Opakování matka moudrosti, nebo zabiják manželství?

„Miláčku, mohl bys dneska umýt nádobí?“ „Ano, lásko.“ Uplyne půl hodina. „Miláčku, půjdeš na to nádobí?“ „Ano, lásko.“ Za další půl hodinu už „láska“ ztrácí trpělivost. „Tak jak to bude s tím nádobím?“ Trpělivost ztratí i „miláček“: „Do prčic, snad jsem řek’, že to umeju, tak to prostě někdy umeju, ne?“

Podobné komunikační scénáře jsou v mnoha rodinách na denním pořádku. Žena se tradičně cítí zodpovědnější za správný chod domácnosti a udržuje v hlavě všechny povinnosti všedního dne, zatímco tradičně pojatý muž k nim zaujímá lehkomyslnější přístup. Jelikož ženy mívají tu zkušenost, že manželé sem tam na něco zapomenou, ať je to vyzvednutí dětí ze školky nebo koupě nové dálniční známky, mají tendenci jim to několikrát za den připomenout.

Nejen že to většinou není co platné, jelikož průměrný muž na takové připomínky kýve zcela bezmyšlenkovitě, ale navíc to rozdmýchává domácí nepokoje. „Když se nám zdá, že partner ignoruje naše výzvy a neplní, co po něm chceme, logicky svoje žádosti opakujeme několikrát za den, dokud nás nevyslyší,“ říká americký psycholog Scott Wetzler. „Dotyčný ale posléze otupí a naše slova pouští jedním uchem dovnitř a druhým ven, takže nás nakonec ignoruje ještě víc. Je to začarovaný kruh.“

Výstavním příkladem se stali manželé Mac Dougallovi: když pan Mac Dougall v práci kousnul do sendviče připraveného pečlivou manželkou, zavadil zuby o kus papíru. Byl to manželčin vzkaz připomínající, že má v šest hodin vyzvednout kachličky do koupelny. „Podle mého názoru to byla důmyslná finta, jak upoutat jeho pozornost,“ prohlásila jeho žena. Sám Mac Dougall to v té chvíli viděl trochu jinak – řekněme, že dost rudě…

Podobné příběhy ze života vyvolávají úsměv, pro samotné aktéry ale mohou znamenat i ohrožení manželství. Vedou totiž k prohloubení negativní komunikace mezi partnery, která je jedním z nejčastějších důvodů ke ztrátě citu pro druhého… a tudíž i k rozvodu.
[[related]]
Konfliktem kvůli manželčině připomínání občas prochází každý pár,“ tvrdí profesor psychologie Howard Markman. „Nebezpečné pro vztah je, když se to stane všední rutinou. Dá se s tím nicméně pracovat.“ Zaprvé, manželé by si měli uvědomit, že schéma jejich zajeté komunikace je celé špatně. Rozdílný je zjevně i přístup – zatímco žena se jen snaží všechno zorganizovat a chce si být jistá, že se na nic nezapomene, muž to vidí tak, že se mu nedůvěřuje a manželka ho považuje za malého chlapečka. „Manželé by si měli na chvíli vyměnit role a vcítit se jeden do druhého,“ míní Markman.

Jedno připomenutí je v pořádku, vice jich už leze na nervy. Je-li váš muž skutečně děravou hlavou (a v tom případě to jistě sám i uzná), pořiďte mu diář… a jenom tiše doufejte, že ho nezapomene během dne otevřít.

27.1.2012 12:00| autor: Jana Rysková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist