Stěhování na venkov. Jak si zvyknout co nejrychleji

Jeden obchod, jedna hospoda a jinak nic? Pro někoho, kdo byl zvyklý na městský ruch, to může být docela šok. Někdo si zkrátka na venkovský život těžko zvyká, ale věř nám, že i na malé vesnici můžeš zažít spousty zábavy a srandy. Jen se stačí rozhlédnout okolo sebe.

Můj dům, můj hrad

Doposud jsi byla zvyklá odpoledne popíjet kafe s kámoškou v jedné z tvých oblíbených kaváren a večer sedět ve vinárničce? Ani na venkově nemusíš své zvyky měnit. Je nám jasné, že se ti asi nebude úplně zamlouvat místní hospoda, kde poživatelné je pouze pivo nebo turecká káva, ale sešlosti s kamarádkami si klidně můžeš dělat doma. Využij toho, že bydlíš konečně v baráčku a z jedné místnůstky si udělej něco jako kavárničku, kde budeš se svým přítelkyněmi popíjet cinzano a vínečko.

Využij vše, co příroda nabízí

Jasně, ve velkém městě jsi měla k dispozici posilovnu a možnosti si jít zacvičit jógu či aerobic, a ve vesnici, kde teď bydlíš, se ti o něčem podobném může maximálně zdát. Ale příroda nabízí možností ve sportovní oblasti mnohem více. Procházky po lese jsou rozhodně zdravější, než se potit někde v posilovně. Navíc můžeš konečně ráno vyběhnout, aniž bys každých pět minut musela stepovat na semaforu. A jógu si dopřávej kdykoli, sice bez profesionální cvičitelky, ale za to pod širým nebem. Vyzkoušet můžeš třeba jízdu na kole nebo koupání v rybníce. Když si vzpomeneš, jak jsi vždy v létě bojovala o kousíček místečka na městské plovárně, tak se ti venkov ještě začne líbit.

Zdroj: www.shutterstock.com

Buď ta, co udělá změny

A když už jsme u toho, že na malé vsi asi těžko bude pravidelný zájmový kroužek ať už jógy či čehokoli, tak stejně nemusíš zoufat. Buď prostě první. Zapřemýšlej, jestli nemáš v baráku nějakou volnou místnost, kam bys pozvala všechny ženy v okolí a předcvičovatelkou jógy či lekcí pilates se nestala ty. Možná i jim chybí to, co tobě. Stačí se jen zeptat. Využij svých schopností, možná dobře tančíš tango nebo jsi počítačový expert. Středeční zájmový kroužek u tebe v obýváku se může týkat čehokoli. Zkrátka vše, co bys chtěla změnit, změnit můžeš.

Zajímej se o místní politiku

S tím také souvisí, že konečně můžeš ovlivnit to, v čem žiješ. Neříkáme, že to ve velkoměstě nemůžeš. Ale přeci jen politika, byť místní, ve velkém městě bývá kolikrát od nás na hony vzdálená. Ale nyní bys mohla klidně zkusit kandidovat do zastupitelstva nebo alespoň se zajímat o to, co lze změnit. Možná si říkáš, že zrovna tebe, když jsi tzv. naplavenina, nebude nikdo poslouchat, ale můžeš argumentovat tím, že máš zkušenosti a odstup.

Místní drbny? Nenechej se rozhodit

Jedním z nejtypičtějších rysů života na vesnici je bezesporu fakt, že si všichni vidí do talíře. A o místní drby není nouze. Zkrátka musíš se smířit s tím, že každý tvůj krok budou probírat ráno v obchodě sousedky, před kterými neututláš nic. Kromě toho si nějaká z nich ledacos i přibarví. A to je možná právě dobře. Smiř se s tím, že se o tobě mluvit bude, ale pravděpodobně v přikrášlené verzi, takže to vlastně nebude úplně o tobě. Až na tebe manžel udeří, že tě nějaká z nich viděla, jak se líbáš s místním playboyem, klidně odpověz, že na tohle jsi byla připravena od začátku, a že doufáš, že místní drbny nerozbijí váš vztah. Zkrátka se od všeho toho distancuj a říkej si, že pravdu víš jen ty a tví nejbližší.

Neodstříhávej se od města

Zvažovala jsi, zdali město či venkov, a když padla volba na venkov, rozloučila ses se vším, co město nabízí a rozhodla ses být vesnickou holkou? Ale tak to přeci není. To, že máš domov na vesnici, ještě neznamená, že si už nikdy nevyrazíš do nějakého klubu nebo nóbl restaurace. Sednout do auta můžeš každý den, a pokud máš ve městě nějaké kamarádky, tak si klidně můžeš u nich užít celý víkend. A na oplátku je pozveš další víkend zase k sobě. Přestěhováním se na venkov nezavíráš dveře okolnímu světu.

Příběhy čtenářek:

Lucie (29 let): „Na malé vesnici bydlíme půl roku a stále čekám, kdy si zvyknu. Přes léto to šlo, samé koupačky a výlety. Ale děsím se zimy a toho, až se setmí a já budu sedět doma celý večer. Ještě jsem si tu nenašla žádnou spřízněnou duši a auto nemám. Nevím, jestli jsem udělala správně, když jsem kývla na to, že s manželem po svatbě budeme bydlet v jeho rodinném domě. Já jsem městská holka, ale holt jsem se zamilovala, snad ne špatně,“ pochybuje o svém rozhodnutí Lucka.

Tereza (43): „Na vesnici bydlím už deset let a musím říct, že člověk si zvykne na všechno. Ze začátku jsem byla dost otrávená, ale teď bych neměnila. Mám pocit, že je tu větší zábava než ve městě. Tancovačky, folklórní slavnosti, poutě. Dříve jsem bydlela v Praze a vlastně jsem na žádné akce zase tolik nechodila, protože jsem nejdříve musela jet autobusem a pak metrem, abych byla v centru, a navíc všude bylo plno lidí, takže jsem si kolikrát tu akci ani neužila, na vesnici je to jiné,“ libuje si Tereza.

Hanka (32 let): „Já právě zvažuji, jestli se nemám na venkov odstěhovat. Ne kvůli chlapovi, ale kvůli sobě. Dostala jsem nabídku docela lacino koupit jeden baráček, a tak přemýšlím, že do toho půjdu. Poslední dobou totiž mívám depresivní stavy a bojím se, že mě ten stres, co ve městě je, jen ničí. Ale na druhou stranu nevím, jestli by mi město nechybělo,“ nemá jasno Hanka.

A co ty? Zvykla by sis na vesnický život? Nebo na vesnici bydlíš a nedáš na to dopustit? Napiš do diskuze nějaké tipy, jak si na venkov zvyknout tak, že si na město ani nevzpomeneš.

foto-zdroj: shutterstock.com