Právník radí. Jak se postupuje při určování otcovství

Určitě jsi již slyšela tvrzení, že „matka je vždy jistá“. Z pohledu práva to však není tak jednoduché a tvrzení tak není pravdivé. Dle české právní úpravy je matkou žena, která dítě porodila. Stávají se bohužel situace, kdy je dítě odloženo např. v baby boxu. V takových situacích je poté určení biologické matky dítěte spíše otázkou domněnek. V případě určování otcovství je situace ještě o poznání složitější.

otcovstvi-pravni-poradna-1100x618.jpg Zdroj: Shutterstock.com

Domněnky otcovství

V České republice se otcovství určuje na základě domněnek otcovství. Jejich počet není pevně stanoven, někdo se domnívá, že jsou domněnky tři a jedna přidatná, někdo se domnívá, že jsou čtyři, další zase mluví o tzv. jedenapůlté domněnce. Postup je však vždy postupný. Nepostupuje-li se podle první domněnky, postupuje se podle další, a tak dále. A o jaké domněnky se tedy jedná?

1. Manžel matky

Pokud se narodí dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky.

2. Umělé oplodnění

Další domněnkou je možnost umělého oplodnění. Této domněnce se přezdívá jedenapůltá a otcem dítěte je ten, kdo dal souhlas k umělému oplodnění neprovdané matky (pokud by byla provdaná, použije se první domněnka).

3. Souhlasné prohlášení

Podle této domněnky je otcem dítěte muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Toto souhlasné prohlášení se činí osobně před soudem nebo před matričním úřadem.

4. Rozhodnutí soudu

A konečně: není-li možné otcovství určit podle žádné z výše nadepsaných domněnek, pak může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Soud obecně vzato pokračuje podle předpokladu, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době (v tzv. rozhodné době), od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.

Nesmíme také zapomenout na právo ženy neoznačit žádného otce dítěte. V takovém případě dojde k tomu, že otec nebude v rodném listě dítěte uvedený.

Praktický příklad z právní poradny:

Martina je neprovdaná zletilá slečna a je matkou malého Ondřeje. Vzhledem k tomu, že se slečna Martina v rozhodné době rozešla se svým dlouholetým přítelem a o několik týdnů později si našla nového partnera, není si jistá, kdo je otcem jejího dítěte. Obrátila se tedy na soud s návrhem na určení otcovství.

Soud je oprávněn rozhodnout o návrhu i bez genetických testů, pouze však v případě, že má nevyvratitelné důkazy. V popisovaném případě však došlo k určení otcovství na základě znaleckého posudku, tedy testu DNA. Ten určil, že otcem dítěte je současný partner paní Martiny. Ten s určením soudu souhlasil a je tedy nyní uveden jako otec malého Ondřeje.

Pokud řešíš obdobnou situaci a nejsi si jista postupem, vždy je lepší poradit se s advokátem. Vyzkoušet tak můžeš naši online právní poradnu nebo online právní poradnu Verdikto, kde obdržíš odpověď advokáta do 24 hodin.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist