Ženatý partner

Ahoj,rnje mi 18 a již druhým rokem chodím s padesátiletým ženatým mužem. Začalo to „nevinně“, šlo jen o sex a příjemné povídání si. Pak jsme se do sebe ale zamilovali a začali mluvit o případné společné budoucnosti. Ovšem přítel má strach udělat ten zásadní krok, což plně chápu a uznávám. Koneckonců bych se asi smířila s úlohou milenky, nebýt faktu, že musím lhát doma rodičům, z čehož mám šílené výčitky. Snažila jsem se to vydržet, protože jinak je naše láska nádherná a úžasná. Ale nyní, v době karantény, kdy má člověk strach o budoucnost sebe i svých blízkých a je celé dny zavřený doma s rodinou se má psychické problémy prohloubily do neúnosna. Rozhodla jsem se tedy s přítelem prozatím rozejít a vrátit se k němu až tohle pomine. Souhlasil s tím, protože ho trápí, jak se trápím a chce pro mě to nejlepší. Chci mu tím dát také čas rozhodnout se, co chce. Slíbila jsem mu, že zůstanu volná, aby se mohl rozhodnout zda se mnou je ochotný být veřejně. Říká, že potřebuje čas do konce léta.rnBylo to správné rozhodnutí? Kdy se mu mám ozvat, abych věděla, jak na tom je a případně připojila některá svá přání, která jsem si uvědomila teprve teď s čistou hlavou?rnDíkyrnKity