Odešla jsem s otcem svého muže…

„Je tomu přesně pět týdnů, co jsem si překopala život od samotných základů. A nejen sobě…“ vypráví třiatřicetiletá Sabina. „Se svým budoucím manželem jsem se poznala na vodácké výpravě a byla to láska na první pohled. Na vodu jsme jeli každý sám a zpátky už jako pár.“

Stali jsme se nerozlučnou dvojicí, takže nikoho nepřekvapilo, když jsme si po třech letech vztahu našli společné bydlení a chvíli na to jsme se vzali. Byla jsem moc mile překvapená, že jindy kritický otec si Radka pustil k tělu a dokonce si ho oblíbil. Mamka mu při každé návštěvě podstrojovala a libovala si, jakého má šikovného a prima zeťáka. Ani u něj v rodině nebyly žádné problémy. Maminka je velmi starostlivá a pečlivá, nejraději má, když má celou svou rodinu pohromadě a tatínek? Po tom má Radek své neodolatelné charisma. Absolutně nevypadá na svůj věk a už vůbec se tak nechová. Naši rodiče se společně seznámili na svatbě a od té doby se čas od času navštěvovali. Když se nám narodila dcerka, byli všichni ochotní hlídat a já tak mohla pokračovat v práci, která mě bavila a naplňovala.

Jak malá rostla, začal náš vztah s Radkem dostávat povážlivé trhliny. Pracovní vytížení, starost kolem domácnosti a rodiny, to vše mne natolik vyčerpávalo, že jsem byla večer ráda, že mohu padnout do postele. Radek, který nemá práci tolik náročnou na čas ani psychiku mi vyčítal, že nikam nechodíme, že sedíme doma na zadku a že ho to nebaví. Těžko jsem mu mohla vysvětlit, že mně je takhle dobře, že jsem spokojená a nic mi nechybí.

Nakonec začal chodit za kamarády, na fotbal, občas na nějakou párty nebo zábavu. Stále častěji jsem zůstávala doma sama. Jak se oddělil náš společenský život, tak se oddělilo úplně všechno. Neměli jsme si co říct, takže mě ani nepřekvapilo, že si Radek po čase našel milenku. Bolelo to, ale čekala jsem to. Odstěhoval se k ní a já zůstala s naší dcerkou sama. V těch těžkých chvílích, mi hodně pomohli rodiče. Naši i jeho. Pomáhali mi s hlídáním, mamka mi občas uvařila nebo upekla, Radkova zase brala dcerku na víkendy k nim, abych si mohla odpočinout.

[[related]]

Jednou, byl to nádherný podzimní den, si pro dcerku přišel tchán. Pozvala jsem ho na kafe, a zatímco si malá hrála v pokojíku, my jsme si povídali. Byla jsem překvapená, jak dobře mi po dlouhé době je. Když o dvě hodiny později odešli, bylo mi najednou nepochopitelně smutno. Z pátečních dýchánků se postupem času stalo nepsané pravidlo, a když odjela tchýně do lázní, zůstal Mirek poprvé i přes noc. Společně jsme vykoupali malou, uložili jí, uvařili si dobrou večeři a otevřeli si k ní láhev vína. Dlouho do noci jsme si povídali o svých životech, o práci, dětství, o všem, co nám přišlo na jazyk a bylo nám krásně. Když se ke mně poprvé naklonil s němou otázkou na rtech, nezastavila jsem ho….

Stali se z nás milenci a já se do něj hluboce a opravdově zamilovala. Nejprve jsem si myslela, že je to jen stesk a touha po Radkovi, ale opak byl pravdou. Milovala jsem ho celým svým srdcem pokaždé, když odcházel, mi bylo hrozně, užírala jsem se touhou a žárlivostí. Mirek na tom byl podobně, až se jednou definitivně rozhodl a odešel od své ženy.
Šokovali jsme s tím celou rodinu. Radek, kterého jsem od té doby co odešel, ani jednou neviděla, který se o mě ani o svou dceru vůbec nezajímal, se najednou objevil mezi dveřmi a řval na mě, že jsem coura, která odtáhla mámě tátu, že jsem chudinka, která si neumí najít normálního chlapa, tak krade jiným a spoustu dalších zlých věcí. V klidu nezůstala ani moje rodina. Mamka se mnou přestala hned mluvit a táta ten si to přišel nejdřív „vyříkat“ s Mirkem ručně a pak se postavil za mamku a tchýni. Jediný, kdo má z každodenní přítomnosti Mirka u nás doma radost je dcerka. Jenže pro tu je pořád dědeček a navždycky zůstane.

Jsem bezradná, sami proti všem bojujeme každý den o svou lásku a já mám strach, že ten boj nemůžeme vyhrát. Už pět týdnů se potácím v jakési nádherné euforii a hned zase v ukrutném strachu, jak tohle skončí. Nejraději bych se sbalila a odstěhovala na druhý konec republiky.“ Končí své vyprávění Sabina a doufá, že se mezi našimi čtenářkami objeví nějaká, co má podobnou zkušenost, nebo alespoň někdo, kdo jí poradí, co s tím.

Má vydržet a bojovat za svou lásku, nebo se jí kvůli svému okolí vzdát? Co myslíte?

Foto zdroj: profimedia.cz

4.12.2012 10:00| autor: Denisa Nová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist