Klíšťata dokáží zabíjet nejen v létě

To byl mimořádný rok s mimořádným počtem infikovaných klíšťat a tedy i lidí. Loňský rok naštěstí tak tragický nebyl.

Avšak, nejenže počet infikovaných klíšťat v posledních letech strmě stoupá. Ona se objevují i v lokalitách, kde v minulosti byly jen výjimečně. Například v zahrádkách a dokonce i v městských parcích. Nebezpeční ektoparazité se dokonce dostali i do hor. Přenáší je tam ptáci a spárkatá zvěř. Takže pozor na ně i tam.

Nebezpečnou boreliózu přenáší zhruba dvacet procent klíšťat, encefalitidu kolem jednoho procenta. V ohniscích těchto nákaz je samozřejmě tento poměr vyšší. Proto je přímo nutností v těchto oblastech užívat repelenty. V České republice jde především o jižní Čechy s vysokým procentem encefalitidy, o Středočeský a Jihomoravský kraj s nebezpečím boreliózy a obecně lesy v okolí řek Vltavy a Berounky. Kromě toho se za vysoce rizikové označují zalesněné oblasti Jeseníků a Českomoravské vrchoviny.

Podle MUDr. Dagmar Hulínské ze Státního zdravotního ústavu jsou klíšťata nejnebezpečnější v období po dešti. „Zcela mylná je představa, že je to v horkém létě. Než na ročním období, záleží spíše na tom, zda je vlhko a teplo. Zdaleka nejnebezpečnější je tedy období, když zaprší a pak následují dva tři horké dny. Klíšťata v tomhle prostředí velice ožijí. A zároveň se zvyšuje jejich infikovanost. Záleží také na fázi jejich vývoje, larvy jsou méně infikované než dospělí jedinci, přijmou méně krve a tím i méně bakterií. A samotný přenos z infikovaných vajíček je velmi sporný.“

Česká republika patří ve výskytu klíšťat i počtu osob nakažených boreliozou a encefalitidou, které klíšťata přenášejí, k nadprůměru. Zato ve spotřebě repelentů, které nás před klíšťaty chrání jsme na samém chvostu tabulky. Obyvatelé ostatních evropských států kupují a především používají repelenty podstatně častěji. Průměrná česká domácnost má totiž doma pouhé jedno balení repelentu na rok. Nejoblíbenější je repelent OFF! (35,7 procenta – má také nejvyšší podíl obranné látky DEET).

Repelenty mají po aplikaci účinnost zhruba čtyři až osm hodin, takže jsou na procházku lesem v podstatě dostatečnou ochranou. A také dostatečně vyzkoušenou. Obsahují účinnou látku DEET (diethyl-meta-toluamide), která aktivně působí na receptory hmyzu a odpuzuje ho.

Při pobytu v přírodě si můžeme v podstatě dovolit i krátké sukně či kalhoty, nízké polobotky, holá ramena a nechráněnou hlavu. Ovšem jen v tom případě, pokud v dostatečné míře repelenty používáme. V dostatečné míře znamená, že postřik repelentem několikrát opakujeme. A to buď na holé tělo, nebo na oblečení. Účinek bývá stejný.

Podle slov MUDr. Dagmar Hulínské jsou repelenty účinné také podle toho, jak se potíme. Při pocení se totiž účinnost repelentů snižuje. „Rozhodně je třeba repelenty při pobytu v přírodě často využívat a při koupi vybírat podle obsahu látky DEET,“ radí doktorka Hulínská.

Klíště

Klíště obecné je – v případě samičky – dlouhé 3 až 4 milimetry, sameček je trochu menší, měří kolem 2,5 milimetru. Hladové klíště sedí na konci větve nebo jiných vyčnívajících místech s předníma nohama šikmo zdviženýma do vzduchu. Klíště dokáže takto čekat a hladovět i déle než jeden rok. Klíště obecné není jen parazit sající krev, ale může také přenášet nebezpečné nemoci – lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Lymská borelióza je infekční onemocnění. Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako jsou horečka, bolesti svalů, únava. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. V počátečních stádiích bývá účinná léčba antibiotiky.

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc často probíhá hůře u dospělých než u dětí. Může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Relativně účinnou prevencí je očkování. Jedinou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku.