Blanka Matragi:Česká žena je krásná

K 25. výročí Vaší úspěšné kariéry vyšla v těchto dnech Vaše kniha nazvaná Blanka. Po skončení Vysoké školy umělecko-průmyslové jste odešla za svým mužem do Libanonu. Jaké pro Vás byly začátky v zemi s tak odlišnou kulturu od té naší české

Každý nějak začíná. Každá kultura vám může něco dát, pokud jste vnímavý, a může vám hodně pomoci. A vždy také něco ztrácíte z té kultury, kterou opouštíte. To je, myslím si, takový nepsaný zákon, když žena odchází žít do jiné kultury. Neříkám do jiného státu – v Evropě je to hodně podobné. Já jsem odcházela opravdu do jiného prostředí a do jiné kultury.

Proslavila jste se především díky svatebním šatům pro dceru libanonského ministra a od té doby si od Vás ženy předních státníků a bohatých podnikatelů objednávají šaty na míru. Jaké to je, dostat se k tak vysoké zákaznické klientele

Je opravdu velmi složité dostat se k zákaznici, která si může dovolit zavolat k Diorovi do Paříže nebo ke Calvinu Kleinovi do Ameriky a poslat jim letadlo, aby za ní přiletěli s kufrem návrhů a objednávek. Proto jsem se rozhodla vydat tuto knihu, kde jsem se pokusila popsat všechny tyto zajímavé detaily, například jak se k této klientele dostat a jak taková spolupráce s ní pak vzniká.

Uvedla jste kdysi, že Vaším cílem bylo také navázat na módu Haute Couture, která u nás v Čechách v době první republiky existovala…

Ano, chtěla jsem oprášit to, co tady za první republiky bylo, tedy vysokou krejčovinu. Lidé v Čechách by si měli uvědomit, že zde byla tehdy na velmi dobré úrovni. Česká republika byla vůbec v době první republiky na obrovské úrovni ve všem, od architektury a univerzit až po průmysl. Já osobně si velmi považuji toho, že jsem přeskočila období, kdy toto vše ustrnulo, a dokázala na předchozí tradici navázat.

Co je podle vás zárukou úspěchu

Úspěch je to, že Vás lidé chtějí. Že si zákaznice nezavolá k Diorovi do Paříže, ale k Matragi do Bejrútu. A o tom celá ta trnitá cesta je – od těch paní prezidentových a paní ministrových v Libanonu, tam jsem dostala největší školu.

Libanon je mezi arabskými zeměmi velmi výjimečný. Má vedoucí postavení v kultuře, vzdělání i showbyznysu, odehrává se tam řada soutěží, kromě i zde populární Superstar také soutěž módních návrhářů – byla jsem oslovena, zda bych ji nechtěla vést – a mnoho dalších. Libanon je výjimečný i v tom, že zde žije vedle sebe 18 náboženství, je velmi kosmopolitní a rychlý v reakcích. Já jsem do Libanonu přijela v době vznikající války, a přesto jsem tam vycítila obrovské šance. Přijedete-li z Evropy, kde jste dostali dobré vzdělání a kde máte již vybudované zázemí, není to ještě zárukou úspěchu. Potřebujete hlavně cit a pozorovací talent – umět odpozorovat z jiné kultury, jak lidé reagují, co je žádáno, co by chtěli. Musíte umět rychle reagovat a šokovat. A o tom je celý showbyznys.

Důležité také je nikoho a nic nepodceňovat, žádný rozhovor, žádnou reakci. Mně osobně se například jednou stalo, že za mnou přišli dva mladíci, zda bych nechtěla, aby mi vytvořili webové stránky. V té době jsem o tom ještě neuvažovala, ale když jsme se pak za rok dostali k realizaci, tak jsem si svoji doménu (www.blanka.com) musela odkoupit, protože někdo ve Spojených státech koupil všechny webové domény okolo Matragi.

Jakou roli konkrétně sehrál Libanon ve Vaší kariéře módní návrhářky

Je to o tom, že se musíte umět strefit a zároveň vás musí někdo podpořit. Pro mě byl tou trefou právě Libanon a první setkání s dcerou ministra, která si ode mě objednala svatební šaty, ty měly úspěch a vše ostatní rychle následovalo. Libanonská klientela je velice vzdělaná, náročná a zhýčkaná a sám Libanon je velmi propojený se světem: 4 milióny žijí v Libanonu a dalších 14 miliónů lidí žije v zahraničí, kde zastávají vysoké politické a manažerské funkce. Málo lidí ví, jak ohromně rychle se Libanon vyvíjí a jak úzce je propojen se světem, což by nikdo od islámské země nečekal. Když se mluví o arabském světě, každého hned napadne problematika islámu. Libanon je však výjimečný právě tím, že zde žije vedle sebe 18 etnik, které se navzájem ovlivňují a burcují – například islámské sekty se nyní chtějí modernizovat podle vzoru tamějších křesťanů. Vážně – já bych si to neměla troufnout takhle říci, ale cítím to tak například mezi švadlenami, které u mě pracují a které pocházejí z různých etnik, od Palestinek, Armének, křesťanek až po různé islámské sekty. Vidím, jak to funguje mezi nimi: například když ortodoxní muslimka přijde do práce v podobných šatech, které měla na sobě křesťanka předchozí den. Prolíná se zde skutečně mnoho kultur a zkušenosti získané z kontaktu s obyčejnými lidmi lze uplatnit i ve styku s vyšší společností.

Je úžasné, že jsem díky svojí profesi mohla poznat mnoho zajímavých lidí a vybudovat si svoji vlastní klientelu – od té běžné až po tu nejbohatší a nejnáročnější. Největším kreditem je ovšem u své klientely zůstat. Já sama se pohybuji v palácích už přes dvacet let a myslím si, že to je můj největší úspěch – ne ušít jednorázově šaty nějaký hvězdě, ale potvrzovat neustále svoji kvalitu. Já teď již navrhuji šaty skoro pro třetí generaci.

Jakou vlastnost by podle Vás dobrý návrhář měl mít

Myslím si, že na úspěch není recept. Spíše by se měl každý sám zamyslet, v jaké kultuře žije, udělat takovou research svého prostředí a začít dělat něco, co v tomto prostředí chybí, začít inovovat. Inovace je ze všeho nejdůležitější. Když vám například ukážu šaty, které mám připravené na přehlídku, pochválíte na první pohled látky, z nichž jsou ušity. Inovací však je, jak čistý materiál – pro letošní kolekci je to bílý šifon organza – pomaluji, zajímavě nastříhám a zkolážuji, jak dokážu z čistého materiálu vytvořit něco nového. Je to tedy hlavně o designu. U každého návrhu, který vytváříte – a je jedno, zda jsou to šaty nebo obal na CD – je důležité udělat research toho, co už bylo, a přijít s něčím novým.

Klientela z Čech se mi už také pomalu začíná ozývat a chce moje šaty. Znamená to, že je připravena na exkluzivitu, vyžaduje glamour a že klienti jsou ochotni zaplatit za šaty ušité na míru, což zde ještě před deseti lety nefungovalo. Jako by se lidé již nasytili spotřebního zboží a vybavení interiérů a najednou si uvědomili, že není důležitý pouze samotný značkový šperk nebo hodinky. Začínají chápat, že je třeba se také k tomu všemu dobře obléci. Když si chce někdo dopřát šaty na míru, půjde za návrhářem a nechá si od něj osobně udělat šaty a třeba i šperky, které mu zvednou sebevědomí a náladu.

Co byste tedy našim návrhářům poradila

Návrhářům doporučuji, že tady je šance, je tady kultura, je tady obrovský společenský potenciál: večírky a předávání cen je prostředí, kde nápady a inovace jsou ihned zúročeny. Mnohokrát jsem četla rozhovory s českými návrháři, kteří říkali, že česká společnost o tohle nemá zájem. Pro mě by bylo naopak výzvou pokusit se tuto situaci změnit a snažit se dělat věci tak, aby je společnost chtěla a přijímala. O tom je ostatně i život a naše realita. I já musím počítat se svou konkurencí, v Libanonu je hodně návrhářů, kteří jezdí prezentovat svoje kolekce do Paříže a do Milána. Já se snažím si je všechny probrat, podívat se na jejich přehlídky, zhodnotit je a říci si: Ježíši, to je úžasný, jak bych je mohla předčit A v tom to je, v tom je ten úspěch. Spousta mladých návrhářů se snaží dostat do stejných paláců, kde působím i já, takže musím být ještě lepší, abych tam mohla zůstat a abych přinášela stále něco nového. S módou Haute Couture je spojována i jistá exkluzivita a tajuplnost. Ženy z vyšší společnosti a princezny například nechtějí, aby jejich šaty byly prezentovány v bulvárních časopisech, nechtějí být srovnávány s celebritami showbyznysu, protože byly vychovány v obrovské hrdosti a jsou nad tuto realitu povzneseny. Když si objednají šaty, jde jim o opravdovou kvalitu a finanční limit pro ně nehraje žádnou roli.

Zmínila jste, že už dokonce i české ženy si od vás nechávají navrhovat šaty. Jak vy sama české ženy vnímáte

Já je vnímám samozřejmě jinak než ženy z prostředí paláců na Středním východě, protože zatím reagují na módu Haute Couture jinak, nejsou v ní vychovány. Když ukážu svůj návrh zákaznici z Perského zálivu, bude reagovat úplně jinak, než zákaznice tady. Česká žena návrh přijme tak, jak je, jak jej prezentuji já, zatímco žena v Perském zálivu bude ihned reagovat a když se jí bude líbit například střih, hned si šaty objedná, ale zahrne do toho také svoje osobní požadavky, změní barvu a podobně. A to je obrovský rozdíl. Žena, která je vychována v Haute Couture, si umí napřát, prosadit svoje individuální požadavky, čímž dodává podněty i mně samotné. Česká žena takto vůbec neuvažuje, přijímá to, co jí předkládám, jako dané a definitivní. Nechci, aby to vyznělo jako výtka, spíše je to konstatování, že zdejší ženy byly vychovány jinak co se vztahu k módě týče, jsou však velmi inteligentní a vzdělané a domnívám se, že si odlišný přístup velmi rychle přisvojí a navážou tak na onu přerušenou tradici. Svoji klientelu považuji za velmi náročnou také proto, že je schopna vstřebat stovky návrhů, které jí denně předkládám.

Pozorujete, zda se za těch šestnáct let nějak české ženy změnily

Určitě. Myslím si, že se česká žena hodně proměnila, když se tato země otevřela světu a začalo se více cestovat. Jednu z hlavních rolí hraje také internet, který je vlastně takovým kosmickýcm prostorem pro všechny.

České ženy vnímám i z toho pohledu, že se dokázaly prosadit ve světě jako uznávané modelky. Je vidět, že česká žena může být opravdová špička v mnoha oblastech. Je nejen krásná, ale také vzdělaná a inteligentní, věnuje pozornost svému looku, oblečení, designu. Myslím si, že máme krásné ženy. Ženy v islámských zemích o sebe sice velice dbají, ale připadají vám někdy až příliš vyumělkované a nepřirozené. Tady u nás jsou ženy naopak přirozeně krásné.

A k jaké kultuře nebo světu byste se více přiklonila

Pro mě je velmi zajímavé a báječné, že díky svojí profesi komunikuji s oběma těmito kulturami a že je navzájem propojuji. V tamějších palácích naleznete mnoho knih o naší historii, lidé tam jen žasnou, jak je to tady nádherné, a mnozí se sem chystají na moji přehlídku. Já se však nikdy nestanu ženou Středního východu, nikdy nebudu konvertovat ani nebudu jiná. Vzešla jsem odsud a chtěla bych spíše pomoci vzájemnému porozumění obou kultur.

Kromě šatů ale také navrhujete i sklo…

Ano, navrhuji ručně vyráběné dekorativní sklo, například s firmou Precioza nyní připravujeme na moji zářijovou výstavu obrovský třímetrový lustr, který bude vystaven v síni galerie Hollar. O inovaci hovořím i co se skla týče. Dalo by se říci, že ze skla už existuje úplně všecko, ale já jsem si řekla, že musím přijít s něčím, co tady ještě nebylo. A tak jsem navrhla takové skleněné multifunkční motýly, kteří se dají postavit na stůl buď jako váza nebo jako ozdoba doprostřed slavnostní tabule anebo se dají zavěsit na strop. Možná že mnoho mých kolegů umělců mě bude kritizovat, že to, co jsem vytvořila, je příliš líbivé až davové, ale já si myslím, že jsem přišla s něčím, co lidi opravdu vezme. Důležité je pro mě vytvořit něco, co má vtip, a přinést do života novost. Dnešní konzum se řídí převážně jen Čínou a Koreou.

Máte nějaké krédo, kterým se řídíte

Určitě. Mým krédem je, že s poctivostí nejdál dojdeš. Myslím si, že jakýkoliv výtvarník, umělec nebo třeba i doktor když chce dělat dobře svoji práci, musí do toho dát úplně všechno bez rozdílu profese. Jeho usilí se pak vrátí zpět jako bumerang v reakci zákazníka, který vycítí, že jste do své práce vložili maximum. A to neplatí jenom v oblasti designu, ale ve všech oborech.

www.blanka.com

Blanka Matragi: Blanka, nakladatelství Lidové noviny, 2006

Módní přehlídka k 25. výročí tvorby Blanky Matragi: 22. 9. 2006 v 17 hod a ve 20 hod ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, kde se bude předvádět 60 exkluzivních večerních modelů.

Výstava současných i retrospektivních unikátních modelů vytvořených pro královské rodiny: 24. 9. – 15. 10. 2006 ve výstavních prostorách Obecního domu v Praze.