Její bezvládné, ale neporušené tělo dopadlo na střechu limuzíny OSN zaparkované na venkovním parkovišti. Na místě se v tu chvíli pohyboval student fotografie Robert Wiles, který McHaleovou pár minut po smrti vyfotil. Její sebevražda se tak dostala do časopisu Life a snímky později použil umělec Andy Warhol ve svém umělecké díle Suicide (Fallen Body).

Ve dvou případech měly sebevražedkyně větší „štěstí“, ať už vlivem okolností nebo špatného plánování. Elvita Adamsová, která skočila 2. prosince 1972 z 86. patra, dopadla na plošinu v 85. patře a skončila jen se zlomenou kyčlí. Jejímu záměru umřít nebyl nakloněn silný poryv větru, který zbrzdil její pád dolů. Na stejné římské v pětaosmdesátém patře skončila také třiatřicetiletá Nathanial Simone po svém pokusu o sebevraždu 25. dubna 2013.

Temná historie

Sebevrazi však nejsou jediné oběti tragédií, ke kterým došlo na vyhlídkové plošině Empire State Building. 23. února 1997 zde během střelby zemřel jeden muž a dalších šest bylo zraněno. Atentátník Ali Hassan Abu Kamal, devětašedesátiletý palestinský učitel, nakonec obrátil zbraň proti sobě. K dalšímu konfliktu došlo 24. srpna 2012, kdy propuštěný módní návrhář Jeffrey Johnson zastřelil svého bývalého spolupracovníka v blízkosti budovy. Sám Johnson byl později zabit policisty před vchodem do Empire State Building. Při jeho zneškodňování důstojníci vypálili celkem 16 ran a zranili devět kolemjdoucích, naštěstí ne smrtelně.

Ráno 8. července 1945 bylo město zahaleno do husté mlhy. Přestože plukovník William Smith varoval řídící věž, že nevidí vrchol Empire State Building, byl povzbuzen k přistání. Když Smith klesl se svým bombardérem B-25 americké armády, ocitl se uprostřed mrakodrapů na Manhattanu. Nejdříve hrozilo, že narazí do New York Central Building, které se nakonec dokázal vyhnout. Jeho letadlo však vzápětí narazilo do Empire State Building, ve které vytvořilo díru měřící osmnáct stop na výšku a dvacet stop na šířku. Po nárazu navíc bombardér explodoval a plameny pohltily budovu. Při této nehodě zemřelo 13 lidí.

Výhled, který stojí za to

I přes tuto nešťastnou historii rozhodně stojí návštěva Empire State Building za to. Budova má hned dvě vyhlídky, jedna je v 86. patře a další pak ve 102. patře. Cesta výtahem do 86. patra netrvá ani minutu a můžeš si ji zkrátit sledováním příběhu, jak se budova stavěla, který ti běží po celou dobu nad hlavou. Výhled, který na tebe nahoře čeká, je jedním slovem dechberoucí. Prohlédnout si můžeš celý New York, New Jersey i další města v okolí.  Vstupné na vyhlídku v 86. patře společně s prohlídkou muzea tě vyjde na 42 dolarů.

Zajímavosti, které jsi možná netušila

Nebo jsi snad měla tušení, že nejvyšší plocha budovy ve 102. patře byla původně plánována jako nástupní stanice pro vzducholodě? Lidé měli být odbavováni v 86. patře a následně výtahem přepraveni ke vzducholodi. Ale nakonec se tento plán ukázal jako velmi nebezpečný a po několika neúspěšných pokusech se od něj ustoupilo.

A věděla jsi, že v roce 1951 mělo v budově krátce sídlo rádio Svobodná Evropa? Tehdy odtud vysílali pod vedením Ferdinanda Peroutky.

Tak co říkáš? Tahle budova rozhodně stojí za vidění, že?

Foto: Shutterstock.com, zdroj text ve spolupráci s Discovery

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist