O co jde?

Ahoj, Ráda bych pochopila o co jde. Jsem s přítelem 11 let a máme 3 děti (jedno a po té dvojčata). Vždycky to byl kluk do nepohody, optimista a veselý člověk, miluji ho. Děti byly plánované a dvojčata, to se tak prostě povede. A všechno bylo v pořádku, dokud byly děti malé a já byla nonstop doma. Jenže už děti malinko odrostly i já už začala chodit opět do práce (zkrácený úvazek, aby i chod domácnosti byl obstarán a mohla se věnovat dětem) a jsem aktivní člověk, Vracím se zpět ke svým sportovním zájmům (lezení), které jsem jen odložila až to zase půjde. Teď ten čas přišel. A doma mám kvůli tomu peklo. A abych to upřesnila chodím pouze 1x týdně večer, jeden den o víkendu lezu s dětma. Občas, ale také vyrazím na kolo nebo někam s kamarádkama (maximálně však jednou za měsíc, stihneme si pokecat i na hřišti 😉). Doma poslouchám neustále řeči o tom, že jsem furt někde pryč (moje představa furt pryč se dost liší od přítelovy). Podsouvá mi i finanční nevyrovnanost nás dvou, jako by mi chtěl říct, že když to netáhne hlavně můj příjem, měla bych být furt doma. Já tomu moc nerozumím. O co tady jde? Vždyť mě takovou poznal a teď chce abych seděla jenom doma a hlavně nepřepínala (telku). Už jsem z toho dost vyčerpaná, abych se obhajovala pokaždé, když někam chci jít. O rodinu se starám vzorně, všechno dělám já, od vodění do škol a školek, kroužků, tak úklidu. Plánuji vše tak, aby se to nejlépe hodilo všem. Přítel žádné zájmy nemá, má rád svůj klid a svou práci, já ho za to taky neodsuzuji a nekritizuji, když mu to tak vyhovuje respektuji to. Tak proč proti mě útočí? Chce mi to zprotivit, ale neuvědomuje si, že se mi tímto chováním zprotivuje hlavně on. Jakákoli konverzace na toto téma končí u jeho pravdy a tu mojí jakoby ani neslyšel. Ufff. Pardon.. Jestli ty to chápeš, poradíš mi co s tím?

Odpověď

Ahoj, chápu to víc než dobře, nemysli si. Žádná univerzální pravda v tomhle tématu neexistuje, i když se o ni všichni přeme tak, jako by bylo přeci jasné, že zrovna my jsme v právu. Nedokážu dát za pravdu tobě, jestli je tvá volnost oprávněná nebo ne. Tak, jak to popisuješ, zdá se mi, že naprosto. A chce se mi dodat, že i žena matka má samozřejmě právo žít plným životem. No, zkus se ho na tohle možná zeptat: "jaký je TVŮJ sen, miláčku?" Někdy se rozvíří vody tím, že dáme nejdřív my sami.

29.7.2022 6:00
Více o tématu: děti

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist