Je ti přes třicet a jsi single? Na tohle se připrav!
jak sbalit kluka
Už ani nepočítáš, na kolika svatbách svých vrstevnic jsi byla. Jsi právě ve věku, kdy se ženy usazují, budují si hnízdečka, vdávají se a rodí děti. A ty stále nic a tvá rodina ti začíná dávat moudré rady, proč...
Dávat za příklad celebrity,které se provdaly za boháče není moc dobré.
Žena kolem třicítky už není tolik zajímavá. Přijměte to jako fakt.
Mysleno do 6.tehotenskeho mesice jsem lyzovala……Nebyt rostouciho briska, ani jsem pomalu nevedela, ze jsem tehotna….Ale ty kecy v mem okoli, „a co deti?….“byly fakt otresne……A stejne zrovna ty moje zname, co tak kdakaly o rodine a detech jsou dnes rozvedene a zoufale a dohaneji to, co ja jsem zazila jako svobodna…..Nemyslim mejdany a tak, ale cestovani, poznavani krajin, koncerty a tak……
Ano, kecy o tom, ze nebudu mit treba dite, pokud si nepohnu do 35let jsem slysela casto….Pockala jsem si……procestovala kousek sveta, vytvorila si zazemi v praci, doma a pak se do toho vrhla…..Dite jsem mela v 39letech, bez problemu, jeste do 6mesice jsem lyzovala…Materskou jsem si uzila a urcite vice,nez kdybych mela dite ve 25letech……To bych byla krkavci matka…..
ty poznámky mi přijdou spíš jako řeči závistivých kamarádek, které se motají kolem dětí a manžela a závidí volnost a svobodu
Přesně tak je to pouhá závist.
Mojí dceři táhne na 30 a já jsem měla stále tendence ji tlačit k nějakému usazení s partnerem. Už se ale na to dívám jinak, když si vesele užívá života, cestování a všeho bez nějakého omezování. Navíc její kamarádky jsou singl taktéž.
Jsem svobodná a mám jedno dítě. Pořídila jsem si mimčo s o skoro devět let mladším partnerem, který již s námi pochopitelně není. Za dcerku jsem velice šťastná a na toho pravého teprve čekám… A vím, že se vyplatí si počkat. Mé tělo se porodem zklidnilo a teď už hledám jenom skutečnou lásku…
Jsi single. To je každého čistě osobní věc a rozhodnutí. Do toho nikomu nic není.
Plně souhklasím s reakcemi. Je mi přez čtyřicet. Do nějakých pětatřiceti jsem byla „nešťastně“ svobodná. Pak jsem na nátlaky okolí, svého věku a svého ega, sáhla po prvním chlapovi, co se namanul. Řekla jsem si, že pokud se nevdám teď, tak už nikdy. Díky Bohu, jsem si to uvědomila měsíc před svatbou, že raději budu dále žít ve výsměchu a ponižování ( ža do mě nikdo nezakopne a tak ) , než se celý život trápit v manželství. Svatbu jsem tedy měsíc před svatbou zrušila, tato zkušenost mě stála dvacet tisíc…… Ale jsem šťastná. Už jsem jen “ šťastně“ svobodná a kecy “ chytrých“ nevnímám. Mám práci, která mě baví, vlastní bydlení, malou holčičku. No a pokud se ten pravý najde, nebráním se, ale vdát se násílím, abych zapadla do společenských norem nehodlám. Za svůj život je každý zodpovědný sám. Tak se holky nedejte. Ten pravý jednou příjde a když né, tak jsme alspoň prožily krásný život bez násílí.
Než se špatně vdát, tak je mnohem lepší být single.
je mi pres 30 , jsem singl , mam malou dceru , a jsem rada, ze jsem s ni sama a nemuism se nikomu zpovidat a na kecy a „dobre“ rady všech uvědomnělejších – tak nad tím, ýž se jen směju , každého věc , jaký vede život, mě můj život vyhovuje , takže babské rady ,že zůstanu na ocet , už odpálkovávám docela drsně =D =D
A přitom stačí nestýkat se s totálními krávami, a člověk ani jednu z těchto „chytrých“ rad slyšet nemusí.
Každý, kdo je single je to jeho věc a nikdo by jim do toho neměl kecat.
mám kamarádky,kterým je už přes 30 a jsou single,vyhovuje jim to