Staré velikonoční zvyky v Ostravě a okolí

Jarní a velikonoční zvyky se v Moravské Ostravě slavily už na počátku minulého století s menším zaujetím než v sousední Polské Ostravě, Přívozu či blízkých obcích. Nicméně oslavy spojené s tímto svátkem patřily neodmyslitelně ke společenskému životu a organizovaly je také různé spolky, například Občanská beseda, Sokol, Spolek báňských dozorců, hasiči a podobně.

Pálení Mařeny a Mařocha

Zvyky a obyčeje byly početné. O Smrtné neděli se vynášela smrt, která se jmenovala na Ostravsku Mařena, mužský ekvivalent byl Mařec či Mařoch. Na hranicích obce se obě figuríny vytvarované ze slámy odstrojily a spálily.

V některých obcích blízkých Ostravě, například v Petřkovicích a Ludgeřovicích, se dlouho udržoval slezský zvyk „chodit na krasnu“, tedy chodit s opentlenou májkou. Hlavně děvčata postupovala dům od domu a zpívala: Krasna krasna, kaj si husy pasla? A ja su jich pasla, kaj se země třasla. Ditky, ditky, pujdeme na přistky!  Se zvyky byly spojeny úkony mající zabezpečit dobrou úrodu. O Květné neděli se dávaly „světit palmy“, což byly kytice z ovsa, ječmene, rži a zelených větviček, přidávaly se i některé léčivé byliny na dobytčí nemoci.

Salát z kopřiv a sedmikrásek

Každý den po Květné neděli měl své jméno. Pondělí bylo modré, úterý žluté. O Škaredé středě stloukaly hospodyně máslo a dávaly do do kostela na svícení. Na Zelený čtvrtek se chodilo ke zpovědi a přijímání, k obědu muselo být něco zeleného, například salát z kopřiv a jiskérek (sedmikrásek).Z palem, tedy věnců, se na Velký pátek vybíraly větvičky, které děti opalovaly na ohníčku za kostelem. Opalky pak byly svázány do tvaru kříže a zaneseny na pole, aby ho chránily. Mladší chlapci chodili třikrát denně s řehtačkami a klepáči, protože od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty „odletěly zvony do Říma“ a nesmělo se zvonit. Ve vesnicích kolem Ostravy byl velmi silný zvyk umývat se na Velký pátek v čerstvé vodě, což mělo přinést mladým i starým pevné zdraví.

O Bílé sobotě na předměstích Ostravy chodil v podvečer kolem kostela – v Moravské Ostravě kolem náměstí – průvod v čele s knězem. Staří horníci se účastnili průvodu v krojích. Tento zvyk se udržoval až do první světové války. V den vzkříšení měl mít každý na sobě něco nového, ale většinou se kupovalo oblečení pro děti. Této pověře se říkalo „aby se beránek nepokakal“. Poslední takový průvod se konal kolem roku 1930.

Bohaté nedělní hodování

Největším velikonočním svátkem byl Hod boží velikonoční, tedy neděle. Dům se musel skvět čistotou a stůl prostřený k hostině. Na Ostravsku se pekly tradiční plecovníky, což bylo maso zapečené do bílého těsta, přiraveny byly klobásky a kůzlečí maso. Vedle těchto pochoutek musely být na stole nezbytně koláče, a to i v hornických rodinách. Odpoledne pak vyšla celá rodina do polí, aby zasadila na mezi křižíčky jako prosbu za velkou úrodu obilí a „zemjaků“, ale také proti krupobití. V některých farnostech vedl kněz do polí procesí a pole kropil svěcenou vodou. Tyto zvyky dodržovali i horníci z kolonií, kteří měli pronajatá políčka od závodu.
[[related]]
Velikonoční pondělí patřilo chlapcům, kteří s „karabáči“ upletenými z vrbového proutí chodili po „šmigrustu“. Byla jich vždy celá skupina, šlehali všechny ženy bez rozdílu věku, někde používali k polévání levné voňavky. Potom koledovali nebo zpívali. Starší mládenci dostávali od dívek stuhy, vajíčka, ořechy, ale hlavně něco ostřejšího k napití. Chlapci chodili „po šmigrustu“ dopoledne, v některých vesnicích pak odpoledne děvčata. Večer se pak konaly nacvičená velikonoční divadelní představení a taneční zábavy, což se mnohde dodržuje ještě dnes.

Připraveno ve spolupráci s Deník.cz

2.3.2012 4:00| autor: Boleslav Navrátil

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist