Anežka Rusevová: Slávu neřeším, ta je velmi, velmi pomíjívá

Kdybych měla popsat jedním slovem, jak na mě působí herečka Anežka Rusevová, bez váhání bych odpověděla: uragán! Televizní a divadelní herečka neměla zpočátku kariéry příliš štěstí, svůj boj přesto nevzdávala a brala, co jí život v tu chvíli nabízel.

anezka-6-1100x618.jpg Zdroj: www.profimedia.cz

Štěstí nakonec potkalo i ji a tak její talent můžeme obdivovat na několika divadelních scénách nebo se s ní pravidelně setkávat na televizních obrazovkách v seriálu Ulice, kde už čtvrtým rokem hraje postavu Venduly. Její protagonistka by se ale neztratila ani ve světě. Anežka by totiž mohla poskytnout rozhovor ve čtyřech jazycích, a to je v českých vodách velmi neobvyklé. V našem rozhovoru jsem ji vyzpovídala, jak vnímala své krušné začátky, zeptala jsem se také na prázdniny nebo na co se její fanoušci mohou v nejbližší době těšit.

Když zrekapituluješ svou dosavadní kariéru, udělala bys něco jinak?

Ano určitě. Občas mám pocit, že v jednom konkrétním případě jsem se měla rozhodnout jinak. Asi mi v té době chyběla odvaha a odhodlání. Ale bylo mi pouhých 23 let. Nevím, jestli teď o deset let později mám už odvahy více, ale asi už nemá cenu, říkat si: „Kdybych bývala byla…“ Jsem šťastná tam, kde teď jsem a protože má kariéra začala trochu později, jsem vlastně stále na jejím začátku. A to je docela fajn pocit. Třeba se mi ještě někdy podaří vrátit se na tu křižovatku, na které jsem kdysi stála. Asi určitě. Protože tak to v životě je. Neustále se musíme rozhodovat, kterou cestou se vydat a pochybujeme, jestli jsme špatně neodbočili.

Ty jsi relativně dlouho čekala na tu pomyslnou „slávu“, kterou ti přinesla až postava Venduly v Ulici…

Na začátek bych ráda zdůraznila, že jsem strašně ráda za vše, čím jsem si doposud musela projít. Po studiu herectví na DAMU a roční zkušenosti studia herectví v Berlíně jsem najednou byla vystudovaná herečka bez práce. Zkrátka nebylo to takové, jaké si to člověk vysnil. Ale díky tomu mám za sebou nejrůznější zkušenosti. Byla jsem vlastně takový Ferda Mravenec (smích). Pracovala jsem na informačním centru Národního divadla, v kavárně, díky znalosti němčiny jsem se dostala k práci asistentky režie v opeře Národního divadla, zkusila jsem si produkci i tlumočení. Myslím, že mě to formuje nejen jako herečku, ale i člověka. A pak se to všechno tak sešlo, že jsem dostala roli v seriálu Atentát a Vinaři, následovalo Ohnivé kuře a nakonec Ulice, ve které hraju dodnes. Zároveň jsem dostala angažmá v Městském divadle Kladno. Považuji za úspěch, že svou práci můžu dělat. „Slávu“ neřeším, ta je velmi, velmi pomíjívá.

Je herecká profese opravdu tak náročná, jak se tvrdí?

Nemyslím si, že je to jednoduchá práce. Lidé o ní mají mnohdy zkreslené představy. Pokud máte stálé angažmá, většinou ráno zkoušíte a večer hrajete. A protože kultura v naší zemi je, co se ohodnocení týče, až na posledním místě, měsíční plat herce v angažmá není nijak slavný. Proto se hodně herců snaží mít tzv. vedlejšák, protože jinak by se neuživili. A to pak před ranní zkouškou třeba od pěti hodin od rána točíte, po zkoušce třeba máte jinou zkoušku, večer hrajete a když máte štěstí, tak jedete ještě po představení dotočit, co se ráno nestihlo. To už se mi taky stalo. Udávám samozřejmě extrémní příklad. Herectví je fyzicky náročné, zároveň ale vyžaduje velkou koncentraci, protože se neustále musíte učit kvanta textu. Je to adrenalin. A já ho vlastně miluju.

Jakou postavu, kterou momentálně hraješ, máš nejraději a proč?

Mojí nejoblíbenější postavou, kterou momentálně hraji, je určitě Štěpka Kiliánová z dramatizace slavného románu Petrolejové lampy, kterou v režii Petra Svojtky uvádíme v Městském divadle Kladno, kde mám stálé angažmá. Je to určitě jedna z nejvýraznějších rolí, jaké jsem kdy dostala. Zkoušení i přípravě jsem se snažila dát maximum. Krásné pro mě bylo i setkání s panem režisérem Svojtkou. Myslím, že je to takový ten typ role, na které se nezapomíná. Stejně jako nemůžu zapomenout na roli Saschy z monodramatu Scherbenpark, kterou jsem před pár lety hrála v Norimberku.

Chystáš něco nového? Na co se mohou naše čtenářky těšit? 

Právě se naplno vrhnu do zkoušení komedie Hra, která se zvrtla, kterou v režii Karla Heřmánka, uvede v září Divadlo Bez zábradlí. Takže mi pomalu končí prázdniny, po prázdninové pauze se začíná opět natáčet seriál Ulice, koncem srpna začne sezona v divadle na Kladně a v září se celý ten vlak zase rozjede naplno. To nasednu a už se nezastavím.

V Divadle Bez zábradlí také účinkuješ v inscenaci Mnoho povyku pro nic. Zřejmě ses osvědčila, když tě Karel Heřmánek oslovil s rolí Annie. Myslíš, že máš s touto postavou něco společného?

Annie je inspicientka, která se ve Hře, která se zvrtla snaží zachránit všechno, co jde. Těžko říct, zda máme vyloženě něco společného. Ona ta Annie je vcelku stydlivá a to já zase ani moc nejsem. Nicméně, když už mám něco zachránit, tak to já se taky snažím. Zachraňuji situace, zvířata nebo třeba i lidi (smích). Do toho je zmatkářka a to já jsem taky, takže se nějaké společné vlastnosti vlastně najdou…

Jak tedy odpočíváš a nabíráš síly?

V poslední době moc neodpočívám. Ba ne, odpočinek je také třeba. Teď jsem měla měsíc prázdnin, takže jsme objely s kamarádkou kus Řecka. Miluju cestování! Nebo odpočívám na chalupě v jižních Čechách. A když nic z toho nejde, hlavně přes rok, ráda se scházím s přáteli. Anebo prostě a jednoduše spím (smích).

Blíží se konec prázdnin a s ním i konec léta. Na co se v nadcházejících měsících těšíš nejvíce?

Mně je teď hlavně líto, že ty prázdniny končí. Tolik jsem se na ně těšila, ale co naplat! Povinnosti volají. A to zase začne ten adrenalin!

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou premiéru a celou divadelní sezónu!

Foto: Tereza Střípková a Angelina Nga Le

23.8.2019 10:00| autor: NK

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist