Kojení: pro a proti – část 1.
Děti se rodí s tzv. sacím reflexem, díky čemuž umí sát a polykat mateřské mléko z mléčné žlázy. Obecně se má za to, že čím déle je dítě kojeno, tím lépe pro jeho zdraví. Ale s jakými okolnostmi se musí vypořádat matka?
Mateřské mléko
Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi. Obecný odhad je, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500–600 kalorií denně! Složení mléka se samozřejmě neustále mění a to i podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Kolísá především poměr tuku a vody.
Ejekce mléka – neboli vypuzovací reflex
Každá žena cítí při kojení jiné pocity. Jedna vzpomíná mírné brnění, jiná tlak či bolest. Některé ženy necítí nic. U některých kojících žen může občas dojít k samovolnému vytékání mléka, pokud třeba na kojení jen pomyslí.
Stresové situace mohou u žen vyvolat problémy. Stejně tak potíže způsobují rozpraskané bradavky, dřívější operace prsou nebo i odloučení od dítěte. Naštěstí existují způsoby, jak vypuzovací reflex podpořit. Jde např. o kojení ve známém milém prostředí, zahřívání látkou i sprchou, masáž prsou nebo zad.
Bolesti po porodu
Při ejekci mléka se stahuje děloha, což některé ženy během kojení bolí. Lze je přirovnat k menstruačním bolestem. Nepříjemným faktem je, že tyto pocity se po porodu dalších dětí ještě zhoršují.
Mléko i bez těhotenství?!
Ano, i to je možné. Jde o tzv. „indukovanou laktaci“. Existují tedy i případy, kdy kojit může také adoptivní matka tím, že stimuluje odsavačkou bradavky a vytvoří se jí tak plnohodnotné mateřské mléko postačují k výživě dítěte.
