Mám strach, že se vdám a budu litovat…

Ahoj, je mi 20, čtyři a půl roku mám přítele a za pár měsíců se budeme brát. A pak je zde jeden můj kamarád. Známe se asi 6 let, bavíme se něco okolo tří let. Vždycky jsem k němu cítila mírné sympatie, hodně si spolu rozumíme, ovšem naše přátelství probíhá pouze na facebooku, osobně se scházet kvůli příteli nemůžeme, byť bychom chtěli. Občas se někde potkáme, prohodíme pár slov, ale to je vše. Před pár lety jsme si začali psát každý den pozdě do noci, hráli spolu různé hry a navzájem si sdělili svá hesla na fb. Byli jsme si hodně blízcí. Vtom mi oznámil, že má pocit, že se právě kvůli tomu, že mám přítele, nemůžeme spolu tak moc bavit. Prý kdyby on byl na jeho místě, vadilo by mu to, kdyby si jeho přítelkyně byla s někým tak blízká. A tak jsme naše kontakty přerušili. Asi před rokem mi znovu napsal a od té doby to pokračuje, ovšem v mnohem menší míře. Když si píšeme, říká mi, že mi to sluší, že jsem hezká, že jsme si v mnohém podobní, že je vždycky hrozně rád, když si píšeme atd. Už tenkrát jsem k němu něco cítila, a i když jsme spolu dlouhou dobu nebyli vůbec v kontaktu, tak to nepřestávalo. A teď to jen sílí a já cítím hrozné výčitky svědomí, protože to vůči příteli není fér. Ale mám toho kamaráda plnou hlavu, myslím na něho pořád a štve mě, že mi nepíše tak často, a že nevím, jak na tom jsem. Co cítí on a jak to bere. Slíbil, že mě vezme do Berlína a já jeho pak do Vídně a popisoval mi naše hypotetické rande. A nevím, co přesně cítím já. Příteli bych nikdy nechtěla ublížit, on je přesně ten dokonalý parťák pro život, kdežto s tím kamarádem je to spíš jen takové pobláznění, možná. Zkrátka nemám jasno v jeho ani ve svých pocitech a už i přítel si všiml, že se něco děje. A já nemám na to, mu lhát, takže ví téměř o všem. A nevím, co dál. Zda jen čekat nebo něco podniknout, než bude pozdě. Mám strach, že se vdám a budu litovat. Děkuji. Tereza