Přestupný rok 2020. Jaké se k němu vážou pověry a tradice?

Letošní rok je přestupný. Znamená to, že má o den víc a ten den vychází právě na zítřek, tedy na 29. února. Máš ale vůbec tušení, proč je tento rok delší? A věděla jsi, že se k tomuto dni vážou také zajímavé pověry a tradice?

prestupny-rok-1100x618.jpg Zdroj: www.shutterstock.com

Na to, že máme jednou za čtyři roky o den delší rok, jsme si už zvykli, ale proč tomu tak je? Není to nic složitého, přestupný rok nastává každé čtyři roky, aby pomohl synchronizovat kalendářní rok se slunečním (tropickým) rokem. Ten je totiž dlouhý celých 365, 24219 dní, a proto dochází k odchylce a je potřeba každé čtyři roky dohnat jeden ztracený den. A právě tento ztracený den v magickém roce 2020 doháníme a tak máme únor o jeden den delší.

Narozeni 29. února

Také sis jako malá vždycky říkala, že ti, co se narodí na přestupný rok, jsou chudáci, protože slaví narozeniny jen jednou za čtyři roky a tím pádem přichází o dárečky? Teď s přibývajícím věkem si zase možná říkáš, že by nebylo vůbec marný, kdybys stárla pomaleji, že? A věděla jsi, že u nás je asi 6 500 tzv. přestupných dětí? Tedy lidí, kteří se tento den narodili? 29. února slaví svátek Horymír, těch je v české republice 160 a ženská obdoba jména Horymíra je u nás pouze jedna jediná. Přestupný rok s sebou přináší ale daleko více zajímavostí. Jak vůbec vznikl? Jaké se k němu pojí tradice a pověry?

Jak vůbec vznikl?

Přestupný rok – jak jej znáš v dnešní podobě – byl zaveden již ve starověkém Egyptě a o zhruba 200 let později ho v roce 46 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Římský panovník přestupný rok jednoduše zaokrouhlil na 365,25 a únoru přidal každé čtyři roky jeden den navíc. Caesarův „Juliánský kalendář“ pomohl vyrovnat rozdíly, ale měl jeden malý problém, špatnými počty začal vznikat roční přebytek zhruba 11 minut. Tato drobná nesrovnalost měla za následek, že Juliánský kalendář se posunul o jeden den každých 128 let, a v 16. století byl najednou rok delší o celých deset dní, než zabere Zemi otáčka kolem Slunce. Takže se samozřejmě začalo řešit, co s tím. A vymyslel to papež Řehoř XII.

Ten zavedl v roce 1582 revidovaný „Gregoriánský kalendář“. Pro kompenzaci této nesrovnalosti je přestupný rok vynechán třikrát během každých čtyř set let. Nultý rok na začátku každého století nemůže být přestupným rokem, pokud není dělitelný 400. Takže 1700, 1800 a 1900 nebyly přestupné roky, ale 1600, 2000 a 2400 přestupné jsou. Papežův aktualizovaný kalendář platí dodnes, avšak stále není dokonalý. Odborníci upozorňují, že zbývající nesrovnalosti bude třeba vyřešit přibližně za 10 000 let. Což je poměrně dost času, nemyslíš?

Žádost o ruku naopak? Proč ne!

Je jasné, že pokud je něco takhle významného, okamžitě se vyrojí spousta tradic a pověr, které lidé dodržují. Nejinak je tomu i s 29. únorem. I k němu se vážou nejrůznější tradice a nesou se hlavně ve znamení obrácení tradičních rolí. Třeba podle prastaré tradice, která pochází z Britských ostrovů, je to jediný den, kdy mohou ženy požádat o ruku svého partnera. Nutno dodat, že se jedná o tradici velmi populární a v roce 2010 byla na tyto motivy natočena i romantická komedie s vypovídajícím názvem – Přestupný rok. Pokud se tedy ten tvůj ne a ne vyslovit, zítra máš jedinečnou šanci udělat to sama.

Letošní Velikonoce jinak?

Za další z tradic nemusíme chodit nikam daleko, protože se týká České republiky. Tušila jsi, že v některých regionech bývalo ještě před sto lety celkem rozšířeným zvykem, že na přestupný rok na Velikonoce chodily koledovat ženy? I v tomto případě platí výměna rolí, a tak dívky jednou za čtyři roky mohly chlapce náležitě „vyplatit.“ Tato tradice měla všude drobné odchylky, ať už jde o podobu i název pro pomlázku nebo den, kdy dívky chodí koledovat. Dodnes se udržuje třeba na Dačicku.

Strašidelné pověry

Jak už to tak bývá, když je něco výjimečné, lidé si k tomu vymyslí hned hromadu pověr. A tak i k 29. únoru jich několik je. Jedna z nich tvrdí, že těhotné ženy si nesmí stříhat vlasy, dokud neporodí, a to proto aby se narodilo zdravé dítě. Lidé také věřili, že nesmí nic sbírat ze země a nosit to domů, to proto aby si nenatáhli negativní síly do domu, právě kvůli tomu v přestupném roce třeba nesbírali houby. To asi není úplně dobrá zpráva pro houbaře…

Významné dny

Samozřejmě, že 29. únor má také své významné dny, třeba v roce 1880 se Švýcarům povedl prokopat Gotthardský tunel, který měřil patnáct kilometrů. V té době šlo o nejdelší tunel v Evropě. V roce 1920 právě 29. února spatřila světlo světa první československá ústava. Poslední únorový den v roce 1996 budou mít v paměti navždy obyvatelé Sarajeva. Tehdy skončila totiž blokáda města, která trvala nekonečných 1425 dní. A před osmi lety byla v tento den dokončena věž  Tokyo Skytree, která měří úctyhodných 634 metrů.

Tak co říkáš na tradici otočené žádosti o ruku? Šla bys do toho? Napiš nám do diskuze, těšíme se na příspěvky. 

Foto: Shutterstock.com, zdroj text: DoDo

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist