Stereotyp v manželství

Jedná se pak však o životodárný stereotyp, který posílí vzájemnou sounáležitost. V článku ale také popisuje, že by si partneři od sebe měli občas "odpočinout," aby si byli jednak vzácnější a také načerpali nové zážitky, o kterých si posléze mohou povídat.

MUDr. Miroslav Plzák - Chvála všednosti!

„Stereotyp je ve vztahu životadárným prvkem. Je zárukou fungování, a když se nezavede, nastane ve vztahu chaos, který je destruktivní. Pod pojmem životadárný stereotyp si můžeme představit, že partneři spolu třeba jednou týdně posedí u televize, nebo jdou do kina či na procházku, ale mají také svůj individuální program - on jde třeba každou středu na fotbal, ona na košíkovou. A vědí, že v ostatních dnech se budou potkávat doma, jíst spolu, povídat si... Nelze čekat, že v dlouhodobějším vztahu se budou partneři každý den radovat, milovat a překvapovat něčím novým. Že má být každý den pro dvojici sváteční, to jsou jen romanticko-sentimentální žvásty, a člověk, který by to vyžadoval, je infantilní.

Vždyť abychom poznali a vůbec věděli, co je sváteční, musíme poznat i ty všední dny. Chvála všednosti ve vztazích! Pokud manželka přijde za manželem a začne mu vyčítat, že už to mezi nimi není jako kdysi a že už ji to takhle nebaví, tak má buď milence, nebo je naivní.

Pak hrozí, že vztah může sklouznout k takzvanému nezdárnému stereotypu, kdy čas manželům vyplňují hádky. Pokud by byl muž aspoň trochu chytrý, měl by své nespokojené ženě odpovědět, že pokud spolu v klidu prožijí šest dní v týdnu a jeden den si užijí jako ten sváteční, neděje se nic hrozného. Naopak.

Právě tak to má fungovat. Dokáží-li se partneři aspoň na jeden den v týdnu těšit na něco hezkého, důležitého či příjemného, co si společně vyhledají, udrží to vztah v rovnováze.

Společné těšení se na něco je ve vztazích mnohem důležitější než neustálé zkoumání, zda ‚mne má či nemá ještě rád‘ či jestli ‚jsme nesklouzli do stereotypu a jak z něj ven‘.“

Zdroj: MUDr. Zbyněk Mlčoch