zaměstnání

Dobrý den milá Sáro, tak nový šéf už se „zabydlel“ (ptala jsem se loni v květnu), postupně nabírá SVÉ lidi, kteří nám mají pomáhat, tzn., že práci prý budou dělat jinak a lépe, než ti stávající. Ještě se nepropouští, ale prohlásil, že nás tu rozhodně TOLIK nebude, takže stres, emoce a blbá nálada jsou patrné na všech THP, jsme tu všichni už starší ročníky, cca 50 a víc, 1 kolegyně nevydržela ten tlak a odešla sama. Je to s železnou pravidelností opakující se proces, po komunálních volbách nám nová radnice (jsme městská firma) vymění jednatele, který přijde se změnami, novinkami a hlavně se snižováním stavu, takže za ta léta už mám různorodě zkumulovanou a nabobtnalou pracovní náplň – za zrušených nebo změněných pozic mi vždy „něco“ přibylo. Teď mám čekat obdobnou situaci, prý moje místo sice nezruší, jenom se bude jinak jmenovat, pracovní náplň se upraví… Nebudu prý dělat všechno to, co doposud (to bude dělat někdo jiný), naopak musím „pomoci“ jinde, kde to hoří… Nadšená nejsem, zažívám to už POOSMÉ, mohla bych být teoreticky zvyklá, ale taky už nejsem nejmladší, přidávají se drobné zdravotní potíže. Svoji práci mám ráda, baví mě a myslím si, že jsem v ní dobrá, jinak bych tu „nepřežila“ už 8. jednatele… Tak bych ráda věděla, jak to vypadá do budoucna, jestli všechny ty změny zase ustojím nebo se mám poohlížet po něčem jiném? Děkuji Sárinko za odpověď. Martina, 18. 9. 1968