mám zůstat nebo se rozejít?

Ahoj jsem s přítelem přes 7 měsíců a před 4 měsíci jsem se dozvěděla, že přítel trpí depresivními stavy. Vždy to bylo tak, že jsem mu nějakým způsobem pomohla, i když ho trápí pouze jeho vzhled, falešní lidé kolem něj a škola. Dělám pro něj první poslední a už od začátku našeho vztahu mi říkal, že jsem krásná a že mám nádherné hýždě (to říká i teď). Asi cca před dvěma měsíci na něj přišly ještě větší depresivní stavy, ne-li deprese. Teď to bylo horší v tom, že když jsem se mu snažila pomoct, tak mi určitým způsobem „nadával“ např. “ a jak se mám začít mít rád no? když seš tak chytrá“ Vždy jsem si říkala, že ho v tom nenechám, že za to sám nemůže a že tu budu vždy pro něj. Ale v posledním měsíci se to začalo obracet na mě a začínal mi někdy i volat, že už to mezi námi není takové jako dřív, že jsou všichni stejní a já určitě taky, atd.. Čímž docházelo k častým „rozchodům“ třeba i čtyřikrát za týden… Strašně mi to poškodilo psychiku ale stále jsem se nechtěla vzdávat.. Až jsem si jednoho dne uvědomila, že mě tímhle vším celkem dost odrazuje.. Najednou mi přestal říkat že mě miluje, když jsem mu to řekla já, tak odpověděl „no jasně“. Vždy jsem tu pro něj byla a on se tak ke mně chová? Ano maximálně co mi řekne je „máš dobrou prdel“ a to je vše. Já to chápu že mu musí být úplně hrozně, ale proč se tak chová k někomu komu na něm záleží? Poslední „rozchod“ byl asi před týdnem a to už jsem se naštvala a řekla jsem že se rozejdeme i když jsem to tak nechtěla a doufala jsem, že mi napíše, že mě chce zpátky. Vydrželo mi to asi 4 hodiny a zavolala jsem mu jestli si můžeme promluvit. Telefon mi zvedl celý ubrečený a říkal mi že mě miluje a že nevěděl co má dělat a že brečel celé 4 hodiny. Řekl mi, že se tohle už nestane, ale to mi říkal po každém „rozchodu“. Také mi řekl, že půjde k psychiatrovi a to mi udělalo radost. Sice je to týden co se nic mezi námi nestalo ale já se stále bojím toho, že mi každou chvíli napíše, že na mě kašle… Jo a to jeho chování o tom, že mi ani neřekne že mě miluje a o nějakých dárcích ani nemluvě, tak to panuje do teď. Připadám si strašně nedoceněná ale vím že on je hodný člověk a nechci o něj přijít. Je hodně citlivý a nesnese pomyšlení, že by se mi na něm něco nelíbilo, poté by se tím moc trápil, tím pádem tohle s ním řešit nemůžu.. prosím moc o radu.. nevíte jak to myslí? miluje mě stále? nebo je se mnou jen pro to že nikoho jiného nemá