Femina.cz » Magazín » Zábava » Knihy: Když tančí vážky

Knihy: Když tančí vážky

Knihy: Když tančí vážky

Magazín: Zábava | autor: redakce | vydáno 11. 09. 2008

Cítíte se osaměle a máte dojem, že se z vašich krásných představ nic nesplnilo? Tento pocit má také hrdinka románu, když se rozhodne změnit svůj dosavadní jednotvárný život, aby se vymanila z apatie a prázdnoty.

 

KDYŽ TANČÍ VÁŽKY
Lubomír Mikisek


Neradostné dětství a manželství z rozumu neubily v Janě Králové cit, ani přání poznat někoho, kdo by ji potřeboval a koho by mohla mít ve svých třiapadesáti letech ještě ráda. S mužem, který odpověděl na její inzerát si rozumí od prvního okamžiku, ale právě v následujících dnech se při zdravotní prohlídce dozvídá, že je vážně nemocná.

Román se snaží přispět k poznání, že stojí za to žít a že lze najít v každé situaci její světlejší stránky. V podtextu pak utěšuje, když říká, že vždy existuje naděje, jež odměňuje ty, kteří se nevzdávají a věří v sílu lidské vzájemnosti i v sílu vlastní myšlenky.

Vyšlo v Nakladatelství Carpe Diem
Cena 220 Kč



Ukázka z knihy Když tančí vážky

Vyšla z budovy o deset minut déle, než chodila obvykle, protože se nechtěla s nikým setkat na chodbě, u výtahu nebo na stanici trolejbusu a tvářit se normálně, když by nejraději křičela, plakala a současně se někam schovala. Nebe zešedivělo a spustil se drobný déšť. Bylo to jedno z těch vytrvalých mrholení, jehož drobné kapičky obtěžovaly, ale zároveň člověk s jistotou nevěděl, zda stojí za to vyndat z tašky deštník.
Kráčela po chodníku a minula zastávku, kde čekalo několik lidí z jejich podniku. Vzpomněla si na ticho, které ji celá léta obklopovalo, a přestože to bylo ticho bez lásky, dnes by ho poprvé uvítala, výměnou za tento stav, kdy si připadala jako odpudivá, malá a zbytečná. Měla najednou pocit, že veškerá nespravedlnost má podobu ošklivé a všudypřítomné skvrny, která se přisála právě na ni. Každý ji vidí a všechny upozorňuje, jak je postižená. Mimoděk pohlédla do tváře několika chodcům, ale zdálo se, že si ji nikdo nevšímá. Jeden muž s brýlemi se na ni dokonce přívětivě usmál a to ji povzbudilo…
Připomněla si opět Pavla a rozhlédla se kolem sebe, jako kdyby se tím vrátila ze svých úvah zpátky do reality. Vždyť já jdu vlastně k němu, pomyslela si, snad bych měla někde něco koupit. Zastavila se u cukrárny a vybrala několik dortů s čokoládovou polevou, v samoobsluze pak kilo mandarinek, pár banánů, dvě kiwi a modré hroznové víno, z každé bedýnky, položené na pultu dala do košíku několik kousků různých druhů ovoce. Uděláme si ovocný pohár, musíme začít jíst trochu zdravě a takový, jaký mu já připravím, určitě nikdy nejedl… řekla si, a se šlehačkou. U pokladny zahlédla bonbóny, stejné, které měl v autě, a musela se při té vzpomínce usmát.
„Je to všechno?“ zeptala se pokladní.
„Ne, ještě tyhle dvě citrónové roličky…“ sáhla pro ně do krabice a položila je vedle košíku.
Dům, kde bydlel, byl na opačném konci stejného sídliště, dost daleko na normální chůzi, na další zastávce nastoupila do tramvaje a jela až na konečnou.
„Tak kdepak se mi touláš?“ přivítal ji Pavel. „Už tě netrpělivě vyhlížím…“
„Zastavila jsem se v obchodu, něco pro nás koupit…“
„Úplně zbytečně, všechno máme. Na sporáku nám stydnou kuřecí přírodní řízky, v konvici voda a v lednici ovocné poháry…“
„Co to říkáš… Opravdu?“
„Ano. Slyšíš dobře, to já rád… A někam se posaď,“ vzal do ruky dvě vyžehlené košile, přehozené přes opěradlo křesla.
„Také jsem koupila ovoce na pohár… Čteme si myšlenky,“ odpověděla a sedla si na gauč.
„Já vím, a není to poprvé,“ usmál se, „tak já jdu prostírat, ano?“
Přisvědčila, a zatímco v malé kuchyňce připravoval talíře, rozhlížela se okolo sebe. Na stěnách dvoje starožitné hodiny, kupodivu jdoucí, několik obrázků na černém podkladu, patrně paličkovaných. Připomnělo jí to dobu, kdy se o ruční práce sama zajímala. V mahagonové obývací stěně byly srovnány stovky knih, některé ležely i nahoře, jako kdyby se už nevešly do řady… Vedle velké zrcadlo ve starém, vyřezávaném rámu a mezi křesly stojací lampa se skleněnou odkládací deskou. Na elipsovitém stolku stál svícen s napůl vysvícenou svíčkou a stojánek na vonné tyčinky. Celý pokoj dýchal teplem domova a věci, které kolem sebe viděla, se hodně podobaly jejímu vkusu. Od muže, žijícího o samotě, by čekala spíše strohé bílé stěny a přísnou prázdnotu, občas porušenou ledabylým nepořádkem, ale jeho byt ji příjemně překvapil.

Další články z rubriky

Komentáře (0)

Tento článek ještě nikdo nekomentoval.

Testy kosmetiky

Givenchy Dahlia Divin Le Nectar de Parfum - EDP 30 ml

Givenchy Dahlia Divin Le Nectar de Parfum - EDP 30 ml

Vůně pro smyslnou ženu...

Testy kosmetiky: Parfumerie | vydáno 06. 12. 2016

Naše tipy

Dnešní horoskop

Kozoroh

07. 12. 2016 Horoskop Kozoroh

Dnes tě budou napadat samé skvělé myšlenky. Jen si dobře rozmysli, komu své nápady sdělíš. Kolegyně, která se tváří j... Celý horoskop

Karta dne

Ďábel
Dnes raději odlož důležitá rozhodnutí stranou, zejména pokud jde o vztahy a finanční záležitosti. Mohla bys přijít nejen o značnou finanční sumu, hrozí ti také ztráta ...

Astroporadna - odpovídá Sára

astroporadna
  • Duchovno
  • Výklad tarotů
  • Magické obrázky
  • Andělské karty
  • Výklad pomocí kamenů
  • Partnerské vztahy
  • Aktivace čaker
Nech si poradit

Redakční blog

Redakční blog

Výklady karet, láska i Vánoce aneb Nový t...

Taky už tě tak stresuje, jak nezadržitelně se Vánoce blíží? Začínáš panikařit, protože ještě nemáš nakoupené všechny ...

Celý článek

Módní policie

TOPlist