CO JE TO ODPOČINEK Jaký je jeho původ, formy a proč je vůbec důležité odpočívat

Původ odpočinku

Odpočinek je přirozeným jevem, naprosto nutným pro zdraví všech živočichů, i těch na nejnižších stupních evolučního řetězce – i plazi rádi „lenoší“… Vlastně nejde o nic jiného než o snahu vydávat co nejméně energie, když to nepřináší žádný užitek, a znovu načerpat síly vydané při útěku, pronásledování nebo hledání potravy, tedy při základních činnostech živočicha. Člověk doby jeskynní měl patrně nejpodstatnější starosti stejné… A to se příliš nezměnilo! Musíme pracovat, někdy také bránit své „území“, zajistit vlastní bezpečí – je to vlastně jenom jiný způsob lovu nebo obstarávání potravy, ale v úplně jiném lese a pod hrozbou úplně jiných nebezpečí. Přesto se lidé v mnoha případech odnaučili relaxovat, a tím se snížila jejich schopnost znovu doplňovat ztracené síly.

Úloha autonomního nervového systému

Tělesné funkce jsou řízeny autonomním nervovým systémem, jehož centra jsou uložena v prodloužené míše, vývojově nižší části mozku. Tento autonomní nervový systém umí pouze dvě věci: zrychlit nebo zpomalit.

Ve skutečnosti se skládá ze dvou částí: ze systému, který se v lékařském slovníku označuje jako „sympatický“, a ze systému nazývaného „parasympatický“.
Sympatický systém zrychluje funkci téměř všech tělesných orgánů. Pokud dostane podnět, například srdce začne bít rychleji, svaly se stáhnou, může se dostavit pocení… Dokonce i vlasy rostou rychleji, ale toho si všimneme jen stěží!

Naproti tomu parasympatický nervový systém funkci téměř všech tělesných orgánů zpomaluje. Například zpomaluje srdce a uvolňuje svaly. Když je sympatický nervový systém činný, parasympatický je nečinný a naopak. Říkáme, že tyto dvě funkce jsou recipročně inhibované. Když je jeden stimulován, druhý je automaticky vypnut.
Pokud je někdo napjatý, úzkostný, podrážděný nebo stresovaný, je sympatický nervový systém velmi často v činnosti, zatímco parasympatický mnohem méně. Dalo by se říci, že stres „přepíná“ sympatický systém a nechá zahálet systém parasympatický, ale příroda si na nerovnováhu nepotrpí… a objevují se problémy!

Vlastně se jedná o termostat nastavený na zvýšený výkon.
Rovnovážný stav systému se vychyluje ke stavu zvýšeného napětí a každá změna v okolí vede k přehnanému zrychlování.
Jde o jev, kterému říkáme stálý stres, jenž přetrvává i tehdy, když není užitečný, a je dokonce škodlivý.
Odpočinku odpovídá vypnutí sympatického nervového systému a zapnutí parasympatického nervového systému; metody využívané k dosažení relaxace výrazně stimulují právě činnost parasympatického systému.

Úloha spánku

Spánek je nezbytný k tomu, abychom zůstali zdraví. Spánkové poruchy s sebou přinášejí četné obtíže, jako je podrážděnost, úzkostné stavy a v některých případech až závažná somatická onemocnění.

Zvýšený stav bdělosti, a tím spíše podráždění, našemu usnutí brání, protože při něm je zapotřebí, abychom byli dostatečně uvolnění, aby se dostavil spánek.*
Úloha spánku je komplexní:
Slouží k odpočinku z hlediska fyzického i psychologického. To se týká především prvních tří fází spánku, jak je můžeme sledovat na elektroencefalogramu, především pak stavu hlubokého spánku.
Hraje důležitou úlohu v procesech učení, zapamatování a zpracovávání informací. Podílí se na tom především spánková fáze, zvaná „paradoxní“, kdy dochází k silné mozkové činnosti.

Čtyři stadia spánku

Stadium 1 odpovídá době usínání, kdy je velmi důležité vědomí, které často naplňují asociace na příjemné předměty nebo obrazy.
Od stadia 2 ustupuje stav vědomí do pozadí, spánek se prohlubuje.
Stadium 3 se nazývá „hluboký spánek“ a během tohoto stadia dochází k fyzickému odpočinku. Po fyzické námaze se tato spánková fáze prodlužuje. Stadium 4, takzvaný paradoxní spánek, se vyznačuje vysokou mírou mozkové činnosti. Je důležitý v procesech učení, zapamatování a zpracovávání informací.
Odpočinek odpovídá spánkovým stadiím 1 a 2, úroveň vnímání však na rozdíl od spánku zůstává zachována, někdy dokonce vzroste.

Relaxace velmi přesně odpovídá tělesnému i duševnímu stavu během spánkových stadií 1 a 2, s výjimkou vnímání, které si udržujeme. V mnoha životních situacích, při zvládání problémů, které musíme řešit, jsou totiž bdělost a pozornost nezbytné.
Správná relaxace tyto schopnosti výrazným způsobem zlepšuje a umožňuje nám, že můžeme věnovat nejvíc energie myšlení a jednání a vydávat co nejméně energie na emotivní reakce.
Ostatně, pokud se naučíme relaxovat, zlepší se tak kvalita našeho spánku a tím i schopnost učení.

Ukázka z knihy RELAXACE V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ, nakladatelství Portál Odkaz na knihu a redakci

29.12.2005 12:00| autor: Patrik Kubas

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist