Rozchod

Ahoj Tome, Je to týden, co jsem se po 3 měsících rozešla s přítelem (30). Celou dobu měl vše srovnané, já se vztahu celkem zdráhala, protože jsme byli oba krátce po rozchodu, ale on mě tlačil, že je vše skvělé a ukončené to má. Pak jsem zjistila, že se v době, kdy jsme byli spolu ještě párkrát sešel se svoji bejvalkou (aby si to uzavřel), ale že v době, kdy potkal někoho jako já – nechtěl to prý zahodit a čekat, jen proto, že jsme se potkali tak krátce po rozchodu. Jinak vztah byl moc fajn, tak nějak jsme se na hodně důležitých věcech shodli a bylo vidět, že je ve všech směrech na obou stranách spokojenost a tak nějak jsme spolu trávili každou chvilku a dával mi dost najevo, že je to pro něj ono. Až do doby, kdy se mnou úplně přestal spát, začal být pasivní a když jsme se o tom spolu bavili, vypadlo z něj, že je emočně vyčerpanej a nedokáže se takhle po rozchodu zaměřit na někoho nového. Celou dobu jsem se ho na to ale průběžně ptala, jestli si nedáme víc času, jestli případně k té ex něco necítí, když se s ní vídal apod. Nechtěl, prý má vše seovnané a chce být se mnou. Dostali jsme se do situace, kdy jsme nevěděli, co dál… on, že jsem skvělá po všech stránkách (i ta sexuální) a chce být se mnou, ale ve mně to vřelo. Ještě jsme se spolu vyspali, udělali si hezký den a druhý den se rozešli online s tím, že je to na něj moc brzy, tak jsem mu řekla, že bude lepší, když bude sám. Teď mi strašně chybí. Tak nějak to byl člověk, který mi opravdu seděl, navíc jsme byli spoustu let kamarádi. Moc nevím, co si z toho vzít…