Velikonoce jsou svátkem, který má bohatou historii, a proto vystopovat původ všech rituálů je trošku složitější. Oproti Vánocům, kdy je jasné, že se slaví narození Ježíška, jsou Velikonoce víceznačné. Nejdříve šlo totiž o pohanský svátek, kdy se oslavoval příchod jara, později se do toho přidala událost známá ze Starého zákona, kdy židé prchali před Egypťany, a právě okolo židovského svátku Pesach byl Ježíš ukřižován. Není tedy divu, že se díky tomu nastřádalo mnoho tradic a zvyků.
Beránek má symboly dva
Tak takhle dobrota je už z dob pohanských. Velikonoční beránek má totiž historii, která sahá až do období starého Egypta a je spojená s vysvobozením izraelského lidu, kterému, jak píše Bible, Bůh nařídil, aby každá rodina upekla beránka a jeho krví označila vchod do domu. Tedy znamení, že až přijde zkáza na egyptský lid, těmto domům se vyhne. Nicméně s příchodem křesťanství byl beránek pojat i jako symbol oběti. Beránek boží, tedy Ježíš, co se za nás obětoval.
Bez vajíček nejsou Velikonoce
Nejznámějším symbolem Velikonoc je vejce. A jsme u toho. Velikonoční pondělí pro nás ženy znamená mít naklizeno, protože přijdou koledníci, a také mít nabarvená vajíčka, která musíme potupně poté, co náš muži zmrskají, odevzdat. Ale proč zrovna vajíčka? Vejce totiž symbolizují nový život, a na jaře prostě vše k životu ožívá. Již ve starověkém Egyptě se barvila vajíčka, a to červenou barvou jako symbol dělohy. Podle historiků šlo ale ryze o praktickou věc, protože po dlouhé zimě slepice začaly opět snášet hodně vajec, a aby se rozlišila, která jsou čerstvá, barvila se na červeno.
Pomlázka
A máme tu námi neoblíbenou hru na to, že muži nás tzv. vyšupají a my jim za to dáme vajíčka. Vyšlehání má také svou tradici, která praví, že takto vyšlehaná dívka zůstane po celý rok zdravá a plodná. Pomlázka se má správně plést z čerstvých vrbových proutků, jenom tak budou dívky plné síly a mladosti. Už jen slovo pomlázka evokuje mladost, a pochází ze slova omladit. Ze stejného důvodu vzniklo také polévání vodou, která měla člověku dodat síly a očistit ho. Dříve se ale polévaly dívky, a to hlavně ty, co ráno nestihly včas vstát z postele.
Kočičky
Na jaře se s nimi vždy roztrhne pytel a k Velikonocům neodmyslitelně patří a představují palmové ratolesti, kterými se vítal Kristus přicházející do Jeruzaléma. Křesťané je posvěcené spalují a v popeleční středu si jejich popelem dělají symbolické křížky na čele.
Čtěte také:
- Velikonoce ve světě: Tradice i bláznivé zvyky
- Zábavný kvíz: Co všechno víš o Velikonocích?
- Velikonoční koleda aneb Čím letos obdarovat koledníky?
Řehtačka místo zvonů
Různé řehtačky a klapačky, které dělají docela nesnesitelný rámus, mají nahradit kostelní zvony. Podle tradice totiž zvony na Zelený čtvrtek odlétaly do Říma a na bohoslužbu se svolávalo pomocí řehtaček.
Jidáše upeč co nejošklivější
Další pochutina, kterou na Velikonoce pečeme, jsou Jidáše, tedy pečivo z kynutého těsta zamotané do všelijakých tvarů. Nejčastěji ovšem do polodlouhého válečku připomínající provaz, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše. Zvykem je také jidáše vplétat do nepravidelných tvarů, tedy do co nejošklivějších, aby připomínaly pokroucený charakter zrádce Jidáše.
A co ty? Máš ráda Velikonoce nebo patříš k těm ženám, co raději někam odjíždí, nejlépe na osamocenou chatu, aby se vyhnuly pomlázce? A dodržuješ velikonoční tradice? Napiš nám do diskuze, jak prožíváš tyto svátky ty.
Foto: Shutterstock.com
