Vrátit čas

Letošek se mi už stačil představit a já už teď vím, že mě čeká moc hezký rok. Jistě, ještě doznívá pár průšvihů z loňska, ale to mě kupodivu nesráží na kolena.

Když v myšlenkách zabloudím do minulosti, musím uznat, že asi tak pět posledních let stálo za starou bačkoru. Pracovala jsem v divadle, které bylo naplněné hvězdami k prasknutí, ale já tam za několik let neudělala jediný krok vpřed, a tak jsem musela odejít. O to horší, že mě nikdo nevyhazoval a nikdo mi neubližoval. Opravdu to bylo moc teplé místečko.

Naordinovala jsem si terapii prací a začala prodávat hadříky v jednom roztomilém obchůdku. Moc prima práce, ale ta tvůrčí nesvoboda se nedala vydržet, a tak jsem si pořídila vlastní krámek. V záchvatu svobody jsem si nějak neuvědomila, že pronájem je nadsazen, a to velmi, díky čemuž jsem začala prodělávat. Tento střet tvůrčí svobody s realitou opravdu bolel.

Do mého obchůdku chodila i paní M, se kterou jsem se časem spřátelila a kterou nazývám svým andělem. Paní M mi pověděla o pronájmu o 50 m dál a o 50% levnějším. Za pár dní se stěhuji do nového!

Začátkem nového roku jsem u čaje paní M vyprávěla jak miluji Řím a ona na to: “Tak tam Verunko jeďte, já vám to zařídím.“ Výsledek je ten, že v létě se budu šest týdnů starat o mentálně postižené v Římě. Chodím na italštinu, přes paní M poznávám nové lidi, kteří mě učí jak se starat o druhé a dívat se na svět s láskou.

Vůbec neřeším, že se mi stýská po divadle nebo že mi krachuje krámek. Hrozně se těším na léto a po strašně dlouhé době mě baví život, protože se mám na co těšit a mám pocit, že práce na kterou se připravuji má smysl.

Kdybych mohla vrátit čas, udělala bych to Ne. Neudělala. Jsem ráda, že jsem tím vším prošla. Tím chci naznačit, že se nemusíte bát změn. Jestli jste nespokojeni se svým životem, tak to lze změnit. Já vám nezaručím, že to bude hned nebo že to nebude bolet, ale na vlastní kůži mám vyzkoušeno, že každá změna je ku prospěchu – i když se to na první pohled nemusí zdát. Je to jen a jen na vás.

Štěstí číhá na každého. Je ovšem trošičku zrada, že na někoho bafne samo a někdo mu holt musí vyrazit naproti. Minout se ovšem nelze.

Milé dámy, holky a slečny – přeji vám hodně síly!

Vaše V.

PS: Mám úžasnou kamarádku, která neuvěřitelně bruslí ve vztazích. Jednou vám o ní určitě napíšu.

PPS: Jo a nebojte se samoty.