KDO ZAČÍNÁ, VYHRÁVÁ – zázrak slova, zas a znova .-)

Váš manžel nebo manželka vysloví to, čeho jste se obávali: „Musíme si spolu promluvit.“

Jak se naladit na stejnou vlnu První pravidlo, které byste měli mít na paměti, pokud chcete rozhovor vést vaším směrem, zní: V každém případě to musíte být vy, kdo rozhovor zahájí. Nikdy nepřenechávejte začátek druhému. Na začátku je ještě všechno otevřeno. Ten, kdo se tady chopí aktivity, určí i celkový směr, kterým se bude rozhovor dále ubírat. Stanou se hlavním tématem rozhovoru vaše požadavky, nebo požadavky vašeho partnera Využijte šance a buďte první. I tehdy, kdy iniciativa vyšla od vašeho protějšku.

Váš manžel nebo manželka vysloví to, čeho jste se obávali: „Musíme si spolu promluvit.“ Vy odpovíte: „Vypadáš tak vážně. Počkej chvilku, dojdu pro láhev vína a pohodlně si sedneme. A potom mi řekneš, co máš na srdci.“ Nečekáte na souhlas a ihned zmizíte v kuchyni, kde si rozmyslíte nějakou dobrou navazující otázku. Pokud váš partner chce přijít s něčím opravdu závažným (že vás chce opustit, že vás podvedl, že zvažuje, jestli byste se neměli na čas rozejít), dosáhnete tímto způsobem alespoň toho, že bude brát v úvahu i vaše zájmy a pocity. A že se věcně a slušně dohodnete na tom, jak by to mělo probíhat dále. Ale pravděpodobně se bude jednat jen o nový nábytek nebo příští dovolenou. V tomto případě svým úvodem změníte atmosféru. Původně měl váš partner možná jasný požadavek: „Příští srpen chci jet bezpodmínečně na Island! Ale nyní se opatrně zeptá: „Co bys řekl/a tomu, že bychom příští rok v srpnu jeli na Island?“

Diplomatické zahájení rozhovoru

Skládá se ze tří krátkých vět (nebo větných částí). Ke každému kroku zde uvedu tři příklady:

1. Stručné tvrzení nebo otázka k výchozí situaci. Obsahuje „vy…“ nebo „ty…“:
a) „Určitě si ještě vzpomínáš na nevyřešený problém nočních služeb…“
b) „Mohl bych si s tebou teď promluvit o dovolené?“
c) „Máme tu spolu schůzku.“

2. Krátké ujištění, že náš partner akceptuje výchozí situaci. (Můžeme je vynechat, pokud partner bez váhání přijme naše téma a začne o něm hovořit):
a) „…nemám pravdu?“
b) „Co si o tom myslíš?“
c) „Měl byste na mě půl hodiny času?“

3. Vstupní otázka, která udává téma, styl a směr rozhovoru:
a) „Můžu se tě zeptat, jestli jsi mezitím přišel na nějaké řešení?“
b) „Chtěl bys jet raději do hor, nebo k moři?“
c) „Máme novou nabídku, o níž bych vás rád informoval.“

Mějte prosím na paměti, že jde pouze o začátek rozhovoru. Nabízíte téma – nikoliv řešení. S vaším návrhem tématu bude partner souhlasit, pokud se ho obsahově také dotýká. Jistě ho také zajímá, jak to dopadne s vaší příští společnou dovolenou. Pokud ale rovnou navrhnete řešení: „Rád bych jel do Andalusie, souhlasíš?“, pravděpodobně se setkáte s odporem: „Ve Španělsku jsme byli už tolikrát… ale četla jsem zajímavý článek o Cornwallu…“

Samozřejmě se může stát, že partner okamžitě přijme váš první návrh. Pak máte štěstí! V takovém případě své diplomatické schopnosti nepotřebujete. Ale buďme realističtí, to se stává spíše zřídka.

Ukázka z knihy Umění diplomatického jednání, nakladatelství Portál Odkaz na knihu a redakci

foto:internet

3.6.2005 12:00| autor: Patrik Kubas

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist