Jak se staví sen: Nová kuchyň pro pekařku

Stařičká kuchyň v typickém venkovském stylu splácaném z různých stylů a druhů nábytku, stará linka, malá pracovní plocha, stará kamna, dekorace a vzpomínkové předměty z dob dávno minulých…také vám to něco připomíná? Asi většina našich babiček má kuchyň zařízenou v podobném duchu. Stejně jako babička a výborná pekařka paní Beranová, na níž se usmálo štěstí, a vybral si jí tým designérů pořadu: Jak se staví sen k proměně.

Myslím, že proměnu by si zasloužila i kuchyň mojí babičky, ale vždycky když k ní přijedu, dýchne na mě ta správná atmosféra. Na mysl mi vytanou vzpomínky na dětství, na čaj s medem v krásném květovaném hrnečku, na chleba s máslem a medem, který jsem neměla vůbec ráda i na tu nejlepší hovězí polívku s tenounkými nudlemi, kterou uměl jenom děda. Na hromady buchet a koláčů, které zase ovládá babička na jedničku s hvězdičkou. Vzpomenu si na prázdniny, na víkendy, na legraci, kterou jsme si vždycky užili. Takže z tohoto důvodu bych neměnila. Z praktických docela určitě.

Stejně jako měnila s chutí paní Beranová. Proměny zastaralé kuchyně se tentokrát ujala dvojice designérek Ivana Ludvíková a Kamila Douděrová a práce tu bylo, jak už jsme si zvykli, pořádný kus. Sekalo se, sundávalo staré lino, natíralo, malovalo, opravovalo. A vzniklo něco, co předčilo nejen očekávání paní Beranové, ale i mé. Jemný styl, kombinace tmavého i světlého dřeva s doplňky v zelené barvě. Líbila se mi zelená tapeta i kontrastní tmavá podlaha.

Skvělou volbou podle mého byla i linka, která je řešena ve tvaru písmene „U“ a nabízí opravdu luxusní prostor pro vaření i přípravu jídla. Příjemný je docela jistě veliký stůl, ke kterému se naskládá skutečně celá rozvětvená rodina. Zajímavě vypadaly nástěnné hodiny a ocenila jsem využití přírodních materiálů, vtipné řešení bylo zakomponování dětské kuchyně do dospělé.

Co mě šokovalo, byl květináč, který se zavěšuje i s květinou vzhůru nohama. Květina z něj jednoduše visí dolů. Tato novinka pochází z Nového Zélandu, možná u protinožců mají rádi věci tak nějak proti přírodě. Mně to přišlo minimálně hodně podivné, a co si vůbec neumím představit je zalévání, i když to prý není žádný problém.

Myslím, že se oběma dámám kuchyň skvěle vydařila. Ovšem kuchyň Osmany Laffity, u něhož byl štáb na návštěvě, mě oslovila mnohem víc. Především pak skvělé obklady i pracovní deska v imitaci cihel. Tenhle styl já jednoduše můžu…

13.6.2011 12:00| autor: Petra Martišková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist