CO NÁS ČEKÁ V NOVÉM ROCE?

A spatřit tam něco, co by nám pomohlo rychle se zorientovat v nadcházejících událostech, připravit se na ně a následně jimi projít bez úhony, možná dokonce s nějakým malým ziskem v kapse

NEDOSTUPNÁ  TAJEMSTVÍ

Tato představa ovšem předpokládá, že je zde někdo, kdo již vše předem naplánoval, anebo, že věci jsou v chodu jaksi sami od sebe a řítí se dál rychlostí a směrem, který se vymyká všem dlouhodobým prognózám. V obou těchto případech je člověk jen malinkatou postavičkou, jejíž osobní moc ovlivnit a změnit byť i jen svůj vlastní život k lepšímu je v podstatě mizivá.

NEBO  JE  TO  JINAK ?

Staří i současní filozofové, moderní psychologové a staré duchovní nauky se shodují na pravém opaku, když tvrdí, že největší hybnou silou Vesmíru je naše svobodná vůle.

SVOBODNÁ  VŮLE

Většina z nás v rozhovoru na téma Nový rok, nejčastěji používá slova: chtěl /a/  bych, nemůžu  a  musím.

CHTĚL /A/  BYCH hovoří o našich potřebách, přáních a snech. NEMŮŽU vzápětí téměř neotřesitelnou rétorikou zákonných nařízení vysvětlí, proč svých potřeb, přání a snů nemůžeme dosáhnout a MUSÍM všechny naše potřeby, přání a sny přebije povinnostmi, které váží tolik, co těžké ocelové koule přikované k nohám otroků.
Když se takto vyslovíme, je naše předpověď toho, co nás čeká v dalším roce úplně dokonalá, protože slovíčka chtěl/a/  bych, nemůžu a musím mají sílu skutečných zaklínadel. Jedinou vadou takové předpovědi je, že si v ní my sami odebíráme i tu nejmenší možnost změnit vztah a poměr mezi chci  a  musím.

Přitom to je možné. Mnoho lidí to už udělalo a uspělo. Stačí se rozhlédnout a uvidíte jich stovky. A jejich návod je úplně prostý. Stačí vyškrtat slovo musím všude, kde to jde a nahradit je tím, co opravdu chci. Slovo nemůžu nahradit souslovím – pokusím se najít způsob. Možnost výměny těchto slov a tím také změny uvažování se nazývá svobodná vůle.

Většina z nás toto kouzlo a tajemství života odhalí až když je z rozličných důvodů zle. Ve chvílích, kdy už to dál zkrátka nejde, když se životní situace stane nesnesitelnou a neúnosnou, nebo když nám na dveře zaklepe vážná a život ohrožující nemoc, nebo úraz. Teprve přitlačeni ke zdi objevíme, že když náhle neuděláme to, o čem jsme dosud byli hluboce přesvědčeni, že to dělat musíme, svět se nezboří a rychle si najde jiné řešení, ze kterého nás pro příště vynechá. Nám tak zůstane nemalé množství času,energie a kreativity k tomu, že najdeme i způsob, jak uskutečnit ideje a dosáhnout věcí, u nichž se dosud zdálo, že jsou naprosto nemožné a neuskutečnitelné. A obě tyto  změny nám přivodí někdy úplně prvně v životě pocit, že máme moc, že svůj život můžeme změnit a dokonce jej i řídit. Tato zkušenost nás zavede na úplně odlišné životní cesty. Nebudou to cesty bez překážek, bez ztrát a bez bolestí, které k našemu životu zkrátka patří, ale budou to cesty, po kterých půjdeme jako svobodní lidé, ne jako otroci životních okolností a situací.

Zdá se to malá a jednoduchá změna. Uskutečnit ji ale stojí hodně odvahy a silné vůle. Nicméně rozdíl v prožívání života a pocitu jeho kvality je po takové změně obrovský a nesrovnatelný.

Naše cesty jsou možná úplně nahodilé, nebo jsou možná předkreslené, na tyto otázky zatím neexistují jednoznačné odpovědi, které by nevyvolávaly další otázky. Jedno je ale jisté. Tvůrci našich životů jsme především my sami.